Cabaret
Cabaret
Režie:
Bob FosseScénář:
Jay Presson AllenKamera:
Geoffrey UnsworthHrají:
Liza Minnelli, Michael York, Helmut Griem, Joel Grey, Fritz Wepper, Marisa Berenson, Ralf Wolter, Helen Vita, Ellen Umlauf, Pierre Franckh (více)Obsahy(1)
Život je jako schody na jeviště. Jen si nezlámat vaz. Jedno z nejlepších děl americké muzikálové tradice převedl do filmové podoby legendární choreograf a režisér Bob Fosse. Příběh o milostných vzplanutích několika hrdinů se odehrává v Berlíně třicátých let, tedy na pozadí nastupujícího fašismu. Britský student Brian si zde najde podnájem a vydělává si vyučováním angličtiny. Zamiluje se do lehkomyslné americké kabaretní zpěvačky Sally. Do jejich vztahu však vstoupí aristokratický boháč Maximilian, který svede oba dva. Zamilovanou dvojici vytvoří též obchodník Fritz a dcera zámožných židovských rodičů Natalia. A zatímco všichni prožívají své milostné trable, v ulicích německých měst dochází k násilnostem. Mládež v hnědých košilích organizuje svůj vlastní druh podívané, a na rozdíl od kabaretních umělců to myslí smrtelně vážně... (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (151)
Muzikály mi v podstatě nic neříkají, ale tohle je velká vyjímka. Výborně vystihnutá atmosféra echt kabaretu předválečné doby s neskutečným konferenciérem, protknutá dráždivou romantikou milostného trojúhelníku na pozadí vystrkujícího drápy fašismu, plížící se hrozby pro židovské příslušníky, které dotváří celkový obraz tohotu vyjímečného snímku. Liza Minnelli ve své životní roli, kterou už nikdy nepřekonala a klukovsky nevinný Michael York, je k sežrání. ()
"...kabaret, páni si zakouří/ rok třicet pět, klid před bouří", zpívají O5&Radeček a kvůli rýmu posunují "děj" o 4 roky. Ve filmu mě nejméně zaujaly vztahové propletence (ostatně Yorka ani Minelliovou zrovna nemusím), soustředil jsem se na vykreslení atmosféry soumraku Výmarské republiky, korunované nikoli pouliční vraždou či protižidovským výpadem, ale scénou z venkovského hostince, která tak "nevinně" začíná. Co do působivosti se s ní nemůže měřit žádné číslo z Kit Kat Klubu. ()
Muzikál par excellence. Filmová verze Kabaretu má všechno, co chybělo jeho provedení, které jsem před nějakými šesti lety naneštěstí viděl v plzeňském divadle. Je živá, uvěřitelná, emotivní, strhující... A já nevím jaká ještě. S názory, že hudební čísla nejsou dějotvorná a že by se bez nich film dokonce obešel, opravdu souhlasit nemůžu. Příběh na nich velice pevně stojí a kdyby nebyla tak mistrně zvládnutá, snadno by se stal obyčejným romantickým kýčem z počátků druhé světové.__P.S. Je fajn, že ČT film uvedla v původním znění s titulky, ale obraz ti pacholci opravdu řezat nemuseli. ()
ať přemýšlím, jak přemýšlím, vlastně na tomhle filmu nemůžu najít cokoli, co by mi vadilo... ač obecně muzikálové snímky (až na pár srdečních záležitostí) nevyhledávám, kabaret tomuto žánru dělá čest a dobré jméno... choreografie i písně jsou umě napasovány do fantastických scén se skvělým střihem a prostě jedinečnou lizou minnelli, jejíž výkon je bez přehánění alfou a omegou celého příběhu... při kontrastech frivolna s nastupujícím nacismem běhá mráz po zádech a kabaretní groteska s již zmíněnými geniálními prostřihy sugestivně a ironicky parafrázuje tuto (ne)šťastnou dobu... 90% ()
Trochu vice zapracovat na zaveru, dam bez vahani plny pocet. Vyborny film, vubec jsem necekal, ze si tak ziska mou pozornost. Krasne vykreslena atmosfera Nemecka, let tricatych a pomaly nastup Hitlera k moci. Zajimave sledovat milostny trojuhelnik hlavniho hrdiny ci bohate zidovky a chudeho obchodnika... K tomu vytecne kabaretni pisnicky v cele s Joelem Greyem. ()
Galerie (76)
Photo © American Broadcasting Company (ABC)
Zajímavosti (35)
- Po úspechu filmu z roku 1972 bola Jean Rossová (ktorá inšpirovala postavu Sally Bowlesovej - Liza Minnelli) prenasledovaná novinármi pred jej smrťou v roku 1973. S trpkosťou poznamenala, že reportéri vždy tvrdili, že hľadajú informácie „o Berlíne v tridsiatych rokoch“, a predsa tých nezaujímalo nič, čo sa týkalo "nezamestnanosti alebo chudoby alebo o nacistoch pochodujúcich ulicami. Jediné, čo chceli vedieť, je, s koľkými mužmi som išiel do postele." (Arsenal83)
- Postava baróna Maximiliána von Heuna (Helmut Griem) bola založená na Johnovi Blomshieldovi, bohatom bisexuálnom playboyovi a umelcovi, ktorý sa priatelil s Ernestom Hemingwayom. (Arsenal83)
- V divadelní verzi filmu způsobila velký rozruch píseň "Tomorrow Belongs to Me". John Kander a Fred Ebb ji v duchu německých oslavných balad napsali tak výborně, že byla jeden čas mylně považována za "nacistickou hymnu" a oba autoři čelili obvinění z antisemitismu. (Terva)
Reklama