Knoflíková válka

Už dlouho jsem neviděl adaptaci, která by byla po všech stránkách mimo. Barratier zvolil zcela nesmyslně pastelovou a hyper-kýčovitou formu, která z klukovské hry činí jakési povznesené infantilně válečnické drama - tím ale bere příběhu veškerou poezii, rozvernost a úsměvné napětí mezi malými činy a jejich "velkými" ozvuky v klukovském kolektivu. Pergaudova kniha obsahuje esenci dětského škorpení ve vší nezávaznosti, a přitom se nijak nevyhýbá zodpovědnosti - ta zastihne oba hlavní aktéry ve skvělém a ne zrovna "sluníčkovém" závěru. Jenže Barratier knihu rozoral, části příběhu i postavy ležérně rozesel po celé stopáži (takže nedávají příliš velký smysl) a pospojoval je nezáživnou ideologií: už tu nejde jen o hru, ale přemítá se tu o hrdinství, odboji, republice, rase... a Knoflíková válka je bohužel tím nejnudnějším učitelem a rétorem - zřejmě i vinou dabingu, který křečovité dialogy ještě posouvá k teatrální deklamaci. Nevím, proč prostý příběh o klukovinách, které přerůstají z půtek ve skutečný konflikt, je třeba nadívat ušlechtilými motivy židovství, vzdoru a ušlých lásek. Obzvlášť v téhle tezovité a neživotné podobě. Nucená "poučnost" filmu by byla snesitelná, kdyby byla vykoupena alespoň dobře odvyprávěným příběhem, silnými postavami a kvalitním řemeslem. Jenže Knoflíková válka je prostě a jednoduše hnusný kýč, který není schopný sdělit ani desetinu emocí a poselství předlohy - zarážející je fakt, jak původní výsměšný tón ke světu dospělých obrací film k té nejpovrchnější patriotické agitce o francouzském odboji (ať se na mě nikdo nezlobí, ale tohle má asi stejnou výpovědní hodnotu jako Haló, haló). Skvělý film Yvese Roberta z roku 1962 zůstává neohrožený svým civilním tónem, vtipem a klukovským nadšením - všechny ty "pseudodospělácké" kompozice a otřesně vlezlá hudba nové verze vyznívají jako hodně mizerný vychovatelský vtip. Pochcat a uřezat všechny knoflíky: zneuctěné modly dětství neodpouštím! (11.04.2012)

Tak v mé době a v mém okolí se v dětství "Knoflíková válka" nečetla. Tím pádem je jasné, že ačkoli titul mi byl znám, jeho obsah nikoli. Stejně tak jsem neměla tu čest s originálem. Takže pro mě vcelku zajímavá podívaná, která je díky slušným dětským hercům a moc pěkné barevné výpravě stravitelná i pro menší diváky. Co se týče nějakých přidaných linií, mě osobně neobtěžovaly. (30.10.2012)

,,NEJDŘÍV, TI VYTAHÁME PRSTY. PAK TI VYPÍCHNEME OČI. PAK TI UŘÍZNEME JAZYK A PTÁKA! POKUD HO OVŠEM NAJDEM. A NAKONEC TVOJE KOULE....“ /// Co vám budu povídat - každá válka musí mít svoje jméno…. Stejně jako Takashi Miike dělá osvětu mezi samuraji, zřejmě (jinej důvod nevidím) Ch.Barratier chce zapůsobit na tu drobotinu Evropskou. Klučičí války totiž zůstanou v dětských snech na furt. Stejně jako první lásky, nebo touha po hrdinství. Ti 12-15ti letý tady určitě najdou dost pozitiv. Možná i učitel(ka) dějepisu. Ale ortodoxní milovníci předlohy budou zřejmě špatně kousat nejen to, že tady jde o víc než o knoflíky. Tenhle film je jinej. Což by mohla bejt jeho výhoda. U prvniček. Ovlivněn dítětem svým – za 3* v pohodě. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal Louis Pergaud v roce 1912 číst nebudu a na starý filmy seru. 2.) Vyrůstal jsem bez knoflíků. 3.) Říkaj mi ,,kulhavej pták“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE * NAPĚTÍ ne (03.08.2012)

Proč se dnes dětské filmy tváří dospěle a ty dospělé jsou infantilní? Ve Francii současně vznikly dvě verze Knoflíkové války. Pokud se k nám dostala ta lepší, pak doufám, že nikdy neuvidím tu druhou. Místo klukovin pro kluky se Barratier pokouší vyrobit pomalu válečné drama, kde se probere židovská otázka i hrdinnost francouzského odboje a další kupa "závažných" témat. Pro děti ten film není ani zábavný ani výchovný (vše je tu zcela zkresleno) a pro dospělého hluboce urážlivý. A navíc nevkusný, za hudbu a práci kamery by někdo zasloužil na holou. Hnus. (13.04.2012)

Vypadalo to dobře a zajímavě. Knížku jsem nikdy nečetla, ani jsem neviděla předcházející původní film, ale myslím, že ani tento nebyl špatný. Kupodivu výