Režie:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHrají:
Lynn Carlin, Buck Henry, Georgia Engel, Tony Harvey, Audra Lindley, Paul Benedict, Vincent Schiavelli, Tina Turner, Philip Bruns, Allen Garfield, Kathy Bates (více)Obsahy(1)
Manželům Larrymu a Lynn, kteří jsou navenek spokojeni se svým životem, jednoho dne nečekaně zmizí dcera Jeannie. Začíná pátrání, v němž se ukazují marné snahy „rozumně“ objasnit její dobrovolný odchod, stejně jako nalézt místo, kde se ukrývá… Takový je ve zkratce příběh, který natočil režisér Miloš Forman v USA poté, co zde dlouho hledal vhodnou látku pro svůj nový film. Navázal v něm na svoji českou tvorbu (zejména na snímek Konkurs) a zároveň satirickým až zlomyslným způsobem postihl způsob života některých Američanů. Není proto divu, že byl mnohem lépe přijat evropskými diváky. Získal za něj ocenění britské akademie BAFTA za nejlepší režii a na MFF v Cannes Cenu za nejlepší film. Současně otevřel Miloši Formanovi cestu k další umělecké činnosti a možnost přesvědčivě se prosadit mezi hollywoodskými tvůrci. (Česká televize)
(více)Recenze (221)
No není to pech, když se dítě konečeně vrátí domů a najde taťku křepčícího na stole jak ho pánbůh stvořil a mamku se záchvatem smíchu oben ohne? Mr. Forman nám chtěl asi naznačit generační propast mezi rodiči a dětmi, dokonce přišel s pár zajímavými nápady, jak ji překonat (např. hromadná kuřba marjány na setkání rodičů pohřešovaných dětí), přesto mi uniká, proč musel diváky vystavovat neustálým záběrům na pěvecký konkurz. Největší slabota, co jsem od Formana kdy viděla. ()
Ups, prvý film skvelého Miloša Formana, ktorý ma minul (jeho filmy majú u mňa vždy minimálne ****!)... Verím tomu, že v dobe hippies musela byť toto pecka...Uznávam,má to myšlienku, má to výpovednú hodnotu, má to humor...No určite som nezdielal také nadšenie ako väčšina "csfd kolegov". Sorry Miloš:) ()
Jelikož mnoho novovlnných záležitostí šplouchá mimo můj maják, nejsem vždy s to rozeznat trapnost od filmu o trapnosti, ale dnešní rodiče musí film z dob, kdy bylo zvykem puberťáků utíkat z domova, zákonitě sledovat se slzou dojetí v oku, protože těm dnešním konformistům stačí pomyšlení na to, že by mohli přijít o nejnovější model svých iKrámů k tomu, aby se doma drželi jak škeble na skále nejmíň do čtyřiceti. ()
Na tejto Formanovaj prvotine za veľkou mlákou je vidieť, že ešte len hľadal svoj štýl, pretože aspoň na mňa film pôsobil dosť nevyvážene. Konkurz na "superstar" dostal až nečakane veľký priestor, o dcére, ktorá ušla z domu sa nedozvieme takmer nič a rodičovský humbuk okolo úteku dosť neisto kráča na hrane drámy a komédie. Nájdu sa tu však i podarené momenty, najviac ma zaujala masová skúška marišky na stretnutí rodičov. Ten čo vysvetľoval "čo a ako" bol predstavený ako "pacient". Ja len dodám, že aj vyzeral ako čistý pacient. Prejsť sa dnes s takým strapatým kožuchom na hlave, to by od smiechu pukala celá ulica...60%. ()
První americký film Miloše Formana zcela zjevně a vědomě navazuje na režisérovy předchozí české filmy, takže by nebylo těžké jej řadit spíše ještě k filmům "nové české filmové vlny", než k dalším, později vzniklým Formanovým americkým filmům. Přesto rozhodně nelze tvrdit, že by šlo o film netknutý americkou realitou. Právě naopak. Stejně jako dokázal Forman velmi trefně glosovat českou maloměstskou společnost, dokázal totéž i s "velkoměstskou" společností americkou. Člověk jen žasne, jak rychle s v ní dokázal zorientovat a přesně ji pochopit. Nenajdeme zde ani náznak, z