Druhá šance

Meryl Streep je prostě herečkou, která v posledních letech natáčí střídavě velké filmy spolu s menšími, oddechovými. Jedno mají ale všechny filmy společné. Meryl zde předvádí naprosto skvělé výkony. Někdy sama, někdy v souznění s jinými herci. První varianta platila pro "Železnou lady", druhá prak právě pro snímek "Druhá šance", kde je jejím spoluhráčem skvělý Tommy Lee Jones. Tahle dvojice hraje manželský pár, který po jednatřiceti letech funguje v tak zajetých kolejích, až se zdá, že si ti dva ani neuvědomují, že spolu ještě žijí. Jejich společné soužití je neskutečný stereotyp, navíc se zdá, že bez jakéhokoli citu. Jenže ona s tím chce něco dělat. Vyhledá odbornou pomoc, a to u terapeuta, který pomáhá manželským párům. Terapeuta si zahrál Steve Carell, který opět ukazuje, že role, kde se nepitvoří, mu sedí mnohem lépe. Film je ve svém výsledku vlastně poměrně schématický a drží se zajetých kolejí, ale nejde ani tak o to, jak to dopadne, ale jak to probíhá. Jasně, mladí řeknou, že není moc sranda koukat na dva staříky, jak se snaží muchlovat, ale právě v tomhle je krása filmu. Nemyslím v muchlování, ale v tom, jak si k sobě snaží najít znovu cestu. Nakonec se ani jeden nechce vzdát, a když už to opravdu vypadá špatně, pořád je zde přece jen nějaká naděje, i když je slabá. Herecké výkony jsou zde naprosto zásadní a Tommy Lee Jones i Meryl Streep podávají výkony naprosto skvělé. Krásný dojemný příběh, který nevládne originalitou, ale hereckými projevy. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/01/little-ashes-nezapomen-na-me-butter.html (05.03.2013)

Pod vedením jiného scénáristy a s jiným hereckým obsazením mohlo být Hope Springs cosi mezi pornem, vulgární komedií a filmem napsaným jako na míru Adamu Sandlerovi, takhle je to jedna z nejvyspělejších, nejupřímnějších, nejpřirozenějších výpovědí o partnerství, jaké jsem kdy viděla. Málokterý stominutový snímek nabízí tak fenomenální herecké výkony a málokterý dokáže tak dokonale balancovat na hraně nikdy nenudící komedie a silného komorního dramatu. (15.09.2012)

Spíše konverzační drama, nežli romantická komedie. To za prvé, protože divák by mohl být zklamán z toho, co mu je servírováno. Jinak ale herecký koncert trojice Meryl Streep / Tommy Lee Jones / Steve Carell, kteří svými výkony dodávají filmu punc uvěřitelnosti. Je to sice americké, ale přesto jsou ve snímku momenty, které jsou "jako ze života". (06.10.2014)

Už úvodná predtitulková scéna napovedá mnoho. Druhá šanca (uff, zasa tie naše názvy) na podnose predkladá problémy každého normálneho dlhoročného manželstva, v ktorom sa ozubené kolieska jednoducho časom musia obrúsiť. Naše hlavné duo nezíduc z plátna zažíva brutálny stereotyp plný nezáujmu, oddelenej spálne a nulovej intimity. Koncert sa rozbieha hneď od začiatku a hoci mám Meryl rád, tu sa nechala mierne zatieniť dokonalým Tommy Lee Jonesom, ktorého nevrlý a životom otrávený starý páprda je na zožranie. Pobavil som sa dokonale a bavilo sa aj celé kino (asi 20 ľudí??? áno, pretože Resident Evil časť 157 je viac popiči). Frankel s Meryl opäť boduje! (18.09.2012)

Vypadá to, že filmaři se v posledních měsících rozvzpomněli na zpravidla opomíjenou skupinu starších diváků. Společně s Báječným hotelem Marigold, Láskou a u nás zatím nepromítaným Quartetem je Druhá šance jedním z filmů o hledání harmonie v pozdním věku. Oproti třem evropským filmům je ten Frankelův jasněji vymezen jako komedie, v níž problémy stáří generují přednostně humorné, nikoli tragické situace. Komediálním naladěním a poněkud zjednodušujícím protěžováním sexuální stránky věci vychází Druhá šance vstříc také mladšímu publiku, které se může lehkou formou poučit, co za jejich nepřítomnosti rodiče řeší. Hlavně díky představitelům hlavních rolí, kteří dokáží s grácií simulovat i orální sex, se ona lehkost ani v nejchoulostivějších momentech nepřeklápí do vulgárnosti. Pravdou je, že Streepové i Jonesovi lépe sedí vážnější poloha, kdy se jim prakticky beze slov daří vyjádřit únavu z manželství, z něhož vyprchala veškerá spontánnost (rutinní příprava snídaně). Ve většině scén je nicméně problém vztahové opotřebovanosti pojednáván přímočařeji – otevřeným dialogem na pohovce u manželského poradce (kterého jsem Carellovi, i když se snažil hrát s vážnou tváří, nevěřil). Celá dekonstrukce jednoho manželství působí vinou terapeutického orámování velmi nuceně a film se po sympatickém úvodu, kdy jsme ve zkratce obeznámeni s příčinou ženiny nespokojenosti, mění v psychologickou příručku, jejímž nezastíraným cílem je apologetika manželského svazku. Ač je iniciátorkou změn žena, film vyznívá v zásadě anti-feministicky, ve smyslu „i když žijete s nepraktickým, sardonickým škrtem, pořád je to váš manžel, tak se koukejte postarat, ať vás soužití s ním zase baví.“ Za herecké výkony a za snahu pootevřít také na poli amerického mainstreamu téma rozvedené například v německém Sedmém nebi mnohem důsledněji, si Druhá šance přesto alespoň jednu šanci zaslouží. 70% Zajímavé komentáře: DaViD´82, sportovec, Wargoo (05.02.2013)