Territoires

Dva magoři se vydávají za celníky, lapnou pětici mladých lidí a tu se chystají odkráglovat. Nejlepší je úvod, kdy nepoučený divák ještě neví, že celnice je na druhé straně. Pokračování je tuctové exploitation ovšem bez krve a šokujícího fyzického mučení. Násilí je natolik umírněné, že i při zabodávání jehly do žíly kamera uhne. Dobře, chybí potoky krve i střeva ven, pak očekávám dusnou atmosféru a nesnesitelné napětí. Tentokrát jsem ale dostal jen neoriginální psychologické ponižování proložené řadou nudných pasáží. Sakra, ani otisk žhavého železa neukázali naplno! K tomu místy opravdu prasácká kamera, stroboskopy na zabití a trapný feťák, co by mohl být soukromým detektivem, ale také nemusel. Francouzi se tentokrát opravdu nevyznamenali... (08.10.2017)

Komentář obsahuje případné spoilery. Další novodobá kruťárna, exploit každým coulem, ve kterém mají opět prsty Francouzi. Na prdel si z toho divák sice nesedne, ale u slabších jedinců by občasná enuréza mohla být na místě a obzvlášť v přítomnosti celníků. Snímek mapuje nepěkné osudy skupinky mladých lidí, kteří si to valí v nočních hodinách přes kanadsko-americkou hranici do USA. Byli na svatbě a v autě hýří vtipem, ovšem jen do té doby než narazí na celní kontrolu. Snímek, jak divák od takového kousku očekává, obsahuje drsnou směs násilí a psychického teroru, který je zde vystřižen doslova jak v Guantanámu. Páteř snímku tvoří sled tortur vyšinutých magorů, kterým se není radno plést do cesty, což si ostatně zažijí nejen naši mladí hrdinové. Tvůrci se stejně jak s násilím nepářou také s nahotou a i když krev neteče proudem mučení je neskutečně kruté. Herci jsou vynikající, samozřejmě neokoukaní a až na záporáky sympatičtí – u nich je nesympatie zcela na místě. Prostředí vkusně vybrané – samota uprostřed lesů, kde nikdo neuslyší vaše volání o pomoc či výkřiky bolesti jen dokresluje totální beznaděj obětí. Aby to nebylo tak fádní, dávají tvůrci samozřejmě během optimální stopáže prostor na otočení karty. Ve výsledném dojmu se jedná, jak již výše naznačeno o velmi dobrý kousek, ovšem jen pro otrlejší diváky. Za mě čtyři hvězdy. (23.01.2013)

První 2/3 jsou hodně dobře zrežírovaným a castingově dokonale obsazeným psychothrillerem s troškou té krve. Věřím tomu, že to celé mohlo vygradovat do dost nechutného a dostatečně přesvědčivého konce. Nu pan Abbou si ovšem vybral jinou cestu - a to ještě zajímavější. V poslední třetině filmu se objeví jeden "nečekaný" nový element, který načrtne dalších několik zajímavých linií možného vývoje .. a překvapí zajímavě pojatým vyústěním. Na to, jak jsou jednoznačně rozdány karty, jsou Territories krásná mnohovrstevnatá a dobře promyšlená hra. (28.11.2011)

Po počátečním slibným nájezdu je z toho nakonec obrovský zklamání. Prvních 30 minut je OK. Ale nástup starýho pajdajícího šerifa dává pomalu tušit, že tohle nemůže dobře dopadnout. Po pár minutách se na scéně objeví další, v tomhle případě soukromej detektiv a příběh je úplně v jiných kolejích. Já to prostě nechápu. Scénarista je absolutně impotentní. Navíc hlavní dvojice trýznitelů je totálně bez charizmatu. Tyran a ňouma. K tomu všemu naprosto dementní, otevřenej konec. Film táhne pouze kamera Karima Hussaina a kupodivu věrohodný herectví mučených. Ve srovnání se stejně starým a tématicky podobným filmem Undocumented působí Territories jako slabej odvar a prohrává na plné čáře. (02.01.2016)

Hodně dobré. Krásně natočené, poměrně pomalé, herecky prvotřídní. Tady prostě někdo měl vizi, chtěl něco říct (ok, nic převratného) ... a tak si za tím šel. Territories nejsou divácky zrovna nejvděčnějším filmem, v poslední půlhodině udělají úkrok někam, kam byste to u klasického normálního exploitationu nečekali. Žádné naturalistické násilí, žadné brutální vyvrcholení, jen taková smutná nejistá tečka za osudem pěti sympatických lidí. Mně se ten závěr moc líbil, rozhodl o konečných čtyřech hvězdách. Po pár měsících na ten flim už asi vzpomínat nebudu, ale bezprostředně po projekci ve mně ještě chvilku úspěšně rezonoval. Palec rozhodně nahoru. (23.09.2011)