Probudím se včera

Překvapivě dobré. Dokonce moc dobré!! Žánr české komedie už pár let solidně nefunguje, takže moc nechápu ta odsoudivší slova všude kolem. Já se (což se u tuzemské komediální kinematografie moc často nestává) trapně necítil a dostal oddechovou a navrch vtipnou jednohubku, kterou tu a tam všichni potřebujeme. Profesor češtiny a dějepisu na gymnáziu Petr si uvědomí, kde pramení jeho série nevydařených partnerských vztahů. Za vším může fakt, že z hlavy nikdy pořádně nedostal (ani pod sukní nebyl úspěšný) bývalou spolužačku Elišku, s kterou léta páně 1989 navštěvoval gymnázium. O pěkných pár kilo těžší, o několik vrásek a pytlů pod očima „hezčí“ se to rozhodne změnit. Stačí moderní technologie v opuštěné továrně (co už?) a Petr se znovu ocitá ve svém osmnáctiletém já. A tady teprve začíná slušná zábava, pramenící ze slastí i strastí studentského života. Zvlášť když mladík zná budoucí (revoluční) změny. A nejen z toho tvůrci poměrně umně těží. Osobně jsem nečekal nějakou radikalizaci společnosti bojující proti neudržitelnosti tehdejších poměrů, pustil jsem si oddychovou látku (smysl experimentu musíme pochopitelně nechat za hodně bytelnými dveřmi) a tu jsem také dostal. Je toho opravdu hodně, co nefunguje, promíchává nepromísitelné a zůstane na půli cesty, ale také (i když si vybírá poměrně jednoduše zesměšnitelné situace) se dokáže trefit do diváckého vkusu. Na vlezlý product placement si už divák musel zvyknout, karikaturní postavičky z našich filmů zřejmě nikdy nevymizí a Šmídmajerův problém s tempem pro tentokrát omluvím. Mádl je fajn, taneční vsuvka potěší, Krejčíř v lavici překvapivě taky!! Pro mě hodně silné tři hvězdy.. (27.04.2013)

Je smutné, když se člověk dejme tomu ve 40 letech ohlédne zpátky a zjistí, že lituje něčeho, co nikdy neudělal a přitom to udělat mohl. Možná kdyby to udělal, byl by jeho život jiný, možná lepší, možná horší, ale jiný. A právě s takovou myšlenkou si tento zajímavý film pohrává. Já jsem na nápad tvůrců přistoupil a film jsem si naprosto perfektně užil, prostě to byla úžasná jízda, která mi utekla velmi rychle. A to říkám i přesto, že Jiří Mádl je v současnosti jedením z mých nejméně oblíbených herců, ale zde mi příliš nevadil, respektive dalo se to s ním přežít především díky zajímavému a originálnímu ději. Já sám bych si rád dospívání v socialismu vyzkoušel, takže se přiznám, že jsem hlavnímu hrdinovi hodně záviděl, že měl možnost se z dnešní uspěchané a konzumní doby půřesunout do poklidného a ospalého období konce socialismu. Když to tedy shrnu, tak super děj plus kvalitní herecké výkony, obzvláště výkon pana Táborského a rodičů hlavního hrdiny, rovná se má spokojenost. Filmu tedy po zásluze uděluji nadprůměrné čtyři hvězdy. (31.08.2013)

"Napřed nám předveď, že umíš Basic, a potom se můžeš chlubit těma svejma vyndej si, nebo jak je to." Až jednou bude cestování v čase cenově dostupnou zábavou, tak mne to nedonutí běžet si do banky pro úvěr, protože jsem při hloubkové analýze svého života nenašel zlomový bod, od jehož změny by byl můj život ještě fantastičtější, než je dnes. Ta má pozitivita je samozřejmě tak trochu umělá, ale to nic nemění na tom, že Petr ten bod našel a přestože jeho včerejší probuzení je jenom taková hravá kravinka, tak ode mne má čtyři hvězdy za to, že jsem se dvě hodiny přiblble usmíval, aniž bych to měl v plánu. A musím se přiznat, že mne potěšil závěr, protože když chlapovi dojde fantazie a najde v sobě zoufalou sílu svěřit se s neřešitelným vztahovým problémem ženě, tak ona ho skutečně bez vyvinutí nějaké zvláštní snahy brilantně vyřeší. (10.01.2013)

Mám zásadu, na český film do kina nikdy nechodím, ale tady jsem měl udělat výjimku. Docela Petrovi závidím, tohle bych chtěl taky zažít ve 40:D. Cesta do minulosti je hodně snadná, ale to se dá, přehlídnou, a když přimhouřím oči, tak pro mě je to mezi 4-5 nemůžu se rozhodnout :D. Rok 1989 hodně pobavil ;). A ona chodí s takovou nulou :DDD (22.10.2012)

A nezrušíme ty zajímavosti? Teď jsem si pročítal drby k tomuhle filmu a je v nich tolik hovadin, kolik jsem jich nenapsal do všech písemek z dějáku na základce dohromady. Není jedna zajímavost, kterou by mi čísi záhadná ruka neupravila do tak velkolepé podoby, že ji pak musím reklamovat, protože v ní jsou chyby jak od třeťáka pomocné školy. Tak se na to pojďme vykašlat, když to neumíme... Co vám ale povím k filmu? Že je to poprvé, kdy nějaký film hodnotím ne za to, jaký je, ale jaký by být mohl, kdyby. Kdyby Mádl nevypadal (Jirko, nezlob se na mě) jako člen nastupující generace veksláků, s výrazem osla po noci s valachem k tomu, kdyby se výrazně upravil poměr dobrých a špatných vtípků, a především - kdyby zmizely scény, které vypadají tak, že se točily na tabletu... Co je naopak na polibek, tak nápad. Já kdybych se mohl ještě jednou probudit ve třeťáku na střední, musela by o rok později komise našemu ročníku maturitu buď odpustit anebo holky objet po místních porodnicích. No a pro mě by si Péťa Nárožnej musel dojít do šaten k tělocvičně, protože po tom měsíci bych byl tak mrtvej, že sám bych nevyšel ani na dvorek. (07.10.2013)