Kids

AIDS je fakt zlej, bere ti imunitu a nikdo s tebou nechce spát. Jenže může bejt i případ, kdy s tebou chce spát každá mladá a naivní newyorkská kočička a pokud AIDS máte nebo jeho přítomnost neřešíte, tyhle kočičky sou dost v prdeli. Ono podle Kids, který perfektně se syrovostí lepší než prsa Agáty Hanychový popisuje život mladých poflakujících se kluků a holek, je v prdeli skoro celá tahle mládež a to na více frontách. Nebo je sraní na školu, chlastání, kouření, fetování, šukání a kecání sraček fajn způsob, jak si užít mládí? (19.10.2008)

Pokud by chtěl někdo propagovat antikoncepci, mohl by jako reklamu používat tenhle film - realistický, nepřikrášlený, syrový pohled na (nejen) americké teenagery, tyhle dětičky si určitě nezamilujete. Jistě se vám v hlavě vylíhne otázka, jestli vůbec do dnešního světa přivádět děti (zvláště ve větších městech). 55% (15.04.2009)

Tak tohle rozhodně nebyl zrovna můj šálek čaje. Sice je to o trochu lepší než (Clarkův )Ken Park, ale ne o moc. Nic se ve filmu neřeší a vlastně se ani nic moc neděje. Podle popisu by měl film poukazovat na problémy mládeže, ty jsou ale tak nechutně vyhnané do absurdních scén plných až zvráceného humoru. Takže to na mě spíš působí jako parodie na filmy, které se touto problematikou zabývají. Asi chápu, že někomu se tohle přitáhlé pojetí může líbit, ale na mě to dojem nedělá. (09.07.2012)

New York, I Love You: Clark-Korine edition. Zpocený, špinavý, dehtem i na břiše zachlou mrdkou smrdící průtah vnitřnostmi (a nikoli duší) Velkého jablka, kde se pod klimatizačními skleníky vaří neukotvený sotva zletilý low life, jehož jediné pojítko se skutečným světem je HIV v krevním oběhu. Instantní láska a zhulení filmem. Clark byl samozřejmě kontroverzní klasika, kterou jsme jeli ve škole na přelomu milénia, očekávaje, že takhle bude ta naše puberta vypadat, ale New York není Praha I guess. Po letech jsem se k režisérovi vrátil poté, co jsem propadl jeho fotografiím ze série Tulsa a asi mu ještě hodně dlužím. (03.04.2023)

Mám z toho smíšené pocity. Z jedné strany je to syrové a realistické, z druhé strany chybí příběh a celý film díky tomu vyznívá tak trochu naprázdno. Jako kdyby se režisér nemohl rozhodnout, jestli chce točit dokument, nebo drama, a zůstal někde na půli cesty. Je to škoda, protože důsledněji propracovaný scénář a postavy by v divákovi možná zanechali mnohem hlubší dojem než tahle splácanina. Každopádně, jestli mají v Americe takovéhle "kids", tak se dost divím, že ještě nedopadli jako v Dr. Divnoláskovi... (16.04.2010)