All That Jazz

Bolestivé umírání za doprovodu strhující hudby, která nakopává, naaranžované v mistrovské choreografii, jež bere dech, a v životním partu Roye Scheidera, který jako by nehrál, ale opravdu umíral. Kamera čaruje, střih koketuje s geniálnem a celek se leskne tak nádherně, jak to jenom 70-tá léta ve filmu uměla. Muzikál, reflexe doby, biografie… dvě hodiny marnotratného žánrového rozpětí, které však neošizeně povypráví o všem, aby nakonec milosrdně vstoupilo do náruče přívětivé paní Smrti. (13.05.2007)

Zlatou palmou v Cannes oceněný muzikál, výpravně, střihově i zvukově bohatý, který po svém karikuje svět show-businnessu. Vitální divadelní režisér a choreograf z Brodwaye v tomhle zkaženém a posedlém světě předkládá svůj příběh, který se omezuje na permanentní stres, tanečně-hudební zkoušky, drogové výstřelky, zapalování cigaret, schůzky s dospívající dcerou a několika milenkami. Až jeho srdce začne protestovat.. Velkolepě pojatý „muzikál o smrti“ je doslova tragikomicky autobiografický (uznávaný režisér Kabaretu nebo životopisného Lennyho Bob Fosse sám ležel v nemocnici po srdečním záchvatu), je dokonale výtvarně řešen a nabízí několik tanečních sekvencí, které jsou i dnes mimořádně inspirativní!! U „Čelistího“ Roye Scheidera bych takřka čekal, že během natáčení skutečně zemřel.. bravo.. Osobní, intimní dílo, bortící řadu žánrových konvencí!! (28.03.2009)

Během sledování tohohle filmu mě častokrát napadlo, jak moc se Bobovi líbila Allenova Annie Hall (natočená dva roky před tím), jestli si náhodou neřekl, že semiautobiografické filmy jsou zrovna v módě... Nevím taky nakolik je Bob předobrazem Joea, ale jedno můžu říct jistě - Bob Fosse natočil a napsal film, na který se nezapomíná a který se vedle výše nádhery nemá za co stydět. Roy Scheider, který mě neskutečně štval v Čelistech tady předvádí zdrcující herecký koncert. Jeho režisér Joe je děvkař, alkoholik,workoholik, místo snídaně pije amfetaminy a kouří doslova jednu za druhou, především je ale všeobecně uznávaný divadelní a filmový režisér a choreograf. Syžet snímku sleduje přípravu a natáčení jeho poslední hry, ve které Joeův organismus už mele z posledního a během které si musí srovnat účty se svou přítelkyní, bývalou manželkou a především se svou dcerou... nemá moc času, smrt čeká. Muzikálové čísla jsou bezvadná, metaforická linie bilancování života se Smrtí (,která je ztělesněna nádhernou dívkou) je úsměvně dojemná, mistrovský kousek, jak mezi muzikály, tak i velkými filmy historie obecně. 100% (18.06.2006)

*SPOILER*. Celý sujet tohto filmu spočíva v tom , že sa premieta život umelca až do momentu jeho smrti. Hedonistický život umelca sladký ako cukrík zabalený v muzikálovom obale, mi vôbec nesadol, ba musím povedať , že sa mi priečil. Jediné pozitívum bol Roy Scheider, a Epilóg spočivajúci v pointe, že hl.hrdina zomiera akoby v muzikálovom prostredí, kde sa slávnostne lúči zo svojimi blízkymi. Zomrel ako žil pompézne, s veľkým krikom, s úsmevom na tváry ale predsa...sám. Myslím si , že myšlienka tohoto rozsahu si zaslúži priestor maximálne krátkometrážneho filmu. Forma jednoznačne zvíťazila nad obsahom. (19.05.2009)

V roce 1979 přišly dva velké muzikály - jeden z nich u nás má masivní popularitu, druhý naopak u nás jen málokdo viděl, ale zato mnohem víc bodoval u zahraničních kritiků. Prvním jsou Vlasy Miloše Formana, druhým All That Jazz Boba Fosse, ve kterém si Roy Scheider střihl svou životní roli. Ten Roy Scheider, kterého jsem měl zafixovaného jako věčného béčkaře, a tady hraje a tančí jako o život, doslova, a je dechberoucí ho sledovat. Vlasy a All That Jazz přitom mají hodně společného - oba jsou "seventies" filmy jak ze žurnálu, dokonalé zachycení tepu doby, a oba jsou navzdory vší té rozjuchanosti trefnou reflexí stinných stránek tehdejší konvencemi svázané společnosti, a s (ne)pěkně depresivním finále. Jen Vlasy směřují od komorního příběhu k větší epičnosti, zato All That Jazz od epické fresky společnosti graduje v avantgadním zachycení podvědomí jediného komplikovaného člověka. Let the Sunshine In ve mě rezonovalo silněji než Bye Bye Life... ale ne o mnoho. 8/10 (02.07.2021)