Let’s Dance: Revolution

Série Step Up se škrábe na vyšší level a představuje se ve zcela novém měřítku! Jsem až překvapen, jak se mi to líbilo. Všemu vévodí skvělá, nápaditá a originální choreografie tanečních čísel, jež nemohou nikoho alespoň trochu pohybově pozitivního nechat chladným. Tentokrát však není zcela debilní ani pozadí toho všeho kejklení, takže převládají jednoznačně kladné pocity. Objektivně by téhle taneční revoluci slušela spíš trojka, ale bylo to pro mě tak příjemné překvapení, že si říkám proč vlastně tu čtyřku nenapálit. Guilty Pleasure. (29.12.2012)

Trojka prostě poprvý přinesla takovej ten neuvěřitelnej wow efekt, co všechno se dá "zatancovat". Podruhý už to tim pádem tolik nefunguje, i když jsou taneční čísla pořád skvělý - tentokrát je to jednoduše pouhý sled zajímavě se hejbajících mladejch lidí. Příběh neřešit. Co jako bude v pátym dílu? MOBské bitky ve vesmíru?? (09.09.2012)

'Za to, že jste čuměli na blbej film, si můžete sami,' pomyslím si obvykle, když narazím na hodnocení jednou hvězdičkou nebo odpadem. Informačních zdrojů (TENTO nevyjímaje) je dnes dost a bolestným zážitků se lze snadno vyhnout. Na „Let's Dance: Revolution“ jsem jít musel, šlo o pracovní povinnost. A bylo to peklo. Že se nebude jednat o Bergmana (ani „Bezstarostnou jízdu“)jsem věděl, ale to, co jsem musel prožít, mi vyrazilo dech, připravilo o několik posledních iluzí a utvrdilo v několika paranoidních podezřeních (např. že generátory zápletek, naznačené Orwellem, skutečně existují, jedou na plné obrátky, neboť tohle nemohla zplodit lidská bytost). I přes pitomý scénář, nabuznělého hlavního hrdinu, ultra-mega-klišoidní dialogy a kreténskou hudbu (až na nasteroidovaný sampl „Pyramid Song“ od Radiohead a zlomek synťákové nádhery „Wait“ od M83) bych se ale přenesl – jde o devadesátiminutový videoklip, ne? Co mne ale zvedalo opakovaně z polstrované sedačky byl ne zcela nevinný pokus autorů navodit mylný dojem, že kroucení hýžděmi a saltování (ve značkových hadrech) mezi auty má jakýsi politický smysl (titul filmu „Revolution“ jsem dopředu chybně interpretoval jako deklaraci technologického posunu série a proto se nevyhnul jistému překvapení). Přestože o revolucích jakéhokoliv druhu nemám žádených iluzí a nejsem typ stavějící při každé příležitosti barikády, devalvující a nanejvýš konformní způsob, jakým autoři snímku naznačují způsob společenského protestu, mne hluboce pobuřoval a pobuřuje dokonce ještě teď, dva dny potom, co jsem se z kina po lobotomizujícím zážitku vypotácel – kdyby se autoři tomuto motivu vyhnuli, byl bych snad ochoten s přihlédnutím k žánrové škatulce hodnotit shovívavěji, přesto, že pro blbé dialogy prostě omluvu nenacházím. Pevně doufám, že ani individua mně neznámého druhu, kteří projekce tohoto typu filmů navštěvují dobrovolně, nebudou brát předkládaný a vlastně strašně cynický model ovlivňování společenského dění (něco chceme, korporace chtějí něco jiného, zatancujeme a korporace, kterým se náhle hodíme do reklamy na značkové hadříky, změní názor) vážně. Jeden bod za občasný důvod k hysterickému smíchu a skackavé kozy. (01.09.2012)

Potrava pro domácí kino. Dárek pro subwoofer. Volume do plných. Zapnout efekty, vypnout mozek a šklebit se obdivem nad formou a tolerovat dějový obsah. Step Up 4: Miami Heat (Let’s Dance) Revolution mě nezhrnul koberec a nevyrval páteř, tak jako bombastická hudebně-vizuální nálož Step Up (Let's Dance) 3D (2010), ale některý flash mobs byly velmi efektní (úvodní hydraulické hrátky s lowridery). Scénář je zde zcela zbytečný a proto se též přikláním v případě dalšího dílu do podoby hudebního celovečerního klipu made in Step Up. (16.11.2012)

Pokles oproti předchozímu dílu. Ne že bych litovala, že jsem na to šla do kina, ale trojka byla zatím z celé téhle Step Up série nejlepší. U mě je vždycky hodně rozhodující hudba. Tady se nenašlo nic, co by mě přímo oslovilo - takové ty hudební "mixy" sice u dané taneční scény splní svůj účel, ale ve výsledku nezanechají žádný pořádný dojem. Z tanečního hlediska to bylo tentokrát opravdu hodně efektní (na můj vkus možná až moc - tj. houpání se na autech, skákání na provazech atd atd.), což není sice na škodu, ale raději koukám na taneční pohyby než nějaké šílenosti kolem. Velké plus ale byla Kathryn McCormick v hlavní ženské roli. Na druhou stranu mi ale chyběl sympatický mužský protagonista. Ve trojce mi mnohem víc seděl Moose jako jakýsi tanečník-vtipálek, tady se nabízel akorát klasický typ model-tanečník-svalovec, takže nic moc. A když už jsme u toho, na konci jsem sice byla ráda, že se Moose opět objevil v drobné roli, ale jeho výstup se mi zdál naprosto debilní a bezvýznamný (nemyslím tanec, ale ty jeho kecy potom). Celkově pouze slabý nadprůměr. ~(3,3★)~ (15.09.2012)