Ztracená brána

Pana režiséra Stracha musím jednoznačně pochválit. Líbila se mi už předchozí Ďáblova lest a tohle bylo snad ještě lepší. Aňa Geislerová s Jiřím Dvořákem coby poněkud netypická dvojice kriminalistů tentokrát při pátrání po vrahovi zabrousí mezi svobodné zednáře a neznalý divák jednak malinko nahlédne do této tajemné organizace a jednak se poučí i z historie (Voynichův rukopis). Fikce s realitou je smíchaná tak dokonale, že laik jako já nepozná, kdy nás tvůrci krmí skutečnými fakty a kdy už jde o fantazii. K tomu kapka nadpřirozena a máme tu výbornou detektivku, navíc se skvělým hereckým obsazením (a to i ve vedlejších rolích). Čili České televizi zase jednou tleskám a doufám, že to nebude na dlouho naposledy. (25.09.2012)

Díl první: 65% ; Malá česká žánrovka, za níž se netřeba stydět. Postup "okoukat" a "aplikovat" jde Strachovi víc než dobře, otázka je, jak dlouho mu ještě vydrží. ; Díl druhý: 65% ; Drží to v napětí. Pachatel přítomný, ale díky řídkosti vodítek stále neznámý (jestli nějaká pořádná jsou). I když hodnotím jen jako mírný nadprůměr, potěšení ze sledování přesné trojice Dvořák - Geislerová - Trojan neutuchá. Dost možná jsou to jejich roztomilé archetypy, co ozvláštňuje kriminálně-mystickou zápletku (pravý opak "uvěřitelných" a opatrných českých chcípáků, jaké v televizi často vídáme). Díl třetí: 70% ; Působivá dohra, fanfáry ale třeba šetřit, neboť chladný závěr je druhou stranou mince přehnaného zúčtování Ďáblovi lsti. Předchází mu naštěstí solidní tři hodiny, ale i u nich s odstupem vypozorujeme účelové náhody, nedomyšlenosti nebo odbočky. Ani jedno z toho obzvlášť nevadí. Jako cliffhanger na konci druhého dílu, jsou to přísady pro mysteriózní detektivku stejně zbytečné, jako potřebné. Zbytečné pro kontinuitu i tempo, klíčové pro divácký prožitek. A víc si ani Ztracená brána nenárokuje, troufám si říct. (09.09.2012)

Uplynul rok a já se vracím k téhle mini sérii od Jiřího Stracha. Opět se vracím do mysteriózního příběhu, tentokrát z Prahy. Český příběh Dana Browna podruhé. I tak a mnoho jinak by se dala popsat Ztracená brána. Strach umí točit, a když má prostředky, tak vytvoří velmi příjemnou atmosféru. Trojice Trojan, Dvořák a Geislerová je super a od začátku do konce jim to klape. Tentokrát se potkáme navíc s Pavlem Křížem a Tomášem Töpferem. Kříž je v roli skvělý a hodně mě tam bavil. Naopak vidět Töpfera s Trojanem po dvaceti letech v jedné scéně je prostě k nezaplacení. Série má opět skvělou hudbu, atmosféru, která by se dala krájet a nakonec i příběh. Konec je zase trošku jiný než bych očekával, ale nijak to nekazí. Tři díly jsou akorát a každý vám brnká na nervy. Jo, mě přišla Ztracená brána ještě lepší než Ďáblova lest. Užil jsem si jí a tajně doufám, že se Strach ještě alespoň do třetice vrátí. Klidně do roka a já se na to opět s nadšením podívám. (85 %) (30.10.2017)

