Režie:
Martin ŠulíkKamera:
Martin ŠecHudba:
Vladimír GodárHrají:
Ján Mižigár, Miroslav Gulyas, Attila Mokos, Miroslava Jarábeková, Ivan Mirga, Martin Hangurbadžo, Jakub Čonka, Matej Čonka, Martina Kotlárová, Patrik Badžo (více)Obsahy(1)
Adamovi, čtrnáctiletému romskému chlapci z osady, zabijí otce. Nikdo neví, co se stalo. Nejsou svědkové ani důkazy. Matka po pohřbu dlouho netruchlí. Chce zabezpečit děti, a tak se provdá za otcova bratra – zloděje a lichváře Žiga. Adamovi se ze dne na den změní život. Najednou dospěl. Pomáhá matce, stará se o sourozence a snaží se je ochránit před Žigovým vlivem. Má jen dvě radosti – boxerský trénink a černookou Julku. Když matku odvezou do porodnice, otčím vtáhne Adama a jeho bratry do svých pochybných kšeftů. Při jedné krádeži chlapce zadrží policie a před vězením je zachrání jen to, že nejsou plnoletí. Adam postupně ztrácí všechny jistoty. Vyhodí ho z boxerského oddílu, Julku rodiče pošlou do Čech. Chlapec se čím dál častěji dostává do konfliktu se zákony vlastní komunity. V hádce s cynickým Žigem pochopí, kdo stojí za otcovou smrtí. Pokouší se uniknout z beznadějné situace, ale jeho snaha končí tragicky. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (190)
CIGÁN TU MÓŽE ŽIŤ AKO ČLOVĚK, LEN KEĎ PRESTANE BYŤ CIGÁN....... /// Prostě takhle to je! Takhle my si tu žijem, jsme spokojený, máme lichvu, dřevo v lese, umět číst a psát je zbytečný, protože důležitější je umět tancovat. Hudba, chlast, zpěv. (Práce? Mluví se tu o ní.) Ale hlavně je tu Adam, kluk, jenž má víc kladných morálních vlastností než je (u nich) zvykem a kterej si bude muset vybrat, jestli žít jako Cigán, nebo podle těch bílejch kurev. 4* jsou asi moc, ale za to, že všechno je vyprávěný tak obyčejně, nehledaj se skandální odhalení či šokující věci (možná že někomu bude stačit jen život v osadě, kam bych nechtěl jít ani na návštěvu), nikdo netrpí kvůli ,,gádžům“ a neohání se rasismem. Je to O NICH samotných, jejich životní realitě, ve který je ,,mindža“ východiskem ze sraček a ze kterých stejně nedokážou najít cestu ven, ani za pomoci (nenáviděnejch) bílejch. To by mohlo oslovit nejednoho festivalovýho šílence! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Moje holka je tak krásná, že se ani umejvat nemusí. 2.) Zjistím, proč mají vždycky v Tescu maňase, když Cigán obchoduje s bílým masem. 3.) Chci si spravit chuť po El Pasu. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
Cigán je zvláštní film - je rozhodně dobře natočený, myslím konkrétně kameru. I herecky je dobře zvládnutý a ani není tolik poznat, že se jedná o neherce. Taky dobře ukazuje životní prostor, kde a jak žijí cigáni na východním Slovensku - hlavně jejich mentalitu a zvyklosti. Od začátku mě vtáhnul do své atmosféry a vcelku se mi líbil, ale čim déle jsem se díval, tak se mi zdál víc a víc obyčejnější. Všechno zajímavé se začalo opakovat a ani příběh nepomáhal snížit počínající nudu. Proto jsem se po filmu rozhodl jen pro 2 hvězdičky - sice lepší, ale přesto zklamání, protože jsem od něj čekal víc. ()
Martin Šulík se zjevně snažil překonat mantinely národní kinematografie a natočit univerzálně evropský artový film, výsledkem je ale nešťastně unifikované cosi, co by se dalo nejspíše nazvat uměleckým pel-melem, jeho snímek totiž nefunguje ani jako artový film, ani jako sociální drama, tím méně v rovině spirituální a mysteriózní (motiv zjevování zemřelého otce byl vůbec tak nějak nevěrohodný a nadbytečný). Cigán jistě najde své místo na festivalech, širokému publiku ale zůstává nepřístupný, jelikož je v něm patrný zjevný kalkul, kterým nemyslím jenom toho v závěru běhajícího pštrosa... A i přes nezpochybnitelně realistickou mizanscénu ho trápí stejný neduh, jaký trápil třeba i žánrově zcela protichůdný Vejdělkův Roming, totiž velmi diskutabilní (ne)autentičnost... ()
Dokumentárne presvedčivé. Oveľa viac ako dejová línia zaujali jednotlivé výjavy zo života Cigánov v osade, v škole a pri zháňaní obživy. Poetické vsuvky odľahčili ťaživosť spôsobu života v nevykúrených chatrčiach. Prostredie sociálneho zúfalstva sa ale nadužívaním lyrizmu vo filme dostáva takmer až do poukázania na síce veľmi tvrdý život, ale zároveň život v prírodnej idyle, nad ktorým sa vznášajú harmonické tóny. Po vlnách Godárovej hudby, vznášajúcej sa nad osadou do učupených chatrčí uprostred hôr mysticky z neba zostupujú zosnulí, aby navštívili potomkov. Hamletovsky dokážu poukázať na skutočných vinníkov ich smrti. Cigánsky život v osadách ale žiadnou takouto idylou už dávno nie je. A otázne je či vlastne niekedy bol (stačí si prečítať knižku Eleny Lackovej Narodila som sa pod šťastnou hviezdou). ()
Martin Šulík nám servíruje opravdové drama z prostředí romské osady.A nebude to mít lehké,protože tuším,jak tenhle film bude přijímán a většina lidí se na něj z principu nepodívá(protože svůj názor na nepřizpůsobivé spoluobčany nehodlá měnit).Já se tady rozhodně nehodlám vyjadřovat,jak tenhle problém řešit,protože to jednoduše nevím.Nemám ale rád komplexní uplatňování kolektivní viny a jsem toho názoru,že vždy je potřeba ke všemu a každému přistupovat individuálně.Šulíkův film je vlastně sociologická sonda ze života romů,natočená částečně jako dokument a v tété části se jí daří nejvíc.Jako celek totiž působí mirně roztříštěně,protože scénář jakoby chvílemi nevěděl,kudy se bude ubírat a jak to či ono bude vyprávět.To je trošku škoda,protože základní námět pomsty s téměř hamletovskou zápletkou má slušný potenciál a Šulík je velmi zdatný a citlivý vypravěč,tady ale nenabídne nic extra a vše tak vypadá jako obyčejná rutinní režie bez nějakého nápadu.To ale nic nemění na určité závažnosti a potřebnosti tohohle filmu,protože není rozhodně černo-bílý.To ale není nic a nikdo.Také díky solidní kameře a správně magické hudbě dávám 60%. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (10)
- Premiéra filmu bola na lúke pod holým nebom neďaleko rómskej osady v obci Richnava. (pista_baci7)
- Snímek byl uveden na mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. (Zdroj: ceskatelevize.cz) (VášaVF)
- Režisér Šulík se pro film částečně inspiroval hrou "Hamlet" od Williama Shakespeara. (Sevcik)
Reklama