Přelet nad kukaččím hnízdem

Nevýslovný herecký i režijní koncert, založený na výtečné předloze a skvělém scénáři. Těžko říci, komu nejvíce "připsat" sugestivnost Přeletu, zda hereckému ansámblu, který za zdmi světa "nenormality" strávil několik týdnů, aby nasál a absorboval tamější kolorit (a podařilo se mu to dokonale), nebo Miloši Formanovi, jehož citlivá a vpodstatě nenápadná, avšak dokonale natempovaná, režie dodává filmu nádech tichého, podprahového dramatu, které své největší intenzity dosahuje ve scénách skupinové terapie... Nejadekvátnější závěr zřejmě bude, že Přelet nad kukaččím hnízdem je dokonale sladěnou symfonií všech nástrojů, mezi nimiž dominují sólové party Jacka Nicholsona (neuvěřitelně živelného a skutečně maniakálního) a Louise Fletcher (jejíž krásná fasáda ukrývá minimalisticky vyjádřený hrůzný vnitřek). Tichý boj těchto dvou elementů – hlučného bonvivána a buřiče McMurphyho a despotické vládkyně sestry Ratchedové dokonale doplňují menší, ale o to úctyhodněji sehrané herecké party chovanců oddělení. Miloš Forman se ve světě "pošuků" pohybuje s naprostou samozřejmostí, dokumentárním přehledem i bezchybným citem pro vnitřní drama postav. Tenhle obraz individuální svobody a radosti ze života uprostřed světa, který své obyvatele nemilosrdně požírá, strčí i po letech do kapsy vše, co bylo na toto téma natočeno (včetně vykalkulovaného Shawshanku). (13.03.2005)

Krista boha, debilové, chcete hrát karty, nebo si chcete, kurva, honit péra? Jeden z mých nejoblíbenějších Formanových filmů. Výborný Jack Nicholson v roli volnomyšlenkáře, který v psychiatrické léčebně tropí jeden exces za druhým a do zaběhnutých řádů poklidné kliniky, vnáší neuvěřitelný průvan. Miloš Forman měl ještě dlouho před natáčením jasnou představu o tom, kdo by se měl ujmout hlavní role - jedině Jack Nicholson, na kterého však musel několik měsíců čekat. Výsledek zná určitě každý - Nicholson podal jeden z nejpozoruhodnějších výkonů filmové historie. Skvělé jsou i kreace vedlejších postav. Zde všemi opěvovaná Louis Fletcher, mi zase nepřišla tak démonická a rozhodně bych ji neoznačoval za zrůdu, i když vytvořila skutečně zajímavou zápornou figuru. V menších rolích potěší debutující či začínající herci jako Vincent Schiavelli, Christopher Lloyd nebo Brad Dourif. Já bych rád vyzdvihl výkon Dannyho DeVita. Klasika světového filmu. SVOBODA. (18.11.2009)

"Já těch rukou vidím jen devět, pane McMurphy..." Geniální dílo Miloše Formana přináší jeden z nejsilnějších a nejvyrovnanějších "psychických soubojů" dvou osobností, jaké se kdy na plátně objevily. Souboj mezi vrchní sestrou Ratchedovou a rebelem Randlem McMurphym patří mezi nezapomenutelný zážitek. Minimalistický teror vs. provokace, porušení stereotypu a vytrhnutí z lhostejnosti. Kult, klasika a výjimečný, zářící klenot světové kinematografie. Nadčasový snímek o věčném souboji dobra a zla, o lidských povahách, o odevzdanosti člověka smířeného s tím, jaký je, že je v bezpečí a chráněný před okolním světem tam, kde právě je, a o jeho opaku, o odvaze postavit se systému, bojovat za život, za sebe, i za ostatní a přemoci bezpráví. Jack Nicholson v jedné ze svých největších životních rolí. Louise Fletcher coby chladná, bezcitná, manipulativní, ale pro své pacienty zároveň vlastně velmi "lidská" sestra Ratchedová. Jedny z nejvýraznějších rolí pro téměř všechny "pacienty" psychiatrické léčebny. Christopher Lloyd a Brad Dourif září, v současnosti spíše už však jen "dohasínají" v bezvýznamných a špatných filmech. Vůbec všichni hlavní členové oddělení, které pod svými křídly sestra Ratchedová "opatruje," patří mezi jedny z nejsympatičtějších a nejnormálnějších filmových pacientů. Přelet nad kukaččím hnízdem bude svou výpovědní hodnotou aktuální stále. A nemusí se vždy jednat pouze o prostředí léčebny. (26.04.2015)

Začínám se stydět, jak dlouho mi trvalo, než jsem se k tomuhle filmu dostala. Jacka Nicholsona mám hodně ráda, filmy Miloše Formana jakbysmet, ale vracet se patnáct let před okamžik, než jsem se narodila, se mi nějakou dobu nechtělo a radši jsem sledovala novější filmy zahraniční kinematografie. Jenom skvělé umístění na CSFD mě přinutilo, zkusit si tenhle film někde sehnat. A dneska přiznávám, že nepodívat se na tohle by byla asi ta největší chyba filmového fanouška. Jack Nicholson ve svojí roli chlapíka poslaného do psychiatrické léčebny, ačkoliv sám blázen není, doslova exceluje; pokud by chtěl někdy někdo napsat knížku, jak má vypadat herecký výkon, nemusí hledat lepší příklad. Tím nechci opomenout ani ostatní jako je Danny DeVito nebo hlavně skvělá Louise Fletcher v roli nesympatické dozorkyně, ale Jack prostě tradičně hraje tu nejvyšší ligu. A Miloš Forman? Myslím, že hned po Amadeovi, je právě tenhle film jeho vrcholem. Ono převést na filmové plátno obyčejnou projížďku autobusem tak, aby ve vás zanechala hluboký zážitek, je celkem těžký. No, Formanovi se to povedlo. (22.10.2006)

Skutečně omračující film, alespoň pro ty, kterým v krvi zbylo trochu rebelantství, nonkorfomity a smyslu pro humor. Proč je vlastně všem tak sympatická postava líného flákače, který předstírá malomyslnost, aby se vyhnul trestu a pracovnímu táboru? A jaktože se cítíme nejvíc doma právě na tom nejtruchlivějším místě, mezi blázny? Kde udělala Velká sestra chybu? (Tady se film dopustil podstatné odchylky od originálu, tím že z Velké sestry neudělal ďábelskou postavu, nýbrž jen nevědomou vykonavatelku zla, která se stále domnívá, že pro své pacienty koná to nejlepší.) Proč Náčelník mlčí, a co tu vlastně pohledává? Forman, s oblibou vyzdvihující génie lidstva, nám tady ukazuje, že každý, ale úplně každý člověk má stejnou cenu. Že špatné chování, nepřizpůsobivost, odlišnost ho jeho lidství nezbavuje, ba právě naopak, možná jen člověk se svobodnou vůlí je stále ještě člověkem. (01.01.2005)