Territoires

Explotation hororové subžánry odsuzuji a snad všem z těch několika málo, které jsem doposud viděl, jsem bez přemýšlení fouknul odpad. Tento psychologický thriller s prvky právě explotation žánru (psychické a fyzické násilí, ponižování) vnímám odlišně, jelikož právě tyto prvky nejsou samoúčelné. Mučení je zde spíše psychické (uzavření v klecích, odepírání jídla a pití, spánku, audio-vizuální teror…). ~ Skvělý úvod v podobě písničky od Death in Vegas a asi čtvrthodinové scény na silnici /spoilery/ při kontrole auta skupinky budoucích obětí duem falešných celníků (bývalých amerických vojáků se zpackanou minulostí a nesplněnými ambicemi, které jsou zřejmě spouštěčem jejich agrese) střídá teror v hloubi lesa, kde agresoři své oběti schovávají a mučí v železných klecích. Člověk je najednou jen kusem masa, bezbrannou hračkou, s kterou si únosci můžou dle libosti hrát. ~ Určitě bychom mohli vést polemiky o tom, jestli takové filmy vůbec natáčet, posléze se na ně se zaujetím dívat a poté ještě vysoko hodnotit. Ale jak jsem již naznačil, tento snímek není jen pouhopouhou přehlídkou surových sadomasochistických nechutností a psychického teroru pro sebeukájení krvelačného diváka, nýbrž má sic nikterak sofistikovanou, však jasnou myšlenkovou nadstavbu především díky dostatečné propracovanosti psychologie postav a zároveň velmi kvalitní technické a umělecké zpracování, proto jej hodnotím kladně. Nenudil jsem se, naopak. Napětí vás přiková k obrazovce. (25.12.2011)

První 2/3 měly parametry pětihvězdičkového psycho-thrillerového nářezu s kapkou exploitu. Bohužel poslední třetina úplně postrádá tempo a kvalita jde dolů. Trochu bych měl výhrady i ke kameře, která místy těžce nezvládala. Celkově mám ale z Territories kupodivu dobrý pocit a myslím, že francouzi opět potvrdili, že obsah slova napětí jim není cizí. 70% (14.12.2011)

Pokud zrovna není na obzoru nějaký Vietnamec s pirátskými kopiemi dévedéček či neposlušný kamioňák, který zanedbal povinnou osmihodinovou felaci na prochcaném parkovišti u dálniční Šelky, nemá Celní správa do čeho píchnout a svou frustraci z nicnedělání si musí vybíjet na ubohých turistech hrou na Guantánamo. A je to taková nuda k posrání, že klidně mohli raději tu hodinu a půl převažovat náklaďáky a kontrolovat Déháelce plomby. (06.01.2012)

Není od věci si takhle při pondělním poledni odskočit k nějakému tomu filmovému mučení a nebudu se tajit tím, že mne začátek filmu příjemně navnadil. Dvojice magorů Torrance a Sotos (tedy jejich představitelé) sehráli své role s grácií a já si ono lidské ponižování a „jako“ mučení celkem užíval. První polovina filmu skutečně příjemně ubíhala, atmosféra měla správné grády a vypadalo to na další zajímavý francouzský kousek. Jak však čas plynul, začala to být trošku otrava, protože jim asi došli nápady a prvotní kouzlo se začalo postupně vytrácet. Korunu všemu dala přítomnost soukromého očka, která rozhodně svěží vítr do umírající zápletky nepřinesl, ba spíš naopak. Začala to být nuda a konec považuju za hodně nešťastný. Otevřené závěry mi nevadí, ale tohle byla prostě bída, spousta otazníků zůstala nezodpovězena a já se cítil ochuzen…50% (30.12.2013)

Komentář obsahuje případné spoilery. Další novodobá kruťárna, exploit každým coulem, ve kterém mají opět prsty Francouzi. Na prdel si z toho divák sice nesedne, ale u slabších jedinců by občasná enuréza mohla být na místě a obzvlášť v přítomnosti celníků. Snímek mapuje nepěkné osudy skupinky mladých lidí, kteří si to valí v nočních hodinách přes kanadsko-americkou hranici do USA. Byli na svatbě a v autě hýří vtipem, ovšem jen do té doby než narazí na celní kontrolu. Snímek, jak divák od takového kousku očekává, obsahuje drsnou směs násilí a psychického teroru, který je zde vystřižen doslova jak v Guantanámu. Páteř snímku tvoří sled tortur vyšinutých magorů, kterým se není radno plést do cesty, což si ostatně zažijí nejen naši mladí hrdinové. Tvůrci se stejně jak s násilím nepářou také s nahotou a i když krev neteče proudem mučení je neskutečně kruté. Herci jsou vynikající, samozřejmě neokoukaní a až na záporáky sympatičtí – u nich je nesympatie zcela na místě. Prostředí vkusně vybrané – samota uprostřed lesů, kde nikdo neuslyší vaše volání o pomoc či výkřiky bolesti jen dokresluje totální beznaděj obětí. Aby to nebylo tak fádní, dávají tvůrci samozřejmě během optimální stopáže prostor na otočení karty. Ve výsledném dojmu se jedná, jak již výše naznačeno o velmi dobrý kousek, ovšem jen pro otrlejší diváky. Za mě čtyři hvězdy. (23.01.2013)