Co všechno věděla Maisie

Moc pěkný příběh holčičky zmítané nevraživým světem dospělých a hlavně rodičů. Kde najít trochu lásky, když nikdo nemá čas? Jak pochopit ty věčné hádky a lži rodičů? Kam vlastně patřím? Všichni hlavní hrdinové, Julianne Moore (matka), Steve Coogan (otec), Joanna Vanderham (au pair), Alexander Skarsgard (?), ale hlavně malá Onata Aprile, zahráli své role skvěle. (05.10.2014)

„Maisie by se s vámi ráda o něco podělila.“ - „Tohle je můj nový otčím.“ - „Ahoj.“ - „Tatínek si vzal chůvu, takže soud donutil maminku, aby se vdala taky.“ Aneb když je dítěti lépe s nevlastními rodiči než těmi biologickými…I když obvykle „přerozkošná“ americká dítka nemusím, v tomto případě byla postava Maisie napsána a zahrána natolik dobře, že jsem jí začal okamžitě fandit. Navíc nebyla otravně přemoudřelá a ukecaná, velkou část pocitů si hravě uhrála očima (bravurní herecký výkon!). A hlavní dětské hrdinky mi také bylo skutečně líto. Spíš než holčičkou, totiž byla hadrovou panenkou, kterou si všichni kolem přehazovali dle potřeby. A původní režim 10 dní u otce a stejný časový úsek strávený s matkou vzal brzy za své, a to až do té míry, že chvíli byla s tím/tou, za 5 minut už musela držet za ruku někoho jiného, aby třeba za hodinu spala u cizinců. A divák se může jen domýšlet, jak se na ní takové dětství mohlo podepsat. Proto je za ten záchvěv na konci skoro až vděčný, i když tuší, co nejspíš následovalo potom. Za mě slušné 4*. (07.02.2021)

Domnívám se, že půvabná malá Maisie toho příliš nevěděla, s ohledem na věk, nicméně naprosto přesně vycítila, zcela instinktivně, s kým je jí dobře a příjemně, na koho se může spolehnout, kde je v bezpečí.. Se mnou to měla okatá dívenka velmi snadné, dvakrát mrkla a měla mě, hned bych si ji vzala domů.. Onata Aprile jedním slovem fantastická, v těsném závěsu vynikající Julianne Moore, dokázala ve mně vyvolat tak silné emoce, že jsem měla chuť jí zakroutit krkem, no a Alexander Skarsgård mě dnes vyloženě potěšil, v roli přátelského barmana skvělý.. Krásný film, smutné pokoukání se slzama.. (07.07.2021)

Působivě vykreslený kontrast mezi dětskou bezelstností a sobeckou krutostí světa dospělých, díky němuž se jedna malá Maisie dostala do začarovaného kruhu ze kterého do své plnoletosti není úniku. Nejedná se o smutný film, ba naopak je to snímek prošpikovaný láskou a niternými city, jen se dá říci, že ze strany rodičů (Coogan a Moore) se jedná o lásku poněkud zvrácenou, kvůli níž se z Maisie stává rukojmí rodičovských bojůvek, nepochopení a nenávisti. Snímek nenabízí řešení, jak z celé situace ven a troufám si říct, že žádné "happyendové" východisko ani neexistuje. Atraktivní alternativou je pouze nenásilné a díky tomu velmi půsivé zakomponování dalších dvou mladých postav a to Maisininy chůvy a charismatického barmana, kteří se dostali do pozice obětí vypočítavým manželstvím ze strany rodičů. Jejich vlivem, nejen Maisie, ale i divák nebyli vrženi do víru hádek a výčitek a naopak odpudivý Coogen a příšerně namaskovaná Mooreová s vizáží zombie, byli z příběhu postupně odklizeni. Naprostý vrchol snímku se udá v závěru, nejen scéna Maisie s matkou, ale hlavně bezchybná pětiminutovka ve které mi srdíčko bušilo jako o závod, ta radost v Maisininých očích a užívání si drobností, které život přináší byl k nezaplacení. Výlet loďkou, ať už s otcem nebo bez něj se udál a jeden krásný dětský sen dostál naplnění. Každý kdo tu píše o odfláknutém konci a podobně nemá cit pro film. Snímek nehledal pro malou nové rodiče, malá své rodiče má. A v podobně laděných filmech si potrpím i na symboly v žánrově spřízněném snímku In America jím byl roztomilý mimozemšťan, zde malé želvičky. Krásné. (05.08.2013)

Perfektně natočený film o tom, jak rozchodem rodičů trpí zejména ti nejzranielnější, jejich děti. Dětská herečka, která hrála Maisie, byla naprosto perfektní (jen na to nekoukejte s dabingem, ten se k holčičce moc nehodí) a sekundují jí všichni čtyři dospělí: Julianne More, Alexander Skarsgård (oujééé), Joanna Vanderham i Steve Coogan. Nabubřelé dospělé ego, kdy se rodiče dohadují, kdo z nich bude mít klíče od bytu, kdo bude bydlet v Anglii a kdo s kým bude spát či nespat. Do toho si přehazují jak horký brambor šestiletou Maisie, která všemi těmi hádkami trpí nejvíc a nemá, jak by se bránila. Za konec samotný dávám jednu hvězdu navíc, protože rozhovor u autobusu mě zkrátka dostal a Julianne se mi po tomhle filmu (i když jen na chvíli) hodně zprotivila. (04.08.2014)