Čapkovy kapsy

1. Básník - prostá povídečka o básnické imaginaci, převedena s elegancí do skvěle vypadající televizní miniatury. Skvělá atmosféra, výborní herci, do detailu dotažený celek. Z povídky mám dokonce pocit, že se režísérovi podařilo lépe postihnout podstatu básníkovy imaginace, než autorovi předlohy. (5/5) 2. Zmizení herce Bendy - povídka stojící na hereckém koncertu pánů Preisse - Töpfera - Štěpničky, která ale bohužel ztrácí body díky délce. Ale pořád vysoký nadprůměr (4/5), 3. Jasnovidec - skvělá dobová atmosféra (hudba, drbárna v holičství), stylotvorný prvek záběrů z nadhledu, pointa je celkem dovedně skrytá, ale to je jedině dobře (5/5) 4. Zločin na poště - po prvních třech interiérových záležitostech konečně povídka odehrávající se na čerstvém vzduchu. Zajímavý námět (přesně, čapkovsky propojující filozofii/morálku s lidským příběhem, ale bohužel zpracování trochu chybí jiskra (4/5) 5. O lyrickém zloději - jednoduchý groteskní pohled na novinářskou práci, aneb kam až lze zajít ve snaze dosáhnout uměleckého úspěchu (5/5), 6. Případy pana Janíka - Vtipně vypointovaná historka o nakladateli s pověstným "detektivním čichem", recyklující tři již jednou využité herce (Preiss, Navrátil, Myšička) a do klubu hereckých "stars" přidává milého staříka Arnošta Goldflama v titulní roli. 7. Závrať - asi nejfilmovější povídka (zatím), napětí bublající pod povrchem, dvě děsivě-komické tetičky a pointa, která Čapkovu předlohu posouvá poněkud jinam, do temnějších zákoutí lidské mysli - a je to jedině dobře (5/5), 8. Zločin v chalupě - temný příběh o morálce, vině, trestu, odpuštění, dilematech - perfektní atmosféra, otázky strašící v divákově hlavě, velice čapkovská óda na humanismus, ale nějak mi to do celého cyklu nesedělo (3,5/5), 9. Soud pana Havleny - nenáročná a zatraceně vtipná historka, jejíž absurdita vrcholí nečekaně v soudní síni (4/5), 10. Muž, který se nelíbil - chladná atmosféra, mírně paranoidní hrdina a Tomáš Tópfer vracející se do role četníka Arazíma. Něco tomu ale schází (4/5), 11. Ztracený dopis - povídka je to skvělá, ale filmově moc nefunguje, Hartl je sice dobrý herec, ale nějak mu to nevěřím (3/5), 12. Příběh sňatkového podvodníka - atmosféra amerických detektivek a tři skvělí herci - Marloweovský David Novotný, úžasně úlisný, ulíznutý Kryštof Hádek a hláškující Nárožný (5/5) (12.09.2011)

Některé díly skvělé (Zločin v chalupě, Případy pana Janíka), jiné velmi slabé (Ztracený dopis, Básník). Ale například Zločin na poště v podání Menšíka mi přišel mnohem více čapkovský, i když pan Navrátil je rovněž skvělý herec a této role se zhostil výtečně. Zato tomu chlapci v Básníku jsem nevěřila ani to, že báseň napsal natož aby měl na pokoji dívku. A proč pojali roli sňatkového podvodníka jako protiúkol, rovněž nechápu. Velmi nepřesvědčivé a ve srovnání s Jiřím Sovákem, který si s rolí pohrál jako s čerstvě okradenou vdovičkou, velmi slabé. David Novotný však pojal roli výborně. Vetchý nebo Preiss také pěkné. Škoda, že se nenatočily některé jiné povídky, dosud nezpracované a rovněž pěkné. (18.04.2014)

Největší chybou bylo, že jsem si před zfilmovanými příběhy přečetla Čapkovu knížku "Povídky z jedné a druhé kapsy", a pak jsem jen sledovala, jak je daná povídka zpracovaná a jak moc se od psaného originálu liší. Ze zfilmovaných povídek mám dojem, že nevystihují hlavní myšlenku autora. Tvůrci si buďto něco do děje přidali, nebo tam neukázali co bylo podstatné, takže to vyznělo do ztracena. Jenže tady srovnávám knížku a film, což asi není úplně správně. (16.10.2011)

Myslím, že se tvůrci při natáčení tohohle povídkovýho seriálu docela snažili, aby divákovi předložili v rámci televizní zábavy konečně něco jinýho než sračku, a tak sáhli po osvědčeném tématu (však kdo by - kromě mě - neměl rád Čapka?), sehnali nejlepší herce současnosti a taky si pečlivě občíhli dobový reálie. Nicméně po shlédnutí první epizody Básník jsem zažil určité zklamání, protože tak debilní přehrávání, který předvedl Ondřej Pšenička, jsem snad ještě neviděl, a taky mě tam sral Jiří Strach v roli strážníka, protože někomu asi nedošlo, že na roli mladicky naivního a nezkušenýho hošíka je čtyřicetiletej Strach prostě už moc starej. A co si budeme povídat, samotná dějová zápletka je tak stupidní a neuvěřitelná, že z ní veškeré kouzlo vyprchá hnedle zkraje. V druhý povídce už jsem byl celkem spokojenej, protože tam hrál Preiss, kterej je pro mě zárukou kvality a opět mě nezklamal (zvlášť při svým monologu v kavárně). Zklamala mě tam ovšem postava, kterou ztvárňuje Tomáš Töpfer, která žije jen tím, že se věší Preissovi na paty tak ultimátním způsobem, že divák musí neustále přemejšlet, jestli je homobuzna nebo stalker anebo snad obojí. Stupidita dějových linek je pro mě tedy (jako vždy u Čapka) zklamáním a herecký výkony jsou taky občas vedle, ale pro pečlivou filmařinu a atmosféru doby dávám *** Myslím si ale, že přes veškerou urputnou snahu už dneska nikdo žádný nový Hříšný lidi města pražského nenatočí, na to už dnešní sračkeři nemaj. (01.08.2012)

Na celém projektu je největší kvalitou samotný Čapek. Jestliže se do jeho povídek dosadí současná česká herecká absolutní špička, nemůže to dopadnout špatně, byť se mnhody tak úplně nevyužije všech možností, které nabízí dramatický tvar, a které by mohly povýšit příběh ještě o stupínek výše. I tak je ale veliká zásluha České televize, že takový projekt pečující o českou klasiku uskutečnila. (28.09.2011)