Skloubit detektivku a mysteriózní prvky je těžké, musí se to umět. Podle mého soudu je nejdůležitější umět správně odhadnout proporce. Buď mám mysteriózní látku, v níž je krimi zápletka jaksi vedlejší (skvělá Devátá brána a její knižní předloha), nebo mám detektivku, v níž jsou některé prvky rozvinuty do absurdna - vražda za pomoci hypnózy, uprchlý orangutan, skrytá nenávist či obludný zločin skrytý v minulosti atp., ale mají stále reálný základ. Obávám se, že díla J. Stracha tuto vyváženost postrádají. Nedávám to ani tak za vinu režisérovi, jako spíše autorovi scénáře, který by chtěl od všeho moc velký kus. Výsledkem je ale špatná detektivka s plochými postavami a až komicky působící mystikou. Jinými slovy: Mystika v detektivkách působí dobře pouze tehdy, je-li skrytá, nedořečená, podáváná rafinovaně v náznacích. To se v tomto TV filmu bohužel nepovedlo. (15.12.2015)

O chlup lepší než první triptych. A to hlavně ve scénáristické oblasti, ačkoliv buďme upřímní, policajti, co si neověří výrobní číslo zbraně, si nezaslouží ani ten negativní komentář. Na druhou stranu se podařilo do scénáře napasovat lepší charakterizaci postav, a to díky tomu, že si s ústředním triem už může jak scénář, tak režisér dovolit víc. Patrný je to ve vztahu Geislerka / Dvořák, jejichž chemie není založená jen na tom, že se špičkují, ale hlavně i na tom, že se znají už z minula a dovolují si i intimnější věci bez toho, že by to smrdělo zbytečnou romantickou šaškárnou. Za to klobouk dolů, málokdy jsem v český produkci viděl vztah chlap / ženská, kterej je založenej na přátelství, a kterej zbytečně nesklouzával buď k flirtu, nebo k šovinista vs. feministka. Zároveň je líp napsaná a hlavně líp vedená pointa toho celýho mystéria, byť chybí opravdu katarze Trojanova charakteru. Taky trochu chybí vhled do Runovy postavy jako celek. Runa je úplně stejně šedej, jako je Langdon v tom druhým filmu s Hanksem, čiže v zásadě by tam místo něj mohl být bezejmennej Franta Kolohnátek, kterej se náhodou orientuje v zednářský tématice. I.e. zapojení Runy do ústředního kriminálního dua je spíš takový nemastný neslaný. Zatímco v prvním triptychu byl Runův charakter hybnou silou, a to i díky jeho osobnímu zapojení s ďáblicí v rudém, v druhém triptychu nemá ani tu dcérku, ani tu ďáblici, vlastně nemá ani důvod, proč by dvěma cajtům přes ulici pomáhal. (I.e. chybí vysvětlení jeho motivace.) Aspoň, že režisérsky se Strach ještě víc zvedl a je přesnější v "akčnějších" scénách, kamera znovu špičková: perfektní kompozice, pěkná práce s celkem a detailem; střih je příjemně stabilní, herecký výkony o to zajímavější, že v ani jedné scéně vlastně z obrazu nechybí nic a nic nepřebývá. Pro mě je hezký zapojení fildy, kde jsem v době natáčení musel studovat, ale absolutně si nevybavuju, že bych tam někdy viděl štáb (rozuměj - do školy jsem chodil na zkoušky a kolokvia a zápočty, lel), ale v historickým kabinetu jsem byl poměrně jako doma i z toho důvodu, že jsem tam chodil radějc než na přednášky do 201ky nebo 301ky, hehehe. Tedy závěrem, v zásadě mi přijde tenhle triptych lepší, a to ze dvou důvodů - 1) postavy jsou líp napsané a hlavně se zajímavějšími vztahy; 2) v podstatě je triptych líp napsaný, protože poslední díl není výsměch. Přesto mi tam zase ten konec tak trochu nešaltruje, takovej zase strašně narychlo s takovým jakože nemastným neslaným mystickým závěrem, respektive pointou. Mňoch. Ale jako jo, hezký, zase o kousek víc věřím, že se v ČT dá udělat poměrně hezkej seriál s víc než českým potenciálem. (06.12.2016)