Režie:
Tom HooperKamera:
Danny CohenHrají:
Hugh Jackman, Russell Crowe, Anne Hathaway, Amanda Seyfried, Eddie Redmayne, Helena Bonham Carter, Sacha Baron Cohen, Samantha Barks, Aaron Tveit (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Jean Valjean byl po devatenácti letech propuštěn z vězení. Zbědovaný muž nalezne azyl na faře. V noci tam ukradne stříbrné nádobí a uteče. Policisté ho dopadnou, ale farář tvrdí, že mu vše daroval, a přidá mu ještě dva svícny. Valjean, zaskočený jeho velkodušností, se rozhodne změnit život a svou totožnost. Stane se ctihodným občanem, a dokonce starostou, jenže ani tehdy není před slídivým Javertem v bezpečí. Po smrti tovární dělnice Fantine se ze soucitu a také z pocitu viny ujme její dcerky Cosette. Společně s ní pak před zákonem utíká do anonymity francouzské metropole. Tam na ně po pár letech klidu čeká kromě Javerta i další nebezpečí - ulice bobtnající revolucí, kterou připravují mladí muži. Jeden z nich, Marius, se při letmém setkání zamiluje do dospívající Cosette a ta jeho city opětuje. Kvůli své dceři a jejímu štěstí se Valjean rozhodne riskovat, dokonce se vydá na barikády v předvečer rozhodujícího souboje mezi revolucionáři a armádou, aby z předem prohrané bitvy těžce raněného Mariuse zachránil... (TV Nova)
(více)Videa (42)
Recenze (1 160)
Nemyslím, že bych byl cynik a pro Bídníky mám slabost už od prvního shlédnutí Jeana Valjeana Gabina tak někdy v osmi letech. Jenže dokud se zpívá, ještě se neumřelo a vyjádření citů v příběhu prostřednictvím písně nějak není můj šálek čaje, jednoduše navzdory tomu, že některé melodie jsou chytlavé a jejich podání jsou úchvatné. Na můj vkus je to příliš stylizované jako divadlo, ne jako příběh, kterému bych propadl. Výprava je skoro až ohromující, ale problém je v tom, že z ní moc neuvidíme, ježto jsou tři čtvrtiny filmu utopené do tmy. Na druhou stranu potěší, že Marius je projednou bílý Evropan a ne něco z kategorie eurokvótního importu (jako u příšerného seriálu s Gérardem Depardieuem). Samotný Jean Valjean v podání Hugha Jackmana je dobrý, ale nějak mu nevěřím stárnutí (opravdu staře nalíčený je až v poslední scéně). Pro Amandu mám slabost už od Mamma Mia, tvářička co i docela slušně zpívá, i když podobně jako někteří jiní uznávám, že Eponina byla hezčí (mimochodem posílat jednu holku získávat info o jiný je tak strašně nechlapský, že se Marius nestydí). Nejtragičtější je samozřejmě příběh Fantiny, to by se jeden styděl za lidstvo, tahle část působila na city navzdory tomu, že se při ní zpívalo. Co se týče Hooperova "experimentálního" podání, je pravda, že šel asi na hranici toho, kam se dá jít při přiblížení muzikálu realitě, ale stejně bych asi radši ocenil normální adaptaci románu. Tři nebo čtyři? V rámci humanity... ()
Protahovaná mizérie divákova. Ztrápené postavy opřené o futra, dům nebo zhroucené na zemi zpívající o svých pocitech, citech a plánech jsou člověku kupodivu ukradené. Hooper je pedant, ohlídal si vynikající kostýmy, masky, rekvizity i herecké výkony, respektive zpěv, který je u většiny herců nečekaně dobrý, i když Hathaway zpívala už v Zakleté Elle, Cohen ve Sweeneym Toddovi a Jackman na Oscarech. Croweův medový baryton je příjemný na poslech a scény s jeho postavou (Javert) jsou tím nejlepším hned po zábavném zlodějském duu Thénardierů. Ovšem aby mě po pár desítkách minut otrávil téměř jakýkoliv recitativ nebo árie případně duet a v duchu jsem prosila o dialogy, to jsem vskutku nečekala. Na konci jsem se cítila, jako kdyby mě Hooper protáhl sračkami jako chudáka Jackmana. Oproti jevištní realizaci nabízí film kromě snahy o osudové záběry, kdy kamera letí od postavy na střeše vzhůru k nebi nebo naopak shora dolů, snad jen déšť, bahno a ty zmíněné exkrementy... Režisérský vklad minimální, byť se cení odvaha staticky zabrat protagonisty v detailu a nechat je odzpívat celou píseň, a to v pravé části obrazu, nikoliv uprostřed. 50 %. [Kino] ()
Po rozpačitém přijetí Hooperových Bídníků jak americkou, tak českou kritikou jsem byl přesvědčený, že ten film budu upřímně a z celého srdce nenávidět. Do kina jsem šel v podstatě jen tak z povinnosti. Ale dobře jsem udělal, že jsem šel, protože mě Bídníci nakonec úplně odzbrojili a emočně odrovnali. Na začátku jsem se ještě úspěšně vzpíral, ale trvalo to asi jen tři písničky, než jsem se do děje pořádně ponořil. Zbytek stopáže už jsem si to upřímně užíval. Celkově toto muzikálové pojetí považuju za velmi zajímavý experiment - na jednu stranu špinavost, realističnost, na druhou stranu exponované muzikálové herectví, zpěv ... opravdu zajímavý zážitek. Osobně to aktuálně považuju za zajímavější a odvážnější film než přehypovanou Královu řeč, takže si na Toma Hoopera nemůžu vůbec stěžovat (a to jsem před premiérou o Bídnících uvažoval jako o zbabělé sázce na jistotu). 9/10 ()
Ať mi pánové Crowe s Jackmanem prominou, oba mám rád, ale sípavý baryton jednoho ani mečivý tenor druhého nejsou tím, pro co bych na Bídníky vzpomínal. Jestli něco zaslouží uznání, tak všechny vedlejší role, i ty nejdrobnější, a hromadná cirkusová čísla, při nichž šel místy až mráz po zádech. Tohle byla velkolepá muzikálová show, která definitivně zazdila moji titěrnou touhu vidět Brabčákovu Carmen. ()
Fascinující slepá ulička, vytříbená nestřídmost, která kombinuje věci, které každý ví, že se nesmí kombinovat. I mně tu irituje mnoho věcí (předně ksicht Eddieho Redmayna v jeho nejotravnější roli), ale jinak mě ta dávka špíny, kýče, patosu a subverze absolutně vtahuje. Žádný jiný takový film každopádně není a pravděpodobně ještě dlouho nebude. ()
Galerie (184)
Zajímavosti (52)
- Socha slona na náměstí ve čtvrti St. Michelle doopravdy existovala, a to v letech 1813-1846. Byla postavena za vlády Napoleona, jehož původní záměr byl, že by měla být z bronzu. Filmaři ji zhotovili dle popisu Victora Huga z původní knihy "Bídníci". Byla známá jako "Bastilský slon". (Petrasuvicka)
- Hugh Jackman (Jean Valjean) kontaktoval Toma Hoopera kvůli roli ve filmu ještě před tím, než režisér se studiem vůbec podepsal smlouvu. (Coleator)
- Náklady na výrobu byly zhruba 61 milionů amerických dolarů. (NIRO)
Reklama