Teď a tady

Romance ve chvilce mezi životem a smrtí. Každoročně podobný přírůstek mezi filmové diváky holt zavítá. Někdy je jich víc, liší se kvalitou i počtem momentů, kdy divák vytahuje kapesník. Procítěný kousek Now is Good si jde svou vlastní přirozenou cestou. Nepodbízí se, nehledá viníky. Jízlivá Tessa je prostě nemocná. Smrtelně nemocná, ač se to zejména jejímu otci (znamenitý Paddy Considine) a nejlepší kamarádce nemusí zamlouvat. Do seznamu uslzených brzy přibude také nová známost, a to nejen proto, že ztráta nevinnosti je součástí tak trochu jiného seznamu, aneb co ráda bych ještě stihla, než mě nadobro zavřou do dřevěné rakve. Scénárista snímku Báječný hotel Marigold Ol Parker si tentokrát do scénáře podle knižní předlohy nenechal rýpat nikým jiným a usedl i na režisérskou sesli. První šťastnou ruku měl při výběru Dakoty Fanning i při celkovém uchopení látky. Silné, neumělé, sarkastické, nenápadné, citlivě natočené.. a paradoxně k tématu navýsost příjemné.. (24.03.2013)

Režie a scénář Ol Parker, kterému tytéž pozice tak sedly u Svatby ve třech, neuvěřitelně pohodové romantiky z Anglie. Historie se opakuje, akorát, že místo romantické komedie přehodil laťku na romantické drama a překážku v podobě sexuální orientace vyměnil za překážku v podobě nevyléčitelné rakoviny. No jo, divák realista ví od prvních minut, že hrdince moc času nezbývá a zázraky se nedějí, takže následuje očekávané srdceryvné drama, u nějž bych byla kroutila panenkama, nebýt toho, že je opět tak svěže a pohodově natočené, jak Ol evidentně umí. Ke všemu je v hlavní roli Dakota Fanning, můj druhý důvod shlédnutí. Jsem u ní zvyklá na standard a ani tentokrát nezklamala, ba ne, dokonce byla tak bravurní, že ze mě i přes mou skepsi vyloudila ve finále dost slz pro jeden papírák. Třetí důvod, a ten se taky vyplatil, pro mě byla Kaya Scodelaro aka Effy ze Skins, musím uznat, že je milé vidět jí ve větší roli, než jsou štěky v Shank, Titánech apod. Dokonce i ten týpek, co hrál ve Skins Luka a děsně mi tam pil krev, potěšil, když se tu objevil. Na ten film jsem prostě čekala zhruba rok, těšila jsem se, tušila jsem, co od něj zhruba můžu dostat a všechno, co jsem čekala, jsem nakonec i dostala, což se mi u očekávaných filmů moc často nepoštěstí. 70% (28.12.2012)

Krásné. Prostě krásné. Některé věci rodiče nepochopí, s tím se asi setkal každý. Tady to vyznívá ale více, otec si myslí, že jí prostě musí naplnit dostatečně to, že zbytek svých dnů stráví s nimi, ne s nějakým klukem, co ho zná pár hodin. Myslí si, že ji chrání, ale opak je pravdou. No co si budu nalhávat, zase jsem brečela ale kdo u tohohle neuronil ani slzičku, asi není člověk. Stoprocentních 5* za dokonalou Dakotu Fanning, která kraluje celému snímku. The great thing is I have actually always wondered id it's possible to dry yourself with a sock. (03.03.2013)

Čekala jsem, že to bude hodně dobrý, ale že to bude dokonalý a naprosto bez chyby až tak ne. Děj celého filmu jsem hrozně moc prožívala. Dost slz taky padlo, ale to se dalo čekat. Dakota je vážně neuvěřitelná. Povtrdila to už v několika filmech, ale tady byla zatím nejlepší. Zahrát tak vážnou roli není jen tak. Tahle tématika se v poslední době ve filmech objevuje často, ale mě to nevadí. V tomhle filmu byla zpracovaná výborně a myslím, že dojmy budu vstřebávat dlouho. Zatím bez pochyb nejlepší film, co jsem tenhle rok měla možnost vidět. Jasných 100%. (10.07.2013)

I kdyz pozapomenu, ze tohle tema uz jsem videla zfilmovene nekolikrat a bohuzel v o dost lepsim podani, tak tenhle kousek trpi prilisnou snahou o dojimani, ktere se miji ucinkem, klišoidními zabery, na ktere uz mam alergii... Dakota je jeste uveritelna, ale Jeremy Irvine je jen hezka tvaricka. Doporucuju spis film My Sisters Keeper, na ktery stale nemuzu zapomenout a i Neklid byl lepsi, i kdyz jsem ho mela trochu problem pochopit. (17.05.2013)