Bídníci

Nablýskaný trailer ma uchvátil a tešil som sa na to. Až po niekoľkých týždňoch som sa dozvedel, že je to muzikál a v tom ma popadlo mierne sklamanie. Dá sa to urobiť úžasne tak ako to zvládol T. Burton s J. Deppom v Sweeney Todd, tam bol ale medzi výbornými piesňami čas i na dialógy a hlavne piesne boli melodické a hravé. Tu mi to chýbalo. Ostal iba ten krásny vizuál. Úplne všetky dialógy vo filme sú spievané a spievané sú tak, akoby si herci melódiu a rytmus vymýšľali počas natáčania. Česť výnimkám, možno tak 2-3 skladby. Okrem skladby "Sklop zrak" tu nie je žiadna iná, ktorá by ma uchvátila. Po každej skladbe som čakal, kedy si dajú pauzu a aspoň na chvíľu sa film skľudní. Bohužiaľ, vaše uši si neodpočinú, pretože "spievané" je absolútne všetko a po čase mi to začalo liezť na nervy. Muzikály to nie je celkom moja parketa, musí v tom byť trochu skutočného filmu. Tu sa to so spievaním dosť prehnalo a viac hudby a spevu ešte neznamená lepší muzikál. Menej je niekedy viac a pre mňa je filmová verzia s L. Neesonom a G. Rushom zatiaľ neprekonaná. Pre mňa sklamanie, ale film si diváka iste nájde. 60%. (16.06.2013)

Jednak jsem viděl muzikál a druhak jsem přesně věděl, do čeho jdu, takže se žádné zděšení nekonalo. Naopak mi Hooperovo experimentální zpracování docela imponovalo, jen se těmi pár písničkami "na ksicht" zbytečně připravil o filmové hrátky, které mohly ony scény katapultovat do památných výšin. Když pak totiž nastoupí třeba koláž s One Day More, je to přesně taková nádhera, jaká by slušela i zbytku slavných melodií. (7/10) (10.01.2013)

Ať mi pánové Crowe s Jackmanem prominou, oba mám rád, ale sípavý baryton jednoho ani mečivý tenor druhého nejsou tím, pro co bych na Bídníky vzpomínal. Jestli něco zaslouží uznání, tak všechny vedlejší role, i ty nejdrobnější, a hromadná cirkusová čísla, při nichž šel místy až mráz po zádech. Tohle byla velkolepá muzikálová show, která definitivně zazdila moji titěrnou touhu vidět Brabčákovu Carmen. (22.01.2013)

Určitě stárnu, ale tenhle film (čti muzikál) si mě získal. Oblíbení herci a jejich hlasivky podpořené věhlasnou klasikou s několika velmi silnými melodiemi a výpravnými záběry. Především dvojice Jackman-Crowe pro mě táhne příběh a jejich společné scény jsou trochu jinde než zbytek, v kterém se jinak dobře vyjímají jak něžná Annie, tak Amanda (samá áčka, jako Abba:)). Režisér Tom Hooper dávkuje působivé záběry od galejí až po kroky "na okraji" s precizností a často připomíná své oscarové dílo Králova řeč, i když bohužel přidal i více digitálních záběrů (Crowe velmi často před bluescreenem v nahrazující exteriér). Jedničky a nuly občas ubírají některým scénám na syrové reálnosti (žádný pocit fyzické přítomnosti např. Notre-Dame). Přesto formální stránka a sledování "vždy v dokonalé uniformě a se slepými ideály o perfektním právu" Javerta a zničeného Jackamana bere dech. V tomto pojetí mi nevadilo ani kompletní (!!) muzikální pojetí bez klasických monologů, které pro mě teoreticky hraničí s parodií, ale v tomto podání dokáže okouzlit a jednoznačně trumfnout všechny ostatní "adaptace". Těším se na nějaký dokument o tom, jak moc jsou ty hlasy prohnané moderním softwarem:)). PS: kdo říká, že nebylo vůči muzikálu co zkazit, ať si nějaký pustí:-) Javert jako černoch...? PPS: konečně jsou pryč dokonale bílé zuby hollywoodských hvězd:) (02.01.2013)

Utrpení. Je to solidní řemeslo s výbornou výpravou, kde si nezkušené divačky budou říkat "to byl po dlouhé době opravdu hodnotný a umělecký film". Kvality jsou diskutabilní, můj odpor k tomuto filmovému žánru však nikoliv. Nezachrání to ani zpívající Crowe s Jackmanem, jakkoliv dobří v daných rolích byli. Celou stopáž jsem měl dojem, že kdyby se nezpívalo, byl by to o x procent lepší zážitek. (27.01.2013)