Neviditelná

Dojezdovou zastávkou karlovarské filmové rychlodráhy se pro mě stal pražský Světozor. Vcházel jsem do sálu s vědomím příběhu podobného Labuti a hereckého výkonu oceněného globem. Obě tyto složky jsou skutečně dominantní. Ohodnotil bych to jako syrovější sestřičku Černé Labutě se zajímavěji prokreslenou postavou i herečkou! Ovšem s mnohem slabším vizuálem. Hlavní problém mám s prostředím - balet jsem docela žral, kdežto tohle "cool" moderní divadlo se mi vyloženě ekluje... Výslednicí jsou silné **** ( tedy lehce slabší dojem než Black Swan ). (16.07.2011)

U tohoto filmu bych nejprve upozornil slabší povahy ať se na to snad ani nekoukají, jelikož emocionální hloubka filmu dosahuje takových výšin, že lidé o promítání na MFFKV i omdleli. Již název dokonale vystihuje celou pointu filmu, kdy o hlavní hrdinku nejeví nikdo zájem až do chvíle kdy si jí vybere známý režisér do své divadelní hry. Herecky je to zahrané opravdu vydařeně a s hlavní hrdinkou soucítíte opravdu celé dvě hodiny... 100%. (14.07.2011)

Parádní film o divadle, které představuje svět a o světě, který představuje divadlo. Jak hrát něco co nejsem, když nevím kdo jsem a jak ze sebe dostat vztek, když nechci být na nikoho naštvaný? Vynikající herecké výkony, lidské zpracování, spád a napětí řadí tenhle snímek pro mě k nejlepším filmům na MFFKV. Proti cirkusové Černé Labuti je tohle citlivé pohlazení na duši. (06.07.2011)

*Das Filmfest,Prague 2012* Veľmi by som chcela vidieť celú tú "geniálnu" hru zvrátených psychopatov. Hlavná herečka nevládze niesť film na svojich nahých ramenách, aj keď sa snaží, pretože jej nič iné neostáva. Obdivujem rýchly návrat do života po tom,ako si na neho siahne. Či je ten návrat vydarený, fakt neviem. Silné emócie mi však priniesli scény z rodinného prostredia medzi Josephine a jej sestrou,či matkou. Výkrik do tmy, ktorý aj tak ostal nepovšimnutý, zahladený, neviditeľný. (22.10.2012)

"To přece nejseš ty, to je ta role ". Stine Fischer Christensen byla výborná volba pro roli Fine, protože dokázala dokonale vystihnout studentku herectví, která je ale velmi plachá a citově uzavřená. Ono se také není čemu divit, když jsem viděla a slyšela, co všechno musela doma prožívat. Když jí režisér Kaspar nabídne roli Camilly, je sice moc šťastná, ale to ještě netuší, jak pro ní bude nesmírně obtížné otevřít se postavě tak diametrálně odlišné, než kterou je ona sama. Ani jsem se proto moc nedivila, že její touha po ztotožnění s Camillou vedla téměř až k jejímu destruktivnímu chování. Mně bylo Fine od začátku až do konce strašně líto a kdyby to bylo jen na mně, tak bych jí tu sexuálně aktivní extrovertku Camillu od začátku rozmlouvala. Velmi zajímavé a emotivní drama, kde mě německá kinematografie opět příjemně překvapila. (08.09.2013)