Smrtelné lži

Tak tohle jsem si pustil velkým nešťastným omylem, jsem otrávený a naštvaný za promrhaný večer. Střední proud prostě fakt není pro mě, během sledování Arbitrage jsem se několikrát málem udusil nudou a všechny postavy filmu vzbuzovaly můj mrtvý nezájem (to je prosím logický opak živého zájmu). Jalový námět, jalové postavy, jalové dialogy, jalový děj, jalová hudba. Jalový pokus o thriller ze života jakéhosi finančního magnáta, vycpaný bezpočetnými chuchvalci scénáristické vaty. Nikdy víc už nic podobného nechci vidět, to bych radši koukal do stropu nebo z okna. / Krista boha jak si tak čtu zdejší komentáře, nabývám hrůzného dojmu, že jsem snad z jiné planety... (29.12.2014)

Zločiny a poklesky. Nicholas Jarecki po nepodarených Informátoroch vykazuje citeľné zlepšenie, hlavne čo sa scenára týka. Veľmi inteligentne napísané a na US pomery až prekvapivo málo vysvetlovania. Martinézova hudba tomu dodáva úžasne moderný feeling, Gere sa snaží ako o život, Roth klasicky vynikajúci, rovnako ako Sarandonová aj na minimálnom priestore, ale Brit Marling aj tak prehráva všetkých okolo. Opäť. 75%. World is cold (01.06.2013)

Veľmi príjemné a nečakané prekvapenie! Filmy s (ne)stárnúcim Richardom Gerem už mám tendenciu radiť k tým "menej významným", Arbitrage je našťastie výnimkou. A to výnimkou viac než podarenou. Dej filmu nie je prakticky ničím originálny alebo jedinečný, ale scenárista (zároveň režisér) dokázali aj z prevarených ingrediencií pripraviť veľmi chutný pokrm. Prakticky každá línia vo filme je funkčná, napätie je akurátne dávkované a toho, čoho som sa obával najviac (nejakého debilného twistu alebo klišoidného výústenia) sa nekonalo ani náhodou, pričom ten konečný radikálny strih považujem za vynikajúce riešenie (ale viem si predstaviť množstvo ľudí, ktorý to budú vidieť opačne), argumentujúc tým, že všetko podstatné bolo predsa povedané pred tým, aj medzi riadkami, čo sa týka profilov osobností aj všetkých vysvetlení... Btw povedal niekto Timovi Rothovi, že toto je iný film a už nehrá Dr. Lightmana?:) (08.04.2013)

Zachraňte tygra 2012. Když začnou mlít boží mlýny i arcihajzlovi k pohledání, na kterého se po letech na výsluní valí v osobním i kariérním životě jedna jobovka za druhou (z nichž na každou si zasel svým jednáním jen a pouze on sám), tak mu i navzdory výše uvedenému nelze nepokrytě nefandit. Inteligentní thriller, který ukazuje pravou tvář amerického úsměvu. V manželství, v nevěře, v byznysu, v přátelství, při blafování, při podvádění, při vyhrožování, při předkládání důkazů... Prostě vždy a při každé příležitosti. Aspoň to tedy platí v tomto sympatickém závanu devadesátek (stylem, tématy i obsazením), který by se mezi tím nejlepším v žánru neztratil ani tehdy. PS: Často kritizovaný závěr naopak považuji za naprosto dokonalý a ostatně i jediný možný; je chytrý, vše uzavírá a přesto je nápaditě otevřený a ponechává dostatečný prostor i divákově fantazii. (21.04.2013)

Richard je prototypem idola, který je za všech okolností krásný, vrásky pravidelně natírá Dermacolem a zásadně nemasturbuje na veřejnosti. Pro ženy a určitý typ mužů bude přitažlivý a žádoucí i v situaci, kdy se změní hluboko pod zemí na ropu. Proto je předurčen k rolím velmi, ale velmi mocných a bohatých mužů, kteří dobře znají význam slova dividenda a nebojí se ho použít. Jelikož můj mozek prokáže absolutní ekonomicko-analytický vrchol, když donutí nejistý ukazováček vyťukat u bankomatu PIN, šly v tomhle filmu veškeré ty finančnické úskoky, tanečky a píčovinky úplně mimo mě. Když se ale vcítím do magnáta, který snídá stříbrnou lžičkou kaviár a v paklíku bankovek v jeho peněžence jasně vévodí Masaryk, asi bych taky podlehl lehké frustraci, kdyby v mou rukou na sračky rozsekaném automobilu vesele plápolala vyvolená samotného Obelixe a na paty se mi lepil pan Oranžový. (05.08.2013)