Raubíř Ralf

Odkaz starých automatových hier, dnes veľmi populárneho retra, kam sa človek pohne a k tomu originálny skvele spracovaný námet. Tona odkazov (Pac-Man, Sonic, MGS, Call of Duty, Medal of Honor, Super Mario, Halo, arkádové závody...), kopa vizuálnych vtipov (rozličné animácie postáv a ich pohybu, easter-eggy...), skvelý humor a spleť výborne nakombinovaných dejových línií a námetov od záchrany sveta cez utužovanie vzťahov až po prijatie vlastnej identity. Na Oscara to možno nestačí, ale môj potlesk a poklonu si tvorcovia zaslúžia. (03.03.2013)

Je mi ma úprimne ľúto, pretože tento svižný kúsok ako ne-nerd nedokážem doceniť. Čiže som ani nepobral stopercentne zápletku, nehovoriac o odkazoch. Každopádne inštinktívne tuším, že tvorcovia presne vedeli, čo robia a ja im k výsledku gratulujem. Aj k verným fanúšikom ich filmu. Pred časom som videl dvojku, ktorá sa mi páčila zhruba rovnako, pochopiteľne som bol aj zhruba rovnako "mimo". (29.12.2021)

Keď sledujeme príbeh Ralfa, záporáka z počítačovej hry, ktorý sa po tridsiatich rokoch dostáva do krízy stredného veku, pretože ho ostatní nemajú moc radi a začína púť za životnými pravdami, máme možno dojem, že ide o dospelý námet. Ale ono zdanie klame a je to aj pre deti. Originalitu síce nahrádza popkultúrnymi odkazmi - znalci PC hier si prídu na svoje, inovatívny dizajn lepšou technológiou a príbeh veľmi okato kopíruje Toy Story, ale to ľahko hodíme za hlavu a užijeme si tú príjemnú retro atmosféru vo svete, ktorý je radosť sledovať. Našťastie sa disneyovskí animátori nepokúšajú o paľbu vtipov ako v prípade Na vlásku. A to je napokon najpríjemnejšie, čo si možno od takého filmu priať. Celá snímka stojí skôr na jednotlivých momentoch a kusých nápadoch než na celkovom príbehu, ten ale dobre drží pohromade a až na pár momentov nepôsobí otravne poučne. Ralf nie je veľmi originálny, ale je príjemné ho sledovať. Disney každopádne ponúka zrejme najpríjemnejší animák roku 2012. (25.05.2019)

Obrovské překvapení. Vůbec nic jsem od Ralfa neočekával a nakonec z toho byl krásný animák, kde se mně moc líbil hlas Žilkové u malé rošťácké "chyby" a nejen to. Všechno krásně klapalo, staré známé zvuky z videoher a rafinovaně udělané efekty u postaviček. Docela srandovní byl i Skrillex, který pouštěl (na něj) dost neobvyklý song Kool & The Gang - Celebration na díze. :D (08.06.2013)

V první části těží Raubíř Ralf zejména z nekonečného potenciálu videoherního světa. Nostalgicky odkazuje na nezapomenutelné pákové videohry, uvádí na scénu jednotlivé postavičky a skvěle pracuje s tématy prolínání jednotlivých herních světů. Připomíná svým způsobem Toy Story, ve kterém by hračky byly nahrazeny videohrami. Vtipy jsou dokonale trefné, a děj úchvatně konstruovaný. Rich Moore tu opakovaně dokazuje, že dokáže nekonvenčně propojovat nesouvisející, ale již existující světy/postavy (viz Drawn Together). Trochu unaveněji příběh působí po přesunutí do cukrkandlového kraje. Ona barvitost reprezentovaná diametrálně odlišnými světy je nahrazena pouhou barvitostí vizuální. I ta je však svým způsobem nostalgická a sází na retro efektivitu. Navíc je sebeironickým pozadím pro celkové „zdětinštění“ děje. Raubíř se tak po celou dobu těží své základní myšlenky a i dějově připomíná prodlouženou verzi příběhu, který bývá součástí her. Jen těžko tak lze vyčítat ději, že je jednoduchý. Spíše si zaslouží pochválit, že ve své jednoduchosti není vůbec plytký. (18.04.2013)