něhož by bylo možné soudit na pohled cizince... Sám Forman kdesi prohlásil a vehementně to prohlašoval i kameraman Ondříček, že jde o "Konkurs po americku", přesto bych si s tímhle tvrzením dovolil nesouhlasit. Jistě, výchozí body příběhu jsou v zásadě týž, ovšem to, co bylo v Konkursu pouze okrajovým dějem, stalo se v Taking Off tím nejpodstatnějším. Daleko spíše zde lze odhalit styčné body s jinými Formanovými opusy, především s Černým Petrem, do jisté míry i s Láskami jedné plavovlásky a s Hoří má panenko. Konkurs na zpěvačku zde totiž tvoří přinejlepším pouze jakýsi dekorativní rámec, rámec sice velmi zajímavý, sám o sobě i vcelku nosný, ovšem v rámci vlastního příběhu vlastně nepodstatný a postradatelný. To podstatné je zásadní generační střet, přesně ten, který tolik hýbal celou tehdejší západní společností. Generace hippies a beatniků se sice na počátku sedmdesátých už mohla zdát ideově poněkud vyprchaná, ovšem o to silnější byla v realitě běžného života. Zde už vlastně nešlo o nějakou plánovitou revoltu, ale prostě o střet dvou odlišných světů, které si při nejlepší vůli nemohou vzájemně rozumět. Přes všechny snahy o navázání kontaktů, přes všechny přednášky v klubu rodičů dětí uprchlých z domova, přes odvážné experimenty s drogami, zeje mezi rodiči a dětmi nepřekonatelná propast. Snahy ji překlenout mohou působit smířlivě, ale jejich jediným výsledkem je grotesknost. Paradoxně přitom generace rodičů vyznívá jako ta méně rozumná, chovající se zcela iracionálně a neskonale naivně. Jejich jednání zde ovšem vyznívá nejen jako nesmyslné a situaci daleko spíše komplikující než řešící, ale ještě navíc prozrazuje obecnou nefunkčnost základních modelů chování "dospělé" společnosti, velících působit navenek utěšeně a bezproblémově, problémy "odborně řešit" případně potlačovat a vždy a všude vystupovat jako ten, kdo má pravdu a disponuje jakousi vyšší autoritou... Řemeslně skvěle podaný film s excelentními hereckými výkony, skvělou kamerou, brilantně režírovaný a sestříhaný, obsahově film velmi výbušný a nutící pozorného diváka přemýšlet o nikoli nepodstatných otázkách... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: Adam Bernau, jitrnic, Tetsuo ()
Galerie (36)
Photo © Mokép
![Taking Off - Fotosky](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/162/829/162829159_7b18c9.jpg)
Zajímavosti (28)
- Scénář filmu vznikal složitě mezi dvěma kontinenty. Forman rozepsal příběh spolu se slavným francouzským scenáristou Jeanem-Claudem Carrièrem během svého několikaměsíčního pobytu ve Francii. Autorem druhé varianty scénáře byl začínající americký režisér John Klein, který vnesl do filmu především newyorské reálie a atmosféru Ameriky, kam mezitím Forman přesídlil. Umožnila mu to smlouva mezi státní společností Československý Filmexport a americkou distribuční společností Paramount. Nicméně právě v Paramountu scénář nakonec odmítli. Jedinou šancí bylo odkoupit scénář od studia a realizovat jej v jiné produkci, na což však Forman potřeboval 140 000 amerických dolarů, které neměl. Nechtěného projektu se ale nakonec ujalo studio Universal, práva od Paramountu odkoupilo a přispělo na snímek omezeným rozpočtem 810 tisíc amerických dolarů. (Kubrickon)
- Inspirováno písní skupiny Beatles "She's Leaving Home". (D3VIL)
- Forman byli se spoluscenáristou filmu Jeanem-Claudem Carrièrem inspirováni skutečným příběhem z novin a materiál ke svému filmu sbírali takřka dokumentaristickou metodou už od jara 1968 v newyorské East Village. (Kubrickon)
Reklama