Kuře na švestkách

Moc pěkná perská pohádka. O lásce, smutku, zklamání, beznaději a tom, koho by si chtěl člověk vzít a koho si nakonec vezme... V čele se šarmantním a někdy i takřka okouzlujícím Mathieu, v hlavní roli umělce, kterému se ale vůbec nechce žít a jen čeká den ze dne ve své posteli, odhodlaný zemřít. Výtvarně velmi nápadité a i celkově velmi povedené dílko, které mi občas připomnělo možná trošku podobný francouzský film, Víla. (20.11.2014)

Golshifteh Farahani má neskutečněj úsměv. To je ale asi tak všechno, co si z Kuřete na švestkách do budoucna zapamatuju, jinak bylo vesměs o ničem a všechno podstatné by se s klidem vešlo do půlhodinové metráže. První třetina filmu nudila komplet. Švestky se prostě hoděj spíš ke zvěřině, říkám to furt. (08.02.2014)

Já bych málem sežral plátno, nebo si k němu přilepil nadobro oči, jak to bylo skvělý! Marjane Satrapi, miluju tě, bez keců! Je vidět, že film natáčela výtvarnice. Jako kdybyste přenesli kresbu Satrapi na plátno, ale úplně jinak, než tomu bylo v Persepoli. Kuře na švestkách předčilo debutovou Persepolis! Vzhledem k tomu, že mě knižní předloha Kuřete moc nebrala, film mě dostal. Dokonalá barevnost, bohatější příběh, větší zdůraznění důležitých momentů, větší emocionální zážitek. Jestli jsem v knize cítil k Násirovi Alimu odpor, jelikož si žil jen pro hudbu a ignoroval reálný svět, ve filmu jsem s ním spíš (sou)cítil. Cigaretový kouř, který asi pluje kolem Satrapi pořád, dosáhl v hraném filmu dokonalosti. Kvůli kuřákům z tohohle filmu bych snad začal kouřit. Satrapi je osobnost, o tom se nedá pochybovat, navíc dokáže točit filmy, které se dotýkají i lidí, kteří pocházejí z jiného kulturního prostředí než ona sama (možná je to díky jejímu pařížskému životu), ale koneckonců láska je univerzální pojem (a o ni jde ve snímku především), takže ten film musí pochopit Íránec i Evropan. Jen mě trochu mrzelo, že perský tar se zaměnil za housle. Ztratilo to trochu na orientálním kouzlu, i když před islámskou revolucí byl Írán prakticky evropský. Nad snímkem jsem přemýšlel i cestou tramvají domů, není to film na jedno zhlédnutí a adios. Film mi byl asi i sympatický tím, že já jsem taky nikdy nemohl vystát žádnou matikářku....podobně jako Násir Ali. (29.11.2012)

Povídka o smutném člověku, který se rozhodl po svých životních újmách a nezdarech skončit se životem,,, vše zaobaleno do vizuálně a vypravěcky podobného kabátku jako tomu je u Grandhotel Budapešť s tím rozdílem, že u "Kuře na švestkách" jsem se chvílemi nudil.. Jenže nuda převládala jen párkrát a po většinu filmu jsem si sledování užíval i díky krásným hereckým výkonům, ještě lepšímu příběhu a úžasnému zakončení celého vyprávění. .... HODNOCENÍ: 81% (4*) (22.09.2014)

Vizuální pecka. A protože dnes ve vyprodaném Artu nedokázali rozlišit mezi pojmy hlasitý a uřvaný, tak vlastně i zvuková. Kamera a stylizace mi trochu připomněla Moulin Rouge, a to je pojem a vzor mnohého. Legrační příběh houslového virtuóza Aliho a jeho chuti umřít, protože už ho to tu nebaví, je pohádkou pro dospělé, parodující leccos, nejhmotněji pak americký burger život ("Novinky" každou chvíli informují o ženě či dívce, která porodila nevědouc, že je v neradostném očekávání). Hraní si s časovou osou kupodivu fungovalo a nikdo nebyl zmatený, ve které době a který osud je zrovna vyprávěn. Festival francouzských filmů 2012, Brno, Art. (25.11.2012)