Co všechno věděla Maisie

Moc hezké a smutné zároveň. Prostě hezký film o věcech, které prostě jsou a vždycky budou a pykat za ně budou ti nejnevinnější a nejčistější z nás. Četl jsem tu výroky jako že si film hraje na velké drama a dramatem vlastně není. Že je to dost o ničem a vlastně se tam nic neděje. Naopak. Nevidím potřebu proč poukazovat na tvrdší věci, horší podmínky, velká dramata a selhání a bití a zneužívání. Kdepak. Tohle je decentní. A přesto si málokdo uvědomuje, jak je tahle decentnost fatální. Lehké drama, které si nehraje na velké drama a ve výsledku je pěkným filmem má u mě bonusové body. Za to že nám nikdo nestrká nic podnos, netlačí na pilu a netlačí diváka střídavě do vyhrocených emocí. Krása. (25.04.2014)

Drama z pohledu mladé dívenky, kterou si mezi sebou přehazují neschopní rodiče a následně i jejich partneři. Takhle asi vypadá bouřlivý rozchod z pohledu malého dítěte. Jde tu ale především o vztahy mezi dospělými a Maisie je použita spíše pouze jako takové pojítko mezi jednotlivými osobami, které spolu pojí různá náklonnost, která je ovšem v průběhu filmu hodně proměnlivá. Herecky zajímavé, příběhově docela také. Šlo asi vytěžit malinko více, ale What Maisie Knew hodnotím jako nadprůměrné drama o lidských vztazích. (26.07.2016)

(41/2018) / Tých rodičov by som bil po ksichte od začiatku do konca. Kamera, príbeh, rýchly sled scén, všetko je podriadené jedinému cieľu, sprostredkovať nám divákom, pohľad malej Maisie na ten totálny chaos okolo nej. Najsvetlejší moment filmu je Alexander Skarsgård, či už postavou alebo hereckým výkonom. O malej Maisie netreba hovoriť, jeden z najlepších detských hereckých výkonov čo pamätám. Odporúčam zvážiť samotnú tému film pred pozeraním, myslím, že neosloví každého. (8/10) (11.04.2018)

Je trochu na pováženou, když ve filmu snažícím se mapovat mezilidské vztahy a porozvodové tahanice o děti, které se dnes týkají pomalu každé druhé rodiny, působí jako člověk z masa a kostí pouze matka v podání Julianne Moore. Její rozpolcenost mezi vlastními potřebami a křečovitou snahu o udržení si lásky vlastní dcery je nejlepší stránkou filmu. Není vlastně vůbec jasné, proč si ti dokonalí mladí árijci vzali dva naprosto nesympatické a pro život s další osobou nevhodné šuliny, jakými jsou Maisini rodiče. Jako je sice pěkné, že do Skarsgarda by se holka zamilovala už v deseti, ale co je moc, to je příliš a tím chci poukázat především na cukrkandlovost konce, který nic neřeší hlavně, že se jde na loďku. Zahrané je to ale skvěle včetně malé Maisie, jenž svým výkonem hodně pomáhá celému filmu. Také se na to kouká poměrně dobře, (nejen proto, že tam hraje Alex), a určité sdělení snímek nakonec má, i když zdaleka ne tak závažné jak původně plánoval. (23.10.2013)

Keď si prechádzam filmografiu režisérskej dvojice Scott McGehee & David Siegel, narážam viac menej bez výnimky na priemerné, či dokonca absolútne zbytočné filmy. Prečo je Maisie iná? Zaujímavá otázka, pretože sa v nijakom ohľade voči podobným filmom v podstate nevymedzuje, len úhľadne zapadá do kolektívu. A práve všednosť je jej výhodou - civilné zobrazenie vzťahov z očí malej Maisie a obozretné kľučkovanie dospelých medzi tým, čo jej povedať môžu a čo nesmú, a čo ona sama pochopí z náznakov, alebo naopak čoho si vôbec nie je vedomá pôsobí verne a uveriteľne. Kamera neustále stavia Maisie do centra všetkého diania a takmer ju nenechá opustiť hornú polovicu obrazu, čím zaujíma jej detskú perspektívu. Tým vie rozčesnúť diváctvo do niekoľkých skupín a diferencovať rozdielnosť ich pohľadu podobne, ako rozdielnosť vnímania samotných postáv. Deti vo filme uvidia niečo trochu odlišné ako dospelí, iní pohľad budú mať tí, čo niečo podobné zažili (príp. prežívajú) a tí, ktorí s tým nemajú žiadne skúsenosti. Možno to pôsobí ako obhajoba podlízavosti čo najširšiemu publiku, ale zvolený prístup napriek jemnej vykonštruovanosti mj. v záverečnej polhodine a dobre zvolené typové obsadenie malej Onaty Aprile, ale aj Julianne Moore a Stevea Coogana (priznajme si to, Alexander je tam len pre pekné oči, ktoré po celý čas robí) pôsobí profesionálne a námet zdatne doťahuje do konca. Na Onatu sa už teraz teším v ďalších filmoch, jej jednoduchý, prirodzený prejav je veľmi príjemným osviežením. 75% (18.10.2014)