Režie:
James WanKamera:
John R. LeonettiHrají:
Vera Farmiga, Patrick Wilson, Ron Livingston, Lili Taylor, Shanley Caswell, Joey King, Hayley McFarland, Christy Johnson, Mackenzie Foy, John Brotherton (více)VOD (5)
Obsahy(2)
Manželé Roger a Carolyn Perronovi se se svými pěti dcerami přestěhují do zchátralého domu na statku v Harrisville na Rhode Islandu. Jejich pes ale odmítá do domu vstoupit. Už během první noci se ale začínají dít paranormální události. Ozývají se zvláštní zvuky, v určitý čas se zastaví všechny hodiny, obrazy padají samy od sebe a všichni mají pocit, že v místnosti s nimi někdo je. Jedna z dcer má noční můry, ve kterých se setkává s děsivým démonem, který jí říká, že chce, aby její rodina zemřela. Na statek přijíždějí vyšetřovatelé paranormálních jevů Ed a Lorraine Warrenovi. To, co se Warrenovým jeví jako banalita, se brzy stává nejtěžším a nejhrůznějším případem jejich kariéry. Podaří se jim pomoct rodině ovládané hrůzostrašnými silami? (TV Nova)
(více)Videa (12)
Recenze (1 783)
Jak vidno, Wan si téměř veškeré své neduhy odbyl už v Insidious a kompletně se oprostil od všech rušivých elementů, které nepatřičně a zbytečně nabourávaly jeho komplexní auru. The Conjuring je totiž někde úplně jinde. Chytrý, skvěle načasovaný exkurz zpět do 70. let, s bravurně vykonstruovanou atmosférou a pomalým, staromilským budováním napětí, které jednoduše nepřestává pulzovat. Výrazně mu prospělo roztažení do dvouhodinové stopáže, díky čemuž se dokonale seznámíme nejen s postavami, ale i jednotlivými dílčími liniemi, které se dokonale doplňují v mrazivě kompaktním celku skvostného strašení. S výslednou atmosférou bravurně koreluje i Leonettiho jedinečně hravá kamera a Wanův soustavný nadhled či produktivní hrátky se žánrovými konvencemi a klišé. Za pár let bude The Conjuring oslavovanou klasikou. Nikoliv pro svoji originalitu, nýbrž přímo uhrančivou atmosféru ryzího strachu. A Joseph Bishara je jednoduše král horrorové hudby. ()
K-klepal j-jsem s-se s-str-strachy; to bohužel nemohu říci. Napětí beze strachu s nefunkčními lekačkami. Což by nebylo na škodu, kdyby to právě na vyvolání strachu a lekačkách tolik nestálo. Wan sice v první polovině skvostně a ukázkově buduje i šponuje napětí (ostatně vychází ze žánrových klasik), ale naprosto nic z toho. I když něco přeci jen... Přeplácané finále, které honí tolik zajíců, že mu všichni do jednoho utečou. PS: Vřeštící Valena k nezaplacení! ()
Takový ten učebnicový strašidelný horor, který se nikde zbytečně nezdržuje, kde hrůza nesází až tolik na lekačky a vraždy, ale na hodně pozvolné budování napětí až k akčnímu finále. Takový film se musí trpělivě oddívat, takže doporučuju nevyrušovat a na tu chvíli dát pryč mobily, nepauzovat, prostě odpustit si zlozvyky moderního diváka a vžít se do děje. V podstatě je to už stokrát viděné, ale to je problém hororu obecně, stále se jedná o kvalitní a mně hodně sympaticky obsazenou novinku. ()
Desať hodín večer, tma, deka, chipsy a horrorové očakávanie roka môže začať. Wan nesklamal a predviedol ďalší film ako vystrihnutý z učebnice strašenia a hrôzy. Bez dychu som odsledoval poctivú old-school ducharinu, ktorá je akousi poctou pre kulty tohto žánru, vyberá z nich to najlepšie a robí z nich horror (minimálne) desaťročia. Nemusia pretiecť hektolitre krvi, aby film dokázal intenzívne postaviť všetky chlpy na tele. Stačí perfektne vygradovaná atmosféra, pár dobrých nápadov, fungujúci príbeh a spodné prádlo môže ísť do prania. Film, po ktorom budete mať obhryzené všetky nechty, mrazenie v chrbte od prvej klapky po poslednú. Dúfam, že vyhlásenie o konci filmových príspevkov do horrorového žánru Wan ešte prehodnotí a vráti sa s nejakou podobnou chuťovkou. 100%. ()
Žánrová slast. Ano, příběh je už ohraný jak 50 let stará deska a James Wan už vlastně jen mistrně míchá své dávno vyzkoušené propriety. Ale tentokrát podává stokrát viděnou hororovou omáčku takovým stylem, že z toho opravdu mrazí a nějaký předvídatelný příběh mi byl v tu chvíli ukradený. Zde Wan svůj styl dovedl do dokonalosti, atmosféra je neskutečně mrazivá po celou stopáž, lekačky fungují na jedničku, navíc si to díky kameře dokáže udržet punc hororů ze sedmdesátých let a divák nemá ani chvilku oddechu. A to říkám jako divák, co poslední dobou u hororů spíše usíná nudou a jen tak ho nějaké bububu nedostane. Zde se to však Wanovi povedlo na jediničku a překonal i má největší očekávání. A za to mu dám bez problémů tu pátou hvězdou. Tvůrce, který v současném hororovém bahně umí pracovat s atmosférou a nespoléhají se jen na hlasité lekačky, si musíme v dnešní době obzvláště cenit. ()
Reklama