Rallye smrti: Peklo na zemi

Po jednotke a Stathamovom výraze tváre “neser sa mi do cesty“ nemusím ani veľmi loviť v pamäti, kým Inferno, rovnako ako prvý sequel, vyšumí z hlavy už po pár hodinách. Jadrom problému nie je ani tak to, že neprevetrá mozgové bunky a kašle na logiku (o to mu nikdy nešlo), ale že tento koncept už nedokáže natankovať toľko adrenalínom a krvou premazanej akcie, aby zabavil diváka zas a znovu. V podstate sa už len recykluje. Kamera občas pekne živelná, strih strašne videoklipový, spomaľovačky na hranici únosnosti a hudba často mimo. Našpúlené pery a vytasené prsia sa už míňajú účinku a záverečný twist vyznieva do prázdna. 5/10 a o štvorke nechcem ani počuť. (15.01.2013)

Prakticky se jedná o stejný příběh, jaký měla dvojka, s tím rozdílem, že je zde mnohem více nesympatických herců a polonahých prsatých modelek. Scénář je opět plný nelogičností, místy až vyloženě nesmyslů. Z herců nejvíc zaujme asi jen Danny Trejo a Ving Rhames, oba dva však mají jen minimální prostor, takže se po celou dobu musí divák spokojit s pohledem na hrozné herce a jejich mizerné výkony. Tvůrci sází především na akční scény, takže hned od samého začátku je se na co koukat a slušné tempo vydrží téměř až do samotného konce. Potěší i změna lokace, tentokrát se dostaneme do africké pouště, i když to na výsledek nemá téměř žádný vliv. Kvalitativně se pohybujeme zhruba ve stejném ranku, jak u předchůdce, takže jo, dívat se na to dá, ale žádná hitparáda to rozhodně není. 4/10. (30.05.2021)

Režisér má pevnou ruku v závodech. ty jsou hezky nasnímané a solidně sestříhané. Ale akce muž proti muži, tak tam selhává. Nepřehledné. Když si přifaříme neherce, ne nejhorší, ale ani nejlepší scénář a málo nahoty, tak se nad tři nedá dostat. Ovšem k doplnění obou předchozích dílů dochází a to je důležité. (27.05.2013)

První film série byl ryzí béčko, které nabídlo brutální akci, Stathama a videoklipový střih s kamerou. Dvojka byla ultra levné céčko s bezkrevnou akcí, bez Stathama a otřesnou kamerou se střihem. Trojka je ultra blbé háčko (h.vno) s minimem (zajímavé) akce, opět bez Stathama a tentokrát neexistuje funkční kamera, střih, scénář... Ano je to tady série, která skončila svým prvním dílem a těžící z charismatu nynější "mladé" akční hvězdy Stathama. Hollywood už je na tom špatně, že se snaží dělat filmové série z filmů, které nemají ambice vydržet první díl. Dokola a dokola házet jiné herce pod masku jezdce Frankensteina? Sebrat rezavé automobily a přesouvat je více na východ (Bulharsko, Rumunsko...)? Točit to na levnější kamery a nechat s touto technikou běhat absolutní amatéry? Tímto posílám trojku do odpadních vod a pokud se někdo nezamyslí, tak další rok tu bude Death Race 4 a bude se jezdit na betonovým parkovišti u supermarketu. Nefunkční jako akční film, nefunkční jako post-apo, nefunkční jako béčko a nefunkční jako další díl série. Hodnocení OST: I Pacman měl během hry lepší podkreslení. Odpad 0/10 (22.01.2013)

A ještě jeden wtf bonus k Djangovi, jsem nenapravitelný, tentokrát jde o antinostalgický návrat do doby, kdy jsme s klukama, nezkaženi znalostí pojmu „béčkový film“, sledovali na x-tých VHS kopiích s dnes už legendární kvalitou záznamu a legendárním dýchavičným monodabingem akční perly 80. a začátku 90. let. Tento exemplář je ale z roku 2012, je tedy nutno všimnout si některých odlišností. Za prvé: Všechno je to rychlejší, klipovitější a trošku méně přehledné, což ale bude spíš jenom mým problémem, nikoli problémem cílové věkové skupiny. Za druhé: Hlavní hrdina a zvláště tři hlavní záporáci (starý i nový šéf a paní produkční) se mnohem více podobají všedním reálným typům (byť jaksi „exkluzivním“), nejsou to ani monstra či hnusáci, ani načančaní panáci či slizouni, také jim však chybí jakákoli osobitost. Hlavně největší šmejd (nový šéf) a produkční vypadají docela jako typičtí silní úspěšní dneška, jak je známe z reklam proti pocení (kdežto starý šéf je přece jen trochu romantická postava, což je zdůrazněno jeho mafiánským kloboukem). Oproti zmíněným postavám lze u hrdinových protivníků i spolupracovníků v závodě konstatovat stejně směšnou přestylizovanou typologizaci jako za stara (jde o figurky ve hře, z nichž každá má nějaký jakože charakter). U ženských členů posádek (navigátorky) však konstatujeme podobný posun a pročištění jako u postav hlavních, byť jiným směrem: v souladu se svou čistě dekorativní funkcí vypadají v každém okamžiku zcela jako umělohmotné hostesky automobilových závodů či autosalónů, včetně hereckého projevu (a včetně scény, v níž si sekají hlavy a pálí se plamenometem), což se týká zejména té hlavní (partnerka hrdiny). Za třetí: Vedle největšího šmejda jsou ostatní dva záporáci sice taky svině, ale nakonec jakoby klaďasové („férová dohoda“, „respektování pravidel“, „dílo“ a spojenectví s hlavním hrdinou, když se potřebují zbavit hlavního šmejda). Nereflektovaná samozřejmost, s jakou tyto postavy přecházejí z jedné polohy do druhé (zvl. pí produkční: šmejdka – spojenkyně) je zarážející a alarmující, zvláště uvážíme-li, že se šmejdství ukazuje neokázale jen prostou praxí jejich podnikání. Za čtvrté a za nejdůležitější: Velmi kompaktní produkt sestávající ze složek: film pro zábavu – estetika a styl počítačových her – dojem realityšou. Totiž nejen film o realityšou jako byl třeba Arnoldův Runningmann, ale film lákající k realityšou – play the game, watch it. Domnívám se, že i u velmi pokleslých spotřebních produktů filmového průmyslu lze rozlišovat nějakou kvalitu. U produktů, jako jsou hispánské telenovely, to asi nejde. A právě tak na tomto filmu nevidím substrát, na kterém by se takové rozlišení dalo provést. Čistý brak, čisté svinstvo, čistý odpad. (07.04.2013)