Zátah: Vykoupení

Spočiatku indonézsky Counter Strike, neskôr prvotriedna bojovka s perfektnou choreografiou a množstvom nápadov. A napriek očakávaniam má predsa len popri slabšom a béčkovo vystavanom deji aj fungujúce charaktery a vzťahy medzi nimi. Tento žáner síce nepatrí medzi mnou primárne preferované ale to nič nemení na tom, že v v rámci žánru je The Raid prvotriednou záležitosťou, ktorá rozruch vzbudila oprávnene. (31.05.2012)

"Takovouhle akci by vymyslel snad jenom Mickey Mouse. - Mickey Mouse? To by nenapadlo ani Rampu!" Mít to aspoň trochu týmovej charakter, promyšlenou taktiku policejní zásahovky a o něco víc střelnejch zbraní, dokázal bych asi překonat svojí nechuť k asijskýmu pojetí akčního filmu. Výsledek je však víceméně klasická mlátička, která prostě jen potřebuje postavit hrdinu do pozice 1 vs. barák plnej nepřátel, navzdory vší logice. Je to však intenzivní a docela napínavé, navíc sympaticky přímočaré a na nic si nehrající (na rozdíl od pokračování pokoušejícího se o hlubokomyslný mafiánský film), takže tu čtvrtou nakonec přihazuju. (17.06.2012)

Hej stále sa niečo deje. Súboje sú premakané. Aj námet o dome zločinu, z ktorého niet úniku, je sľubný. Žiaľ, to čo sa stále deje je furt to isté - súboje, súboje ach tie súboje (parafráza pesničky Beáty Dubasovej: "Účesy, účesy ach, tie účesy."). Pri neustálej repetícii aj premakanosť choreografie začne liezť na nervy. Pretože v zásade sú všetky tieto akčné bojovky veľmi podobné pornofilmom - v nich ide o súlože, tu zase o súboje. Čím viac a rôznorodejších, tým lepšie. Aj to má porno s akčákmi spoločné. Serbuan maut potom, ak odhliadnem od neustálych a neraz nudne dlhých mlátičiek, poteší exotickým zvukom jazyka, a ošuntelými interiérmi betónového baráku s atmosféru podsvetia. To sa vydarilo. Takže celkove za dve hviezdy. (20.07.2015)

Bez přemýšlení 100%. Tohle je neskutečnej nářez, který nemá obdoby. U spousty filmů v minulosti divák čeká 90 minut na jeden ultimátní úder kdy hrdina zasadí svému protivníkovi těžké K.O. Přesněji se mě vybaví např. série Karate Tiger. Naproti tomu před nějakým časem v Thajsku prošlápli cestičku a já si nikdy neuvědomil že nadupané Ong-Baky někdo něčím překoná. Stalo se! Tahle indonéská zběsilost je něco jako dárek, který si každé malé dítě přeje dostat pod stromeček. Film mě ani na chvilku nepustil ze svého sevření. Scény jsou doprovázeny soundtrackem, který zážitek povyšuje tak nějak samozřejmě na vyšší level. Yayan Ruhian je Mad Dog!!!!! Blue-Ray prosím. A druhý díl chci okamžitě. PS: Asiaté musí být šílení. Ať mi nikdo nevykládá že během natáčení nikdo neumřel. (16.07.2012)

Laťka možností v akčním filmu byla opět posunuta. Trh bojových filmů dostal s druhým filmem protežujícím indonéské bojové umění pencak silat zdravou konkurenci, stejně jako o devět let dříve s příchodem thajského fenoménu v osobě Tonyho Jaa. "Zátah" nezatížený zbytečným dějem či profilací postav představuje splněný sen akčních fandů o takřka non stop jízdě. Z hlediska choreografie dech beroucí a co do řemesla adekvátně nápaditá horská dráha vedoucí zemí krve a bolesti staví maximálně na odiv možnosti lidského těla. Schopnost rány rozdávat i přijímat a adaptovat se při tom na konkrétní prostředí a jeho rekvizity je v tomto výkonnostně orientovaném spektáklu hlavní atrakcí. Byť coby intenzivní kino zážitek je "Zátah" zcela bezchybný, lze vznést výhradu, že po opuštění sálu splývá nekonečný příval akrobacie do jedné energické šmouhy. (23.06.2012)