Anna Karenina

Musím říct, že od Wrighta bych takhle vysoce stylizovaný film nečekala a to ni po Hanně, vzhledem k tomu, že tady jde o stylizaci po straně výpravy (ale samozřejmě i režisérské). Nechat většinu příběhu odehrávat na divadelních prknech a kolem nich, chce hodně velkou odvahu, která mu bohužel nevychází na 100%. Jak se říká, pro stromy člověk nevidí les. Wright se soustředí na hrátky s kamerou a výpravou, které jsou opravdu nádherné, ale přitom zapomíná na příběh, emoce a postavy. Vronsky a víceméně i Karenina potřebují nutně prohloubit psychologii. Zápletku Levina a Kitty bych rovnou vyškrtla. Tenhle film nepotřebuje deset úhlů pohledu na lásku. Důležité je, aby byl důkladně vykreslen ten jeden hlavní. Johnson je trochu zdřevnatělý, ale Law a Knightley podávají soustředěné a procítěné výkony. Nicméně už pro svou unikátnost se film rozhodně vyplatí vídět. (24/9 - Belfast) (25.09.2012)

Snímek je sice kvalitní, ale čekala jsem o něco víc, hlavně více emocí. Ovšem Keira Knightley jako vždy excelovala. Navíc mě zaujal Aaron Taylor-Johnson, který má velké charisma. Jude Law mě oproti nim celkem zklamal, jeho postava byla nezajímavá a celkem nepotřebná. Prostředí Ruska je geniální stejně jako celé sestavení příběhu. Škoda, že to není na 5 hvězd. (19.01.2013)

Anna Karenina je literární klasika. A její nejnovější filmová adaptace? Ta se jistě takovou klasikou nestane. Joe Wright zvolil pro tento romantický kousek zvláštní formu. Takovou divadelní, kulisovou. Pokud diváci dovedou na tento styl přistoupit, tak si pak mohou známé romantické drama užít se vším všudy. Pochválit musím rozhodně hudbu, která je velikou dominantou, stejně jako herecké výkony, z nichž bych zmínil Keiru Knightley (ač souhlasím s názory, že se na postavu Anny příliš nehodí) a Judea Law (ten svůj minimální prostor pro herecký projev využil maximálně). Postavu Vronského bych však nejraději přiřknul jinému herci.. třeba právě Judovi Law. :) Za pochvalu stojí rozhodně také kamera. Angličtina je krásný jazyk, ovšem raději bych u této klasiky poslouchal ruštinu, která by daleko více navodila atmosféru carského Ruska. Tato adaptace si ale určitě zaslouží 4*. [v kině 11.12.12; 19:30] (11.12.2012)

Škoda, že úžasně divadelní forma z počátku filmu tak záhy ustupuje... Mám k tomu jen čtyři věci: 1) největší rozkoš jde ruku v ruce s utrpením, 2) hrajem si na lásku a jsme si cizí, 3) kultura a z ní vycházející společenské normy někdy dokážou škrtit až k zalknutí a 4) třetí čtvrtina snímku se neskutečně vleče a rozutíká. Jo, a Anna se semtam (ve filmu!) chovala jako labilní kráva (což je můj niterný a snadno zavrženíhodný pocit, se kterým toho moc nenadělám). Nešlo až na dřeň. Škody, škody. (22.02.2013)

Nejčastěji adaptované "ženské" (totiž na ženské hrdinky soustředěné) romány 19. století - totiž Janu Eyrovou, Pýchu a předsudek a Annu Kareninu - spojuje téma, které v našem, dogmaty hedónismu smýkaném století bije do očí: totiž téma problematičnosti tzv. "nespoutané vášně", která lomcuje člověkem a nedbá přitom morálních a sociálních bariér. Joe Wright to tentokrát se stylizovanosti přehnal a jeho do divadelních kulis částečně situovaný spektákl místy diváka mate a odcizuje ději, ale zároveň se mu podařilo do zestručnělého příběhu vtěsnat skutečné charaktery, ne jen panáky v kostýmech. Po zhlédnutí bylo o čem přemýšlet… (04.01.2013)