Raubíř Ralf

V první části těží Raubíř Ralf zejména z nekonečného potenciálu videoherního světa. Nostalgicky odkazuje na nezapomenutelné pákové videohry, uvádí na scénu jednotlivé postavičky a skvěle pracuje s tématy prolínání jednotlivých herních světů. Připomíná svým způsobem Toy Story, ve kterém by hračky byly nahrazeny videohrami. Vtipy jsou dokonale trefné, a děj úchvatně konstruovaný. Rich Moore tu opakovaně dokazuje, že dokáže nekonvenčně propojovat nesouvisející, ale již existující světy/postavy (viz Drawn Together). Trochu unaveněji příběh působí po přesunutí do cukrkandlového kraje. Ona barvitost reprezentovaná diametrálně odlišnými světy je nahrazena pouhou barvitostí vizuální. I ta je však svým způsobem nostalgická a sází na retro efektivitu. Navíc je sebeironickým pozadím pro celkové „zdětinštění“ děje. Raubíř se tak po celou dobu těží své základní myšlenky a i dějově připomíná prodlouženou verzi příběhu, který bývá součástí her. Jen těžko tak lze vyčítat ději, že je jednoduchý. Spíše si zaslouží pochválit, že ve své jednoduchosti není vůbec plytký. (18.04.2013)

Aneb jak Disney poprvé poráží Pixar. Výborně vyvážená směs disneyovky s tradičními hodnotami s naprosto geekovským filmem plným odkazů a odzbrojících hlášek. Už dlouho jsem neviděl animák s takovou porcí nápadů, na kterém je navíc vidět, že ho jeho tvůrci dělali s láskou a nadšením. Všechny odkazy navíc nejde chytnout napoprvé takže má člověk ještě o důvod navíc, pustit si tuhle animovanou pecku znovu. Bavil jsem maximálně od začátku do konce, za co můžu překvapivě poděkovat také velice nadprůměrnému dabingu. Už teď se nemůžu dočkat, až se do svéta arkád podívám podruhé. (24.11.2012)

Disney a Pixar dál splývají v jeden celek - jako byla Rebelka víc Disney než Pixar, tohle je víc Pixar než Disney. Čtyři hvězdy nepochybně, přesto jistá pachuť z toho, jak Disney sebral "pixarizaci" veškeré její kouzlo a udělal z ní jen další obchodní komoditu. Dospělé problémy jako krize středního věku se zdětinšťují, popkulturní odkazy nahrazují originalitu a technologie design. Přesto Ralf funguje, i když ne coby originální animák, ale stereotypní příjemná zábava. 70 % (09.11.2012)

Vizuál téhle pohádky mě nikdy nelákal. Stačilo vidět hlavní postavu a prostě jsem měla jasno - tohle vidět nepotřebuju. Ó, jak moc jsem se spletla! Film srší velkou nápaditostí, hříčkami a vtipem... svět arkádových her, kde si jednotlivé postavičky žijí vlastním životem, jakmile se herní centrum na noc uzavře. V tomhle ohledu to trochu připomíná Toy Story. A je s podivem, že tohle přitom nevytvořil Pixar, ale Disney samotný. Moc jsem se bavila a užívala si celý ten svět a různorodost jenotlivých postav. I příběh samotný je docela fajn a není tak úplně předvídatelný. Zkrátka jsem nadšená a uznávám, že tenhle animák jsem podcenila. ~(4,5★)~ (12.01.2019)

Moc mě to nelákalo si tento animovaný snímek pustit, ale jelikož byla nuda a nebylo na co koukat tak jsem si to pustila musím říct že mě to zaujalo.. né jen hudba, příběh, odkazy na stáré hry.. ale prostě uplně všechno.. prostředí, hlášky, postavy a hlavně ten děj. Je to prostě další fajn animák co se povedl a z kterého mi lezl mráz po zádech a takhle poznám film, který se mi opravdu líbí a že mě ty animáky vždycky dojmou víc než normální filmy..nakonci mi ukápla slza. Akorát jedno mínus v českém dabingu kde mi dabing té malé holky prostě nesedl. (12.04.2013)