Knoflíková válka

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $41,866 ║Tržby Celosvetovo $15,075,000▐ už je troška zbytočné točiť stále to isté, čo už predtým bolo dosť dobré ale našťastie v poslednej tretine filmu sa to celkom pekne vyfarbí v takú drámičku, ktorá popravila chuť, ináč vizuál a obsadenie slušné /55%/ (04.11.2012)

Tak neviem, či film mal byť pre deti alebo pre dospelých. Niektoré znaky, ako veselosť, jednoduchosť hovorili za prvú možnosť a iné, ako náznaky vážnych vojnových otázok, za druhú. Krátke trvanie neumožnilo poriadne sústredenie na žiadnu oblasť a chýba aj atmosféra prvej, staršej verzie príbehu. Tá mi síce tiež neučarovala, ale tu ide už úplne o jednoduchý rodinný film s vystrájajúcimi deťmi. (18.05.2015)

Na původní verzi tohoto titulu si už bohužel nevzpomínám, abych mohl autoritativně porovnat kvality obou snímků, ale přijde mi, že je to slušná práce se slušným rozpočtem a přiměřenou technickou stránkou, na které mi vadí snad jen to, že až příliš hraje na vážnou strunu a prim má okupační atmosféra s hrozbou židovských transportů, zásahů kolaborantských úřadů a s všudypřítomnou hrozbou války. Klukovské soupeření dvou místních part a komický rozměr příběhu je vlastně v pozadí. Navíc film až moc hraje na tu degaulleovskou legendu Francie bojující a sjednocené proti nepříteli. Celé městečko se krásně sjednotí ve snaze pomoci židovskému děvčeti před zatčením. Skutečnost byla podstatně komplikovanější a zdaleka ne tak idylická. Podpora vichystické Francii nebyla ani zdaleka bezvýznamná a antisemitismus byl ve francouzské společnosti hluboce zakořeněný. Tohle je spíš film výchovný a idealizující, nicméně bez zásadních kiksů a celkem sympatický. Osobně mám ale radši úsměvnější kategorie filmů o dětech, jako jsou např. u nás Páni kluci nebo francouzské Mikulášovy patálie. Celkový dojem: 70 %. Každopádně ocenění si zaslouží zejména kamera a výborná hudební složka. (27.11.2011)

Už dlouho jsem neviděl adaptaci, která by byla po všech stránkách mimo. Barratier zvolil zcela nesmyslně pastelovou a hyper-kýčovitou formu, která z klukovské hry činí jakési povznesené infantilně válečnické drama - tím ale bere příběhu veškerou poezii, rozvernost a úsměvné napětí mezi malými činy a jejich "velkými" ozvuky v klukovském kolektivu. Pergaudova kniha obsahuje esenci dětského škorpení ve vší nezávaznosti, a přitom se nijak nevyhýbá zodpovědnosti - ta zastihne oba hlavní aktéry ve skvělém a ne zrovna "sluníčkovém" závěru. Jenže Barratier knihu rozoral, části příběhu i postavy ležérně rozesel po celé stopáži (takže nedávají příliš velký smysl) a pospojoval je nezáživnou ideologií: už tu nejde jen o hru, ale přemítá se tu o hrdinství, odboji, republice, rase... a Knoflíková válka je bohužel tím nejnudnějším učitelem a rétorem - zřejmě i vinou dabingu, který křečovité dialogy ještě posouvá k teatrální deklamaci. Nevím, proč prostý příběh o klukovinách, které přerůstají z půtek ve skutečný konflikt, je třeba nadívat ušlechtilými motivy židovství, vzdoru a ušlých lásek. Obzvlášť v téhle tezovité a neživotné podobě. Nucená "poučnost" filmu by byla snesitelná, kdyby byla vykoupena alespoň dobře odvyprávěným příběhem, silnými postavami a kvalitním řemeslem. Jenže Knoflíková válka je prostě a jednoduše hnusný kýč, který není schopný sdělit ani desetinu emocí a poselství předlohy - zarážející je fakt, jak původní výsměšný tón ke světu dospělých obrací film k té nejpovrchnější patriotické agitce o francouzském odboji (ať se na mě nikdo nezlobí, ale tohle má asi stejnou výpovědní hodnotu jako Haló, haló). Skvělý film Yvese Roberta z roku 1962 zůstává neohrožený svým civilním tónem, vtipem a klukovským nadšením - všechny ty "pseudodospělácké" kompozice a otřesně vlezlá hudba nové verze vyznívají jako hodně mizerný vychovatelský vtip. Pochcat a uřezat všechny knoflíky: zneuctěné modly dětství neodpouštím! (11.04.2012)

Více v kultovské recenzi, tady jen krátce. Vzácná výjimka, kdy skoro remake (alespoň kostry námětu) dodal původnímu projektu nové kvality, vychutnáte si tak báječnou kameru a naprosto jedinečný hudební motiv, kterému marně vzpomínám nějaké připodobnění. Film rozhodně dělaný pro plátno nebo co největší úhlopříčky, s šestikanálovým zvukem. Laetitia Casta je pastvou pro oči každého muže, nádherná ve svém zadumání a strachu. A jak pravil kolega Kryšpín - dětští herci jsou opravdu skvělí, casting se hodně povedl! Přemýšlím, jestli Petit Gibus (Clément Godefro) není snad ještě lepší než v původním zpracování Martin Lartigue. No, asi jo. (12.03.2012)