Režie:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHrají:
Lynn Carlin, Buck Henry, Georgia Engel, Tony Harvey, Audra Lindley, Paul Benedict, Vincent Schiavelli, Tina Turner, Philip Bruns, Allen Garfield, Kathy Bates (více)Obsahy(1)
Manželům Larrymu a Lynn, kteří jsou navenek spokojeni se svým životem, jednoho dne nečekaně zmizí dcera Jeannie. Začíná pátrání, v němž se ukazují marné snahy „rozumně“ objasnit její dobrovolný odchod, stejně jako nalézt místo, kde se ukrývá… Takový je ve zkratce příběh, který natočil režisér Miloš Forman v USA poté, co zde dlouho hledal vhodnou látku pro svůj nový film. Navázal v něm na svoji českou tvorbu (zejména na snímek Konkurs) a zároveň satirickým až zlomyslným způsobem postihl způsob života některých Američanů. Není proto divu, že byl mnohem lépe přijat evropskými diváky. Získal za něj ocenění britské akademie BAFTA za nejlepší režii a na MFF v Cannes Cenu za nejlepší film. Současně otevřel Miloši Formanovi cestu k další umělecké činnosti a možnost přesvědčivě se prosadit mezi hollywoodskými tvůrci. (Česká televize)
(více)Recenze (224)
Pocitově slabší Forman, který nenadchne nějakým dějovým spádem, ale to neznamená, že by to byla do očí bijící nuda. Forman si evidentně práci s neherci v Československu oblíbil natolik, že své postupy prakticky zopakoval i za oceánem. Postavy se chovají často podivně. Nejvíce mě zaujala scéna, ve které Vincent Schiavelli učí přítomné kouřit marihuanu. A za zmínku určitě stojí krásná písnička "And Even the Horses Had Wings". 70% ()
Tak moc "český" americký film jinde asi opravdu neuvidíte. Forman sice přeletěl přes velkou louži, ale svůj režijní styl si vzal sebou a ještě nebyl donucen, aby se ho zbavil. Zjednodušeně řečeno, Forman vzal Hoří, má panenko, Konkurs a další svoje kusy a v americkém looku, s příměsí hippies a vůní 70. let, natočil Československou novou vlnu pro americké publikum. Není divu, že jsme ho ocenili zase akorát my. 7/10 ()
Miloš Forman se přesunul přes Západní Evropu do Spojených států a udělal zde to, co mu šlo nejlépe i v Československu. Natáčel lidi. On je nejprve studoval a pak z nich vyhmátnul přesně ty správné okamžiky, které budou na plátně vypadat dobře a donutí vás přemýšlet. I když se asi nejvíce do hlavy zapíše scéna s jointem, tak památných scén, které nahlížejí na Američana své doby, je zde více. ()
Ach bože, najhorší Forman, akého som videl. 93 minút koncentrovanej nudy, zbytočných dialógov a s minimálnou hippiesáckou atmosférou. A bez humoru. Nesympatickí herci (až na hlavnú predstaviteľku - teenagerku), síce dobre vystihujú radových Američanov, ale herecky nič nepredvádzajú. Navyše mnohé scény nie sú dohnané do maxima a tak sa budete nanajvýš pousmievať. Chcelo to viac odvahy a menej intelektuálnosti. Napríklad striptízový poker je tak nevtipná scéna, že by som tomu pred sledovaním filmu neuveril. Vďaka bohu za scénu, kde Vincet Schiavelli učí bandu snobov húliť trávu. ()
Nevěděl jsem, co od toho čekat, ale jak zní název jednoho filmu: Zahulíme, uvidíme! má marihuana pozitivní vliv i na rodiče a ti pak díky tomu jsou schopní tropit větší hlouposti než jejich dospívající ratolesti:) Forman se ukázal...:)) velmi vtipné scénky a působivé obsazení. ***** hvězdiček to jistí. ()
Galerie (36)
Photo © Mokép
Zajímavosti (28)
- Film adaptuje a rozvíjí scénář Formanova debutu Konkurs (1963), příběh je však dosazen do amerického prostředí. (PanZahadnyCZ)
- Miloš Forman si přál, aby herci při natáčení scény s hraním svlékacího Pokeru nevěděli, kdy na ně přijde řada, a tak před první klapkou seřadil karty tak, jak potřeboval, ale herci sami hráli doopravdy. Protagonisté tak sami skutečně nevěděli, jaká karta přijde na řadu. (ČSFD)
- Miloš Forman na své první natáčení v angličtině později vzpomínal: "Já nevím, jestli jsem tak blbý nebo arogantní, ale mně nikdy nic nepřipadalo moc těžké. Svědčí to taky o určité drzosti. Když jsem nechal herce v Taking Off improvizovat, ani jsem pořádně nevěděl, co říkají. Vždycky jsem se podíval na Bucka Henryho, on je taky scenárista a režisér, jestli to v té scéně sedí, a když kývl, tak jsem řekl: 'Dobře, jedeme dál', a když zavrtěl hlavou, tak jsem řekl: 'Zkusíme to ještě jednou.'" Důležitý byl také cit pro rozpoznání intonace: "Mnohokrát jsem poznal, jestli je to, co herec říká, pravda, podle melodie hlasu. Podle melodie věty, kterou herec vyslovuje, tuším, jestli to je, nebo není dobré." (NIRO)
Reklama