Michael

Spoilery! V Rakousku se začíná poněkud rozmáhat přetahovaná v tom, kdo je lepší sklepmistr. Tento film nás zavede do prazvláštního domečku, kde si pán opečovával svoji chlapeckou oběť. O chlapce se staral velice vzorně. Sklepní pokojíček byl plný potravy, což mě překvapilo. Předpokládám, že není v zájmu žádného pedofila, vykrmit si svoji oběť. Co kdyby jej, nedejbože, přestal chlapec sexuálně přitahovat. I když těžko hodnotit pedofilův vkus. Ten chlapec sám o sobě nebyl až takový fešák. Pán si zkoušel hrát dokonce na tak dokonalého tatínka, že se svému nedobrovolnému synovi pokusil najít nového kamaráda. Což se málem podařilo. Velice pěkný moment. Moc milé rakouské překvapení. Tedy milé... Jak se to vezme. Z některých pasáží mi bylo tak nevolno, jako už dlouho z ničeho. Třeba když se pán se zalíbením koukal na jeho mladou chlapeckou oběť, kterak si uklízí svůj sklepní pokojíček a vzrušilo jej to natolik, že si slizký pán přivolal na gauč chlapce pro společné erotické hrátky. Ve filmu nemuselo být pranic ukázáno, ale režisér servíroval momenty s takovou bravurou, že se, věřím, fantazie každého diváka dovedla rozjet na takové obrátky, kdy rozhodně neměl problém, představit si dost živý scénář, co mezi pánem a chlapcem probíhalo. Působivá byla i momentka, když pán při večeři povstal, vytáhl si z kalhot svoji žížalku a pronesl slova, která mě budou ještě dlouho budit ze spaní. "Toto je můj nůž a toto je můj pták. Co bych do tebe měl zapíchnout?" Závěrečné rozuzlení bylo velmi netradiční a moc pěkné. Úplný závěr byla potom naprostá třešnička na dortu, která vám na pár minut nechá pusinku zcela otevřenou. V celém filmu se nenašla snad žádná pasáž, která by mě nějak závratně nudila. A hlavně žádný moment není ve filmu navíc. Jako režijní debut je to fenomenální. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka eLeR. (26.11.2016)

Portrét chlapíka, který vždy slušně pozdravil. __ Michael (2011) je za mě filmem, jenž má - pakliže již nic jiného - potenciál otevřít oči těm divákům, kteří si myslí, že není nepříjemnějších scén než scény explicitního násilí (kupř. bití, znásilňovaní). Ano, násilí jistojistě drásá divákovy emoce, horko těžko ho sledovat nezúčastněné, vnitřně se proti němu nebouřit, ale troufám si tvrdit, že existují i daleko více zničující obrazy; a právě oněch film hojně využívá. Jsou to ty obrazy, skrze které se normalizuje konkrétní perverzní (patologická) situace - kupř. když Michael rodičovsky vyveze Wolfganga do zoo nebo když spolu začnou skládat puzzle. Bez znalosti kontextu naprosto nevinné situace, avšak pro toho, kdo je s kontextem obeznámen příklad dobře ukryté monstrozity všednodennosti, nutící se tázat, kolik takových synů, bratrů a kolegů může být mezi námi. 75 % (27.07.2022)

Jeden z těch filmů, po kterém jsem nebyla schopna slova a nejradši bych se na chvíli někam zavřela. Téma je už samo o sobě strašně silné, ale za způsob zobrazení si Markus Schleinzer zaslouží velké uznání. Mráz mnou projížděl od začátku do konce, velká síla tkví v neviděném, divák ani nechce vidět, co se děje za zavřenými dveřmi, popadnout dech má problém stejně. Na psychiku velmi těžký snímek, po skončení mi příjemně rozhodně nebylo a i přesto, že počet dialogů během filmu by divák hravě spočítal během chvilky, tak toho film vlastně dokáže říct obrovské množství. Snímek, který z paměti jen tak nedostanu a který bych navrhovala promítat povinně. Jeden z mých nejsilnějších filmových zážitků za hodně dlouhou dobu. (04.06.2012)

Filmy, ktoré dokážu vyvolať znepokojivý pocit mam pomerne rád. Jediné čo nemusím je fyzické a psychické násilie páchané na deťoch. Musím však uznať, že M. Schleinzer doviedol snímok po režisérskej stránke takmer až k dokonalosti. Perfektne vystihol psychologickú podstatu takéhoto zvráteného vzťahu, dokonca aj typovo (obyčajne ide o ľudí, o ktorých by ste si to nemysleli). Celý ten nechutný obraz dopĺňa nezvyčajne tiché, ale o to viac reálne spracovanie, kruté a smutné. Ešte teraz mi je z toho zle. 85/100 (10.09.2015)

Studie nedobrovolného soužití pětatřicetiletého pedofila Michaela s desetiletým klukem. Film je vskutku prvotřídní díky svému konceptu - dlouhé záběry jsou střižené přesně ve chvíli před zakázanou diváckou vědomostí, protože sám divák je člověk pozorovatel kromě filmového světa i toho reálného. Práce na tomto filmu je opravdu perfektní, od minimalistického dějového scénáře až po vykreslenost ústředních postav a skvěle zahranými vybranými herci, dále chladně nezúčastněné snímání samotné kamery, které naráží na realitu a evokuje jí dojmem, že se toto opravdu neděje. [9/10] (14.04.2012)