Soukromé neřesti

Vtipné představení sama sebe. A že toho stihnul tenhle chlapík hodně - stal se jedním z nejlépe placených rozhlasových moderátorů, kandidoval na guvernéra New Yorku za libertariány, napsal dva bestsellery. Popravdě, Sterna bych asi neposlouchal, to, čím zásobuje eter, je na můj vkus až příliš extrovertní. Nebo jsem sám, koho nezajímá, jak velké přirození má speaker a co s nim po večerech (nebo během vysílání, když už jsme u toho) dělá? Hudba je u něho trochu druhořadou záležitosti, ukázky toho, co pouští, je ale slušná rocková kvalita (Kinks, Ramones, Hendrix, uvidíme živě AC/DC v Central Parku). "Průměrný posluchač poslouchá rádio patnáct minut denně. Fanoušek Howarda Sterna hodinu dvacet. Jak to? Co na něm vidí? Obvyklá odpoved je: Jsem zvědavý, co bude dál. A co ti, co Sterna nenávidí? Ti ho v průměru poslouchají dvě hodiny a půl. Jak to? Obvyklá odpověd je: Jsem zvědavý, co bude dál" Doplněno 21.10.2017 Třetí shlédnutí a zvedám na pět, ten film má prostě šmrnc a nadhled, je zábavný přirozený. Dabing Jana Štastného výborně sedí. "Chodil jsem do rooseveltské střední. Plně integrovaná střední škola. 600 černochů a já." (26.07.2009)

Tohle je jeden z filmů, kde hrálo strašny množství lidí samy sebe - v titulcích je to samej himself/herself. A protože sám sebe hrál taky Howard Stern, smrděla mi tady trochu sebechvála. Ale zase na druhou stranu to byla docela sranda. Obzvlášť když jsem to viděl poprvé, tak mě to uplně dostalo, ale podruhy už moc ne. Každopádně být amík, asi mě to bude brát víc, protože bych asi znal víc těch různejch osobností, rádiovýho byznysu a samotnýho Sterna. Fakt zajímavej týpek tenhle Stern. Chtěl bych si ho někdy poslechnout... (11.05.2016)

Víte, kdy se vyléčí naše česká zemička a my se zase dostaneme na vysoký světový standard? Až češi pochopí, že pouze práce, kterou budu milovat, které si budu vážit, a kterou budu dělat z láskou a brát ji jako své poslání, je může osvobodit a přinášet radost nejen jim, ale celému okolí. Věřte, že lidé vycítí, když má někdo svoji práci rád. Jak to sem patří? Howard Stern je právě takový člověk - na povrchu drsný až vulgární, ale uvnitř přesvědčený, že posluchač je ten, který musí být spokojený v první řadě. Zároveň se mi líbila jeho solidarita z kolegy a jeho inteligence, z kterou řešil vzniklé problémy. Libilo se mi i to, že rodina pro něho byla svatá, i když část z jejího života musel odkrýt do svého vysílání. Nádherný, pravdivý film, který si na nic nehrál a nesnažil se z diváků dělat blbce, tak jak tomu bývá v posledních letech hodně často u jiných filmů. Pro mne jasných 5. (20.01.2010)

Před shlédnutím tohoto filmu jsem neměla tušení, že existuje někdo jako Howard Stern. Teď už to vím a po téměř dvou hodinách sledování jeho vlastnoručně napsaného životopisu, ve kterém hraje sám sebe, o něm nevím o moc víc. Problém je v tom, že jsem z filmu nedokázala poznat, jestli i tenhle film vzal jako jednu obrovskou srandu a nadsázku (já jsem ten hodný, všichni ostatní jsou zlí a nikdy bych neudělal nic špatného svoji ženě), nebo jestli to myslel vážně. Doufám a věřím v to první, nicméně asi se někde stala chyba, když to z filmu patrné nebylo. Těžko říct, komu to dávat za vinu, zřejmě její největší část leží na bedrech nezajímavé režisérky Betty Thomas. Mohla to být velká legrace (přestože Howardův styl humoru rozhodně není můj šálek kávy), ale zůstalo to na půli cesty, nijaké a nedotažené. (31.07.2011)

Smysl filmu byl to aby lidi pochopili že Stern je normální chlapík s trochu netradičním smyslem pro humor kterej lidi nechápou. Nechápou a přesto měl v rádiu obrovskej úspěch s tou hromadou prasáren. Mně to naopak přijde vtipný dost ale zřejmě protože tu jeho situaci znám dost dobře z vlastní zkušenosti. "Už jste někdy pracoval s klobásou?" (12.06.2012)