Co všechno věděla Maisie

Působivě vykreslený kontrast mezi dětskou bezelstností a sobeckou krutostí světa dospělých, díky němuž se jedna malá Maisie dostala do začarovaného kruhu ze kterého do své plnoletosti není úniku. Nejedná se o smutný film, ba naopak je to snímek prošpikovaný láskou a niternými city, jen se dá říci, že ze strany rodičů (Coogan a Moore) se jedná o lásku poněkud zvrácenou, kvůli níž se z Maisie stává rukojmí rodičovských bojůvek, nepochopení a nenávisti. Snímek nenabízí řešení, jak z celé situace ven a troufám si říct, že žádné "happyendové" východisko ani neexistuje. Atraktivní alternativou je pouze nenásilné a díky tomu velmi půsivé zakomponování dalších dvou mladých postav a to Maisininy chůvy a charismatického barmana, kteří se dostali do pozice obětí vypočítavým manželstvím ze strany rodičů. Jejich vlivem, nejen Maisie, ale i divák nebyli vrženi do víru hádek a výčitek a naopak odpudivý Coogen a příšerně namaskovaná Mooreová s vizáží zombie, byli z příběhu postupně odklizeni. Naprostý vrchol snímku se udá v závěru, nejen scéna Maisie s matkou, ale hlavně bezchybná pětiminutovka ve které mi srdíčko bušilo jako o závod, ta radost v Maisininých očích a užívání si drobností, které život přináší byl k nezaplacení. Výlet loďkou, ať už s otcem nebo bez něj se udál a jeden krásný dětský sen dostál naplnění. Každý kdo tu píše o odfláknutém konci a podobně nemá cit pro film. Snímek nehledal pro malou nové rodiče, malá své rodiče má. A v podobně laděných filmech si potrpím i na symboly v žánrově spřízněném snímku In America jím byl roztomilý mimozemšťan, zde malé želvičky. Krásné. (05.08.2013)

Domnívám se, že půvabná malá Maisie toho příliš nevěděla, s ohledem na věk, nicméně naprosto přesně vycítila, zcela instinktivně, s kým je jí dobře a příjemně, na koho se může spolehnout, kde je v bezpečí.. Se mnou to měla okatá dívenka velmi snadné, dvakrát mrkla a měla mě, hned bych si ji vzala domů.. Onata Aprile jedním slovem fantastická, v těsném závěsu vynikající Julianne Moore, dokázala ve mně vyvolat tak silné emoce, že jsem měla chuť jí zakroutit krkem, no a Alexander Skarsgård mě dnes vyloženě potěšil, v roli přátelského barmana skvělý.. Krásný film, smutné pokoukání se slzama.. (07.07.2021)

Film ve kterém vůbec nejde o Maisie, je smutnou ale naprosto autentickou ukázkou dnešních vztahů a smýšlení velké části společnosti. Ačkoliv některé momenty považuji za filmařsky nadsazené (vysadit dítě z auta před barákem, že se třeba dostane dovnitř), v obecném hledisku z příběhu mrazí. Julianně Moore skvělá, v naprosto odporné roli. Solidní soundtrack, i když ty písničky skupiny JM byly hrozný. (26.07.2014)

Odporné je keď si niekto kúpi psa a keď sa ho po pár týždňoch nabaží, uviaže ho niekde v lese o strom a nechá pomaly umierať. Nemá ani výčitky svedomia, lebo dôležité je, aby ho nikto nevidel. O čo je horšia situácia, keď "rodičia" majú dieťa, ktoré im prekáža a potrebujú ho vlastne iba na to, aby im občas potvrdilo, že ich má rado, aj keď iba preto, že sú jeho biologickými autormi. Príbeh filmu je nepríjemný, lebo divák sa automaticky identifikuje s malou Maisie a trnie obavami, čo ďalšie nepríjemné ju stretne. Malá Maisie ťahá celý film a pôsobí veľmi autenticky. Julianne Moore by mala šancu na medailové umiestnenie v súťaži o najodpornejšiu filmovú matku. Aj ostatní herci sa zhostili svojich úloh so cťou. Je iba otázne, či otvorený koniec bol zámerom alebo dôsledkom bezradnosti scenáristu. (01.10.2014)

(41/2018) / Tých rodičov by som bil po ksichte od začiatku do konca. Kamera, príbeh, rýchly sled scén, všetko je podriadené jedinému cieľu, sprostredkovať nám divákom, pohľad malej Maisie na ten totálny chaos okolo nej. Najsvetlejší moment filmu je Alexander Skarsgård, či už postavou alebo hereckým výkonom. O malej Maisie netreba hovoriť, jeden z najlepších detských hereckých výkonov čo pamätám. Odporúčam zvážiť samotnú tému film pred pozeraním, myslím, že neosloví každého. (8/10) (11.04.2018)