Hmyz

Tenhle film je... Krásně divnej. Sice postrádá dokonalou, surreální úchylnost a magoření, které mám od Švankmajera nejraději (Šílení), ale i tak se najde pár dobrých momentů, které dokáží zapůsobit tím správně nepochopitelným způsobem a tam, kde film začne ztrácet dech, přichází velké osvěžení, v podobě scén ze samotného natáčení, což je část filmu, které jsem se hodně bál, ale nakonec tohle stříhání fikčního děje a natáčení působí hrozně osvěžujícím dojmem a je vzájemně v dobrém poměru. A přestože je tu animace dost málo, vůbec to nevadí, protože je tu hned několik hereckých koncertů a ať už se jedná o nádherně nesympatického Dulavu, nebo Lábusovská variace na Indiana Jonese, kde je místo obřího šutru nadměrná koule pana hovnivála, je pořád na co koukat. Tady fakt nemá smysl, hledat smysl. Buď to diváka baví, nebo ne, nic mezi tím. (12.01.2019)

1* Tímto filmem (nefilmem) si to na stará kolena u mě Švankmajer poněkud pokazil. Ještě bych dokázal dát lepší známku za tu hranou část, ale komentované vsuvky herců a režiséra mi tu doslova vadili. Pro mě to byl jen "film o filmu" a možná rád bych viděl jen ten film. Nápad byl podle mě dobrý, ale já prostě nemám rád podobné styly filmů jako Ztraceni v Mnichově. Tentokrát nejnižší známka jakou jsem kdy Švankmajerovi dal... a mě to možná bolí víc než jeho. [ PŘÍBĚH: X /// SMYSL: X /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 2 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (11.12.2018)

Když jsem před rokem viděl Šílení, šla mi ze Švankmajerovo specifické filmové řeči hlava kolem. Film si ale držel určitý výtvarný a řemeslný rámec, který ve mně přeci jen zanechal určitý zážitek. Hmyz se oproti tomu stal pro mě téměř nekoukatelnou záležitostí. Po řemeslné stránce chvílemi průměrná filmařina, jindy filmařina naprosto tristní (viz úplný závěr, který vypadá jako cvičení prvního ročníku nějakého strašně netalentovaného režiséra). Typických animací je minimum, co hůř, jejich použití působí zcela nahodilým a nepromyšleným dojmem a z využití záběrů "behind the scenes" jsem měl pocit, že Švankmajer prostě potřeboval natáhnout stopáž na tu hodinku a půl. Snad jsem nepochopil mnohé z toho, co chtěl režisér sdělit, nemění to ale nic na tom, že jsem v podstatě jen trpěl. 2/10 (21.02.2018)

„Co je, proč nehrajem?! Jedem, než vychladnem.“ Od Jana Švankmajera jsem sice viděl jen Šílené, přesto jsem měl jistá očekávání. A ta byla vedle jak ta jedle. Úvod snad ještě sliboval „podvratnou“ podívanou, ale tahle představa se mi rychle rozplynula. Začal jsem si čím dál víc připadat jako Lábusova postava, tzn. marně utíkající před tím hovnem, které se na mě valilo z plátna. Ano, mohlo to mít jistý potenciál, pokud by to byl čistě dokument o natáčení filmu…ale v tom je právě ten „vtip“, splácání dohromady vůbec nefunguje (o „boření stěn“ ani nemluvě). Žádná podvratnost či nekonvenčnost, prostá nemohoucnost až tvůrčí impotence. A především nuda a zklamání. Na film jsem se podíval hlavně kvůli lvím nominacím…a ne, nedoporučuju. A už vůbec ne těm, kteří by v tom snad chtěli hledat filmové zpracování Ze života hmyzu (za tohle by bratři Čapkové asi nepoděkovali). Milosrdná 1* za těch pár triků a alespoň 2 herce, kteří se ve svých „hmyzích“ rolích vyblbli a přitom mi nepřišli úplně trapní (Lichý, Dulava), jinak to bylo místy až utrpení. (03.02.2019)

Myslel jsem si, že na Hmyz budu pět minut nevěříčně zírat a pak ho vypnu. Ale nestalo se, vydržel jsem do konce a místy se i opravdu dobře bavil. A to jsem od Švankmajera nic jiného neviděl. Takže  úspěch. A dokonce mi přišlo, že si to i herci užili a bavilo je to. Ostatně, herecká parta se sešla dobrá (i když dámy jsem neznal a brali mě míň než pánové.) Ale s panem Lábusem bych si hned zaválel tu kuličku. (01.02.2019)