Kletba z temnot

Kletbu z temnot bych rád uvalil na křupany a hovada, co předevčírem zabloudili do hradeckého CineStáru. Já nevím, kdo vám nakukal, že máte svoji super vtipnou a okouzlující povahu propagovat ve veřejných prostorách, ale příště bych prosil, abyste si doma dřív, než někam vyrazíte, udělali IQ test. A pamatujte přitom na to, že 37 neznamená jen zvýšenou teplotu, ale také poměrně výrazně rozvinutý stupeň debility. Jinak film postrádá větší atmosféru, za což může buď prostředí, v jakém se odehrává anebo to, že se mně během něho v klíně neválelo vystrašené rande. (18.10.2012)

Zhlédnuto v kině. The Possession jednoznačně vede svou atmosférou. Kde moderní horory neumí navodit pořádnou atmosféru, tam tento film jede na plné obrátky. Lekačky jsou trošku slabší, ale pár slušných zde taky najdete. Obsazení se povedlo, Kyra a Jeffrey tvoří uvěřitelný (ex)pár a hlavně Natasha Calis umí být opravdu děsivá. A právě v těchto momentech, kdy vše ostatní klape, je vám celkem líto, že víte, co se stane příště, protože tento horor nepřichází s něčím ani trošičku originálním a tak divák, který už nějaký ten horor viděl, bude potěšen tím, že sice někdo umí pracovat s žánrovými pravidly, ale bude i trochu zklamán, že si je ani trochu neupraví. Peněz za film nelituju, film mě bavil a s čistým svědomím těch 80 % dám. (05.09.2012)

Tohle téma je už nuda. Vytíraní ďábla tam a sem. Začínám si myslet, že FF a VĎ už vedou hororový průmesjl. Ale vrátíme se k filmu. Atmosféra filmu zde je někde mezi souloží po tmě a venčení psa přes den. Režisér masturboval nad tím, že se určitě polekáte, ale bohužél jsem se ničeho nezlekl. Na třetí stranu, film nenudí a určitě si dokáže najít své fanoušky. Jak hereckými výkony, vizuálními efekty i tou min. atmosférou. Od filmu jsem moc nečekal a asi jsem udělal dobře. (17.01.2013)

Z větší části spíše thriller než horor. Jeden z nejlepších, troufám si říci nejlepší film o vymítání ďábla, který jsem kdy viděl. Oproti ostatním průměrným filmům o vymítání (např. Ďábel), se Kletba z temnot liší hlavně tím, že má příběh. Už od první scény mi bylo jasné, že tohle nebude jen tak ledajaký "béčkový" film. Na úplném začátku na mě zapůsobila kamera a jemně zpívající hlas, který ovšem naháněl hrůzu. Velkou roli hrála také hudba, která doprovázela celý příběh a velice mě nadchla. Ovšem důvod, proč jsem dal 5*, je ten že film je natočen podle skutečné události, a film je podle něho natočen na výbornou. Začal jsem se tedy o to zajímat a tak jsem se po skutečné události pídil po internetu a byl jsem docela šokován. Dybbukova skříňka skutečně existuje (Dybbuk je v židovské mytologii zlý duch hledající lidské oběti, do nichž by mohl vstoupit a ovládnout je). Dočetl jsem se, že ten kdo skutečně Dybbukovu skříňku vlastnil, prožil okamžiky nepředstavitelné hrůzy. Skříňku poté koupil kurátor univerzitního muzea, a zkoumal komu všemu prošla pod rukou. Vypátral ženu, která přežila holocaust a po válce si přivezla zapečetěnou skříňku do Ameriky. Štáb odmítl aby se natáčelo se skutečnou skříňkou. Natáčeli tak s atrapou, přesto štáb potvrdil, že při natáčení filmu se děli podivné věci. ___ (Cinestar, Hradec Králové) (13.10.2012)

Klasický příběh o posednutí, s rigidně klasickým schématem rodinné situace (pár po rozvodu se dvěma dcerami, matčin nový šamstr, úspěšnější než původní, a děsně milující dcery) a úporně klišovitými prvky. Sympaticky zahrané, sympaticky vyprávěné, jen je to takové... zatuchle neoriginální, že zkrátka moc nechápu, proč vůbec takový furt stejný příběh točit. (18.06.2013)