Kuře na švestkách

Asi nedokážu úplně docenit hloubku a nápaditost tohoto snímku. A to je to přitom téměř přesně můj styl, takový druh filmu, který mě nutí snít a přemýšlet a cítit se hezky. Avšak Kuřeti na švestkách se to bohužel nějak nepodařilo. Je tam plno nápadů, obrázky jsou to hezké a ani námět není k zahození. Tak co je špatně? Jakoby celý film byl jen jakýmsi nastavováním a oddalováním toho hlavního, příběhu lásky, který přijde až v závěru. Těch několik závěrečných minut doprovázených nádhernou hudbou je smyslem celého filmu, k čemu však tak dlouhá předehra? Přiznávám, že být v hlavní roli někdo charismatičtější, asi bych hodnotila jinak. Na dívání je to hezký film, ale do děje mě nevtáhl. (24.08.2013)

Podobne ako v Persepolise tvorcovia nakláňajú tragický príbeh pomocou umeleckého spracovania do roviny, kde z hry svetiel , tieňov a štylizácie rôznych odbočiek vzniká film napriek svojmu smutnému obsahu veľmi zábavný, éterický a odtieňovo (náladovo) bohatší. Práca s náladovými skupenstvami je neodolateľná. V Persepolise hrala prvú gitaru komiksovo-punková drzosť, v Poulet aux prunes hrá prvé husle artová rozprávkovosť s patetickosťou, miernou zasnenosťou. Hudba je život. (18.02.2013)

Hned od začátku víte jak to skončí, dramatická linka je zpřeházená a nefunguje, rádoby vtipné podání to nezachraňuje. CHtěl jsem z kina hodněkrát odejít, protože mě to prostě nebavilo, nenapínalo, emočně nechytalo s postavami se mi nechtělo sžít. Kdyby, alespoň ghlavní hrdina uměl hrát mistrovsky na housle! Ale ani to se nekonalo a žádný koncert z kterého by se dostavila husí kůže se nekonal. To se dostaví, když si pustím na youtube tu moderní houslitsku, která ve sněhu a na ledu, skáče metr do výšky točí se tancuje a přitom všem hraje úžasně na housle a to je panečku něco! Ne tendle divný týpek, který párkrát zavrzá. A když to je film o houslích, tak by měl hrát mocně. Největší radost jsme měl z Jamel Debbouze, který je tam nějméně a hraje nejlépe a bez něj bych asi vážně odešel. (13.12.2012)

Možné spoilery! Francouzské filmy mají vždycky něco do sebe. Tento zaujal už svým úvodem. Líbilo se mi, že hned na začátku jsme věděli, že hlavní postava zemře. Kdyby to začalo bez toho pohřbu, hrozí, že si to v průběhu umírání rozmyslí a nakonec to bude mít happyend, ale ne, na začátku máme pohřeb a tam ten film musí dojít. Ač hlavní hrdina umírá po dobu 8 dnů, zdá se to být jako hodně smutný námět, tak je zde řada veselých scének jako parodie americké rodinky, Sókrates při své závěrečné řeči, kdy si ten klučina prdne "La vie...prd" - citát, co by se jistě zapsal do dějin. Anděl Araziel byl vcelku milý a vtipný chlápek na to, že byl poslem smrti. A hlavně jak mu zářily jen ty oči a zuby. A příběh, co vyprávěl o Ashourim se mi líbil aneb "Dnes jsem vás měl v Indii předat do spárů smrti a včera jsem vás náhodou potkal na tržnici v Jeruzalémě. Říkal jsem si, jak asi stihnete za jeden den tak dlouhou cestu. - Tak je to." Nejen samotný příběh, ale i to jak byl do filmu zakomponován co se týče estetické stránky a provedení. Vůbec jako většina příběhů, které byly úplně jinak prezentovány i co se kamery a barevnosti týče. A vůbec posledních 5 minut byl asi jeden z nejzajímavějších, dojímavých závěrů, co jsem viděla ačkoliv byl úplně němý. Měla jsem vcelku dilema, zda dát jen 3* nebo 4*, nakonec jsem se rozhodla pro zajímavost snímku a jeho estetické provedení pro 4*. (03.03.2013)

Musím ocenit skvělý a originální nápad. Vlastně hned od začátku mě film okamžitě vtáhl do svého světa a vyprávěl mi svůj život. Život je to smutný, místy ale veselý. Mathieu Amalric už mě několikrát překvapil, ale mám takové tušení, že po shlédnutí tohoto filmu jsem si ho umístil do své soukromé francouzské síně slávy. Jeho role byla naprosto úžasná, fantastická, zábavná a hlavně...zajímavá. Stejně tak jako celý film. Samotný závěr mi pro změnu představil největší svinstvo života jako takového. Stačí moment, sekunda, setina...a celý svět se otočí o třista šedesát stupňů. Krásný film, možná trošku náročný, ale svým krásným a přirozeně lidským vyprávěním zapamatování hodný. (05.07.2013)