Lenny

Stalo se mi to naposledy u Taxikáře, kdy Robert De Niro stál s napřaženou rukou před zrcadlem a kladl otázku: "To mluvíš na mě?". Byl jsem tak moc ponořenej do jeho světa, tak moc uzavřenej v sobě, že jsem nevnímal prakticky vůbec nic. U Dustina Hoffmana to mám tak, že jsem ho vždycky vnímal jako skvělého herce, ale co do De Nirových kvalit, vždycky pokulhával. Už ne! Ten chlap přímo běží a strašně ho obdivuju. To jak vytvořil postavu komika, který se nebál kritizovat, je v mých očích naprostý vrchol hereckého ztvárnění. Při jeho slovech se mi podlamovala kolena, při pohledu na jeho úsměv, jsem chtěl zase žít o něco víc! Scéna s "blablabla" je úchvatná, má gradaci, a Hoffman se tady předvedl jako mistr. Ten film je o životních pravdách, filozofii ("Každý ženatý muž bude do pěti let ležet na koberci s otevřenou Dívkou měsíce a honit si ho, protože žena už mu na něj nechce sáhnout!") a o krutosti, která je někdy docela potřebná, ale nesmí překročit hranici. Ale je především o hereckém výkonu Hoffmana, jemuž skládám obrovskou poklonu. Lenny je unikát, Lenny je borec! (02.10.2009)

Jméno Lenny Bruce jsem znal pouze z písničky It´s the end of the world as we know it od R.E.M., kde se zpívá "Lenny Bruce is not afraid". Jinak jsem o něm ovšem věděl kulový. Že to byl nějakej slavnej stand-up komik, jsem se dozvěděl až z tohoto filmu. Upřímně řečeno podle toho filmu mi přišlo, že byl vtipnej asi jako Dalibor Gondík, ale spíš se jenom snažil působit kontroverzně. No celkově mě teda osud Lennyho Bruce nechal dost lhostejnym. Zajímavý mi přišlo akorát to, že před 50 lety se v USA lidi zavírali do vězení za to, že na veřejnosti mluvili o kouření ptáka. (15.01.2012)

Mám smůlu, že dva nejvýraznější snímky Boba Fosse jsem viděl jako první a nasadil jsem si laťku neúnosně vysoko, takže následující setkání byla rozpačitější. A nejhůř to zatím odnesl právě nebohý Lenny. Doufal jsem v obdobu Formanova Muže na Měsíci, jenže tomu neodpovídá ani kvalita scénáře, ani režie, ani postava hlavního hrdiny, ba ani výkon Dustina Hoffmana. Dustin je sice obecně považovaný za špičkového charakterního herce, ale typově se k charakteru baviče Lennyho nehodí. V jeho podání nejsou standupové výstupy komické, spíš upocené, a vkládá do toho snímku nechtěný rozměr. Navíc, upřímně řečeno, Bruce nebyl velkou osobností, ale spíš někým, kdo se ve správný čas objevil na správném místě. Na tématech, se kterými pracoval, spíš parazitoval a rozhodně mu nešlo o nic víc než vydělat na kontroverzním obsahu a stylu. Nacházím jen hodně málo porozumění pro jeho lidskou stránku, je to spíš odpudivý sebestředný týpek než kdokoli jiný. Celkový dojem: 45 %. (17.05.2020)

Filmové puzzle. Jednotlivé dílky postrádají návaznost a pokud divák stojí o plnohodnotný zážitek, musí si je v hlavě sestavit k finálnímu obrazu svému, což byl zajisté velmi originální nápad, avšak pro mě byl ten sled chronologicky neseřazených scén poměrně rušivým elementem, který jsem zpočátku nemohl vystát. K mému překvapení jsem se však tomuto stylu přizpůsobil a s jistým zaujetím jsem sledoval dál. Lenny je celkově vzato dosti otevřený film obsahující určitou obscenitu a vulgární projevy, s čímž je třeba počítat vzhledem k autenticitě. Výpovědi Lennyho blízkých z něj místy dělají spíše dokument, než životopisný film, což jsem bez problému akceptoval. Dustinova obsáhlá průprava na roli je evidentní a na jeho výkonu je postaven téměř celý film, což mi však ke spokojenosti tak úplně nestačí. Hudební složka zde představuje zhruba 1% filmu a pátrat zde po emocích je jako hledat jehlu v kupce sena. Nevím zda je zapotřebí více projekcí, či obdiv Lennyho Bruce, nicméně mě jeho život neoslnil. 65% (09.04.2013)

Úsporný pseudodokument hladící zornice podmanivým černobílým fráčkem a hektolitry hustého cigaretového kouře. Lenny Bruce, upřímné hovado, obhroublý kecal a čuně se srdcem na správném místě v marném boji se sebrankou naškrobených vojebávačů telat, bez jejichž kvant soudních procesů na téma obscénnost by se tisíce stran kvalitní literatury nedostalo do širšího podvědomí a zbrklý ignorant by dokonce mohl prohlásit, že umělec, který s nimi tenkrát nebyl konfrontován, měl hovno co říci. Životopis z doby, kdy byla ještě žánrová šablona vystřihována z kartónu, z doby, kdy Dustin Hoffman nepřekypoval manýry vlezlého přizdisráče a sršel čímsi jako charismatem, prostě a jednoduše téměř po všech stránkách bezchybná záležitost. (19.05.2013)