Největší showman

Aj keď ma môžu označiť za kultúrneho ignoranta, bez mučenia priznávam, že opery a muzikály neobľubujem. Aj keď West Side Story a Hair sú v desiatke mojich najobľúbenejších.  To však ani zďaleka nie je prípad Najväčšieho showmana. Možno by som bol zhovievavejší, ak by šlo o životopisný film o P.T. Barnumovi. Ale zvoliť formu muzikálu bolo dosť riskantné a pre mňa neakceptovateľné osobitne preto, že hudba k tomuto muzikálu ma ani v jednom prípade nezaujala. Počas filmu som mal väčšinu času pocit, že sledujem nejakú estrádu. Takže tri a ani kúsok navyše. (19.09.2023)

Podprůměrný muzikál se sterilními songy jak přes kopírák a s choreografií jak z osmdesátek. Rádoby nosná myšlenka filmu: I jinak vypadající lidé si zaslouží respekt a slušné zacházení - tak o té se jen mluví, nicméně v ději se téměř neukáže. Protože vše je soustředěno na vzestup jednoho umanutce. Z nelítostného vydřiducha Barnuma, kterému šlo vždy jen o prachy a na ostatní kašlal, muzikál dělá lidumila se zlatým srdcem. Za to bych dala max. dvě hvězdy. _____ Odpad však dávám za to, že z reálné postavy, švédské operní divy Jenny Lindové dělá chladnokrevnou a zlou mrchu, zatímco skutečnost byla jiná. Reálná Jenny Lindová opravdu velkou část svých honorářů věnovala na charitu, a to nejenom v rodném Švédsku, ale i v Americe. Zatímco zde v muzikálu to vyzní, jakoby se tím jen chlubila a lhala. Takže muzikál dělá z bezcitného vykořisťovatele hrdinu a ze slušné ženy potvoru. SHRNUTÍ: Američani mají rádi jednoduché pohádky. Ostatně, všichni je mají rádi. Pohádky by však neměly ubližovat, a to ani lidem, kteří už nežijí. P. P. S. Mělo mě varovat už to, že při jednom z prvních muzikálových výstupů novomanželka o svatební noci téměř skočí ze střechy domu, nejspíš v marném pokusu o sebevraždu, což se dá pochopit vzhledem k tomu, koho si vzala. (01.11.2020)

Největší showman může být rád za všechny ty skladatele a tvůrce písní, protože právě hudba posunula snímek minimálně o dvě třídy výš. Za to příběh je (líbivá) tuctovka. Sice ne vyloženě propadák, každopádně to nepřináší absolutně nic nového. Celé je to navíc opravdu hodně uspěchané a ve stopáži 105 minut to nemá absolutně šanci využít všechen potenciál postav, a proto se tak trochu klouže jen po povrchu a do ničeho se nejde hlouběji. Věřím, že kdyby film alespoň vyfasoval nějakou vyspělejší režii a přidal půlhodinku navíc, mohl výsledek dopadnout ještě stokrát líp. Nicméně, jak jsem říkal, díky té fenomenální hudbě jsem si to i tak užil a přeneslo to na mě nějaké ty emoce. Muzikálová čísla jsou opravdu krásná a já si po zhlédnutí filmu momentálně neprozpěvuju nic jiného... :) (01.09.2018)

Mírně podbízivé obludárium. Nemá smysl si nic nalhávat - tenhle film není plnohodnotným životopisem, je plnohodnotným muzikálem. Barvitým, plným úžasných a chytlavých songů, předvedených na vysoké úrovni. P.T. Barnum rozhodně nikdy nevypadal jako Hugh Jackman, nebyl to ani takový dobrák, jak ho líčí film, a jen málokdo má povědomí o jeho existenci. A tenhle muž v podstatě z ničeho vybudoval geniálně kontroverzní show plnou anomálních lidiček, které stavěl na stejnou úroveň s ostatními lidmi. Nepřála mu odborná kritika, riskoval rodinný život, ale Hugh Jackman svoji obsedantnost zvládal sympaticky, s grácií a stejně tak i hudební a taneční čísla. Zac Efron, jeho věrný společník v podnikání, byl sice pohybově o třídu pružnější, ale když si účinkování ve filmu vydupal, musel ukázat, že mu jde i umělecká stránka věci. Film na diváka útočí svým vizuálem a technickými aspekty, je znát, že do filmu byly nality nemalé finanční prostředky, ačkoliv Hugh Jackman poslední dobou zářil jen jako herec jedné comicsové role, určitě bylo riskantní tak razantně žánrově přeřadit a následně uspět. Hudební čísla jsou největší devízou, na konci mně už nepřišla vůbec vkusná, ostatně půl hodiny před koncem už mě film tolik nebavil. Bylo to také dáno tím, že chyběla hlubší zápletka, rozměrný konflikt, rozvoj dějových linií/motivů zcela absentoval, vše konfliktní se vždy v dobré obrátilo, Jackman vládl neskonalým optimismem, tudíž naznačená nevěra s úspěšnou zpěvačkou (Rebecca Ferguson) a úřadující žhářství prakticky pozbývaly jakýkoliv hlubší význam. Ve výsledku se totiž show jen přesunula z budovy pod cirkusový stan, což působilo nadmíru imbecilně. Michael Gracey v minulosti pořádně nic nenatočil, má ale zkušenosti s hudebními klipy, což se ve výsledku do tohoto filmu promítlo. Hugh Jackman a spol. neúnavně a optimisticky pěje z plna plic, i kdyby jim na hlavu padaly trakaře. Podbízivosti se film nevyhnul. Pokud holdujete komerčně laděným hampejzům, v nichž prostopášné ženštiny z Moulin Rouge vystřídali divné lidičky, je to film, který vám bude činit radost. 7/10 (14.03.2018)

Největší showman dokazuje, že Jackman prostě umí. Hudebně jednoznačně potěší, ale v rámci celku by to chtělo více výraznějších melodií. Jinak je muzikál v rámci mantinelů zvládnutý dobře, ale potřeboval by pevnější ruku, co se týká hlavní příběhové linie. Místy je střih zbytečný, a jindy výborný. Člověk pak s tím vším nesplyne a je to opravdu škoda, protože je s čím pracovat. Nakonec podotknu, že Efron dokázal zaujmout. Nejvíce však potěšila Rebecca Ferguson, která byla jednoduše úchvatná. Něco z emocí ve filmu prostě zmizelo, ale i tak se jedná o příjemnou "vánoční" záležitost. (21.12.2017)