Neobyčejný Odd Thomas

Film s najsmutnejším koncom v poslednej dobe aký som videl, u mňa emočne väčším ako vo filme 12 rokov otrokom, ktorý som videl asi 2 hodiny predtým. A to fakt! Stephen Sommers tieto dobrodružné, rodinné filmy jednoducho vie. Vizuálne efekty teda nič moc, peňazí asi nebolo veľa ,ale v tomto prípade mi to až tak nevadilo. Film je skôr pre mladšie publikum a to mi dáva pozitívnu energiu, že do starého železa ešte nepatrím :). Viem si predstaviť i fakt, že by sa kľudne mohol s touto tematikou natočiť aj seriál, určite by som si ho nenechal ujsť. Milé prekvapenie. (03.03.2014)

Mohla to být zábavná jednohubka, Yelchin se snaží, ale co dokázal Sommers se svými zkušenostmi vyplodit za dialogy? Nad tím zůstává rozum stát. U každé druhé věty jsem si musel zakrývat obličej a bylo vidět i na hercích, že mají problém nasoukat své repliky do scén a zachovat u toho správný výraz. Závěr v obchodním centru byl také celkem antiklimatický. (24.10.2013)

Ale jujky, dívčinka prodává kopečky zmrzlinky a u toho přes handsfree instruuje chlapečka, kterej je mimochodem děsně neohroženej, aby našel mrtvolu chlapa s nevtipnou přezdívkou a zjistil, že byl fanouškem P.O.D. Podkresleno druhořadými efekty, herci béčkovější než sám film...až při přečtení profilu filmu mi to docvaklo. On to fakt napsal Koontz. No tak jakože to je pak prostě jasný. Četla jsem od něj jen jednu knížku sice (víc jsem nedala), ale ten lacinej styl se přesně shoduje. koontz neni dobrej vypravěč a navíc děsně splácává a očividně má nějakou posedlost pekelnými stvořeními lezoucími z pekelných bran. (05.04.2014)

Další důkaz toho, že Stephen Sommers dokáže natočit tu správně oddechovou jednohubku z každé blbiny. I ze svého malinko děravého a stoprocentně předvídatelného scénáře totiž dokázal vytřískat slušně odsýpající zábavu, kterou táhne za každé situace vpřed sympatický Anton Yelchin. Jen škoda malé rozpočtu, ty efekty místy opravdu bolely. A chci více filmů s Addison Timlin.70% (29.09.2013)

Strašná ptákovina, jejíž největší problém je ten, že se podle mě za celou dobu tvůrci nerozhodli, do jaké žánrové skupiny budou film vlastně směřovat a pravdou je, že jen velmi málo filmům se podaří být skutečně dobrými, když se označují za multižánrové. Takže co tu všechno máme. Horor díky přítomnosti laciných duchů mrtvých, fantasy, neboť tu máme i laciné duchy hodné, thriller, neboť se tvůrci pokoušejí o nepůsobivé napětí, drama, neboť tu máme spousty rádoby funkčních emocí a nechtěně vtipných vypjatých situací, romantika, neboť většina postav neustále s někým nesoudně laškují a koketují, o ústřední dvojici pak ani nemluvě, to jsou „růžové střevíčky“ jak vystřižené, a nakonec tu máme žánr komedie, neboť celé je to takové veselé, hravé, odvázané, prostě vše, jen ne branné seriózně. Navíc je to celé prezentováno a pojato jako strašně „cool a free“ podívaná, což se sem nehodilo už vůbec, no prostě kočkopes jako prase. Samotná zápletka přitom ale není úplně marná, jen jí zkrátka naprosto destrukčním stylem podkopává nohy ono zmiňované multižánrové zpracování, ale v jednotlivostech to chvílemi poměrně fungovalo, a třeba úplně závěrečný dojemný zvrat mě docela dostal, jako celek ovšem ani náhodou, nehledě na to, že tu nezafungovali ani věci jako napětí, či atmosféra a ani Anton Yelchin zrovna v této hlavní roli úplně nepůsobil dvakrát přesvědčivě. Nicméně, abych nebyl úplnej prudér, jako rozverná jednohubka se to vydržet dá. (19.07.2020)