Režie:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Evžen IllínHrají:
Hana Brejchová, Vladimír Pucholt, Vladimír Menšík, Ivan Kheil, Jiří Hrubý, Milada Ježková, Josef Šebánek, Josef Kolb, Marie Salačová, Jana Nováková (více)VOD (5)
Obsahy(1)
... a byli spolu šťastni až do rána. Hana Brejchová a Vladimír Pucholt v hořké komedii Miloše Formana... Mladičká blondýnka Andula pracuje v obuvnickém závodě a žije na internátě v malém středočeském městečku. Na jednoho muže tu připadá deset žen, přičemž většina těch mužů je už ženatých. Andula touží, stejně jako většina jejích kamarádek, po trošce prosté lidské lásky. Je nezkušená, snadno uvěří slibům a lichotkám. Poté, co vedení závodu zorganizuje seznamovací taneční zábavu ve spolupráci s Československou lidovou armádou, prožije Andula mimořádně trapný večer ve společnosti tří obstarožních záložáků. Téměř podlehne jednomu z nich, ale pak se o ni začne ucházet mladý pražský klavírista Milda, který celou dobu hrál k tanci. Když s ním Andula stráví noc, je přesvědčena, že právě on je ten pravý. O dalším víkendu se za svou láskou vypraví do hlavního města. Když se však seznámí s chlapcovými rodiči, zjistí, že vše je jinak... Dnes již klasický snímek Miloše Formana patří k vrcholným dílům české nové vlny. Sklízel úspěchy na celém světě, v roce 1967 byl jedním z pěti neanglicky mluvených filmů, nominovaných na Oscara. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (413)
"Každý z nás dospěje ke ztrátě iluzí, které choval v mládí ke svým bližním." (S. Freud) První lásky a vzplanutí jsou ty, které si v sobě neseme celý život. A také celý život neustále ztrácíme iluze. Jen v mládí pro nás bývají podobná vystřízlivění obzvláště těžká. Až mnohem později se naučíme těmto ztrátám čelit se shovívavou skepsí a "moudrým" nadhledem. Nebo to alespoň předstírat. Ta čistota už v nás není. Nádherný a přitom velmi realistický pohled na "sladká" léta mládí. "Když já Ti nevěřim... Věřím, nikomu jsem tak nevěřila... " ()
Pro mě o něco lepší a uvěřitelnější verze Formanova předchozího snímku Černý Petr. Možná tomu pomohli herci typu Brejchová či Menšík, možná to byla prostě větší sranda. Lásky jedné plavovlásky však neumí udržet tempo - tancovačka je skvělá a závěr s rodiči geniální, ale to mezitím musíte nějak vydržet či přetrpět. Tohle je pro mě jediná chybička na kráse. Ale nikdo (nic) není dokonalé, ne? 80 %. ()
Tyhle formanovské napůl civilní a napůl herecké slepence jsou geniální. Ačkoliv nad vším asi vyniká scéna v posteli (aby nedošlo k mýlce, Ježková, Pucholt, Šebánek), herecké projevy a lidové prostředí (ale zase jinak lidové než třeba u Hrabala) krásně splynou v trochu smutném příběhu jakých se všude po světe odehrávají miliony. Některé scény jako by vypadly z Hoří má panenko, inu autorská skupina se nezapře. ()
Všední den zavedeného komunistického režimu. Den mimo fráze, den mimo deklamace, v žádném případě ne den-blbec. I tak je toho dost. Až husto. Bototovárna plná mladých strádajících žen, o něž se nemá kdo ucházet. Z maloměstské selanky vylézá postupně - krok za krokem - věcný, neiluzívní a také nijak lichotivý obraz toho, co střední i starší generace stále uchovává - pokud neztratila příčetnost - ve své paměti. Milostné scény pražské, v nichž "exceluje" (slovo exhibuje by bylo výstižnější) starší i mladá generace zhruba stejně a ukazuje "hloupku" (nejde o můj překlep, ale o záměr) tehdejšího duchovna. V něčem tu je předvídána Papouškova homolkovská volná trilogie, další živočichopis němé většiny té doby. Zprostředkovaná hořkost, nepředpojatá věcnost, šeď, z níž není úniku. I to může být - a také je - klasikou. V tomto případě formanovskou. ()
Osobně netuším, co je na tomto filmu komediálního. Pro mne to byl vždy spíš horor lidských vztahů. I když mají někteří neustálou potřebu vykládat film dobově (a režimově), nemyslím, že je to to, oč tu běží, protože neupřímnost, podvedení, neschopnost opětovat cit je s člověkem navždy spojená, i když se mění kulisy a venkovskou zábavu roku 65 vystřídá letovisko u Jadranu a žlutou limonádu sklenka chardonnay. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (49)
- Rolu Vacovského mal pôvodne stvárniť Josef Škvorecký, ale režisér Miloš Forman sa nakoniec rozhodol pre Vladimíra Menšíka. (Raccoon.city)
- Jaroslav Kříženecký ve své knize „Menšík“ uvedl, že Vladimír Menšík (Vacovský) během natáčení taneční scény s Hanou Brejchovou (Andula) svou hereckou kolegyni neustále rozptyloval různými vtípky, které vyvrcholily větou: „Hani, cítíš, jak mi stojí?“ Brejchová se měla během scény tvářit otráveně, protože její postava by raději tancovala s Mildou (Vladimír Pucholt). Scéna se na několikátý pokus nakonec natočila, ale Brejchová od té doby tvrdila, že s Menšíkem a se zvířaty zásadně nehraje. (raininface)
- Hana Brejchová (Andula) potvrdila, že tento film je v podstate o nej. Keď sa začal točiť, bolo jej necelých sedemnásť. So svojím trápením sa vždy zverovala režisérovi Formanovi, ktorý bol manželom jej sestry Jany. Bol to jej spovedník, kamarát a dôverník. Nechal ju vyplakať sa a po jej odchode si všetko zapisoval. Tak postupne vznikal scenár. (Raccoon.city)
Reklama