Lollipop Monster

V kontextu filmů o dospívajících rebelkách výjimečný snímek, protože dívkám nepodsouvá tradiční hodnoty, ani je nedémonizuje (jako to dělají např. německé "Wir sind die Nacht" či "Abgefahren"). Nejen, že hrdinky zde vyprávění nesměřuje do náruče opačného pohlaví, ale navíc poměrně otevřeně a bez hodnotících tónů se dotýká témat, která cílové publikum zajímají, jako je heterosexuální i lesbický sex, vymezování se vůči módním trendům a absurdita nefunkčních rodin. Podobně také celková afektovanost, formální přeplácanost a pestrobarevná stylizace rezonují s pohledem náctiletých děvčat na svět. Ač má film prvky emo, proti tomuto módnímu směru se rázně vymezuje jeho zesměšněním v postavě teatrálně trapného bratra jedné z dívek. Podobně jako v "Sucker Punch" či "Hanna" zde naopak převládá pestrost trendů přejímající z různých mód prvky skládající dohromady pluralitnější, ale současně osobitější styl. (08.07.2011)

46. MFFKV - čekal jsem leccos, ale tohle opravdu ne. A skvěle jsem se bavil. Má to šmrnc, neni to zoufale povrchní, a konec je tak nádherně absurdní, že jsem jenom koukal. Poprvé se mně ve Varech stalo, že lidi netleskali jenom na konci, ale i mezi scénami jak v divadle. Nejkrásnější byly čtyři stařenky sedící na sedadlech za mnou, které se ze záčatku styděly a ke konci měly záchvaty smíchu. (10.07.2011)

Milá redakcia časopisu Mädchen! Už som odtrhla hlavičky, všetkým mojim barbies a moju nenávisť k rodičom to nezmenšilo! Nikto ma nemá rád, neviem si nájsť žiadnu kamarátku a chalani v triede sa mi posmievajú. Čo mám robiť? Vaša Ziska----- Milá Ziska! Svoje emócie si rozhodne musíš ventilovať. Skús o tom natočiť film! Tvoja redakcia--------- Myslel som si, že po Solondzovi ma už nič neprekvapí, ale táto šialenosť balansujúca na hrane kritiky reality a satirického drogového tripu, parodujúceho všetky možné žánre a úchylky je nezabudnuteľná. Málokde je filmová hudba tak dokonale súzvučná s obsahom scenára a málokedy sa vidí také decentné a vhodné použitie animácie ako tu. Smial som sa asi aj pri pasážach, kde to bolo nevhodné. A ten humor je korením tohto počinu. Inak by z toho bol ďalší Haneke. (31.03.2012)

Prý že jako sedmikrásky Věry Chytilové... Člověk pak čeká opravdu hravou a proměnlivou formu, zajímavé téma, netradiční pojetí, existenciální rozměr... Lollipop monster je emo videoklip a děj připomíná klišé německého televizního thrilleru. Forma není nijak výbušná. Když si film hraje na komiksovost geniálního Scotta Pilgrima, tak nijak nedosahuje jeho kvalit, animované sekvence tu jsou k ničemu, videoklipové sekvence jsou jen ty nejtrapnější mtv klišé, vsuvky jako z 8mm pásu také nepůsobí zrovna originálně. A stejně je těchto výpůjček z jiných médií málo (pokud na tom někdo chtěl stavět styl filmu). Takže nakonec si divák uvědomí, že kouká na celkem nudný film o dvou zdánlivě protikladných holkách, které najdou společnou řeč a řeší své problémy, kouří, řežou se, brečí a šukaj dospěláky. Vyústění celého filmu pak má být už jenom cool. Hlubší snahu o proniknutí do ztrápené dušičky dnešních teenagerů poskytne jedna epizoda britského seriálu Skins (alespoň první sezóny). Jedna epizoda britského seriálu Skins nabídne mnohem víc hry s formou, nabídne hlubší existenciální rozměr a dokonce si zachová i svojí pozérskou coolovost, nadsázku i úctu a rovnocennost při snaze teenagery vykreslit. (10.07.2011)

Tento "cool film pro mládež" naštěstí nesklouzl do klišé svého žánru. Popisuje skvělým způsobem dysfunkční stav dvou rodin a dva různé (i když vlastně podobné) způsoby, jak se s tímto zázemím může poprat dospívající člověk. Když připočtu fajn stylizaci a vizualizaci a výborně vybraný soundtrack, musím hodnotit kladně. 7/10 (04.08.2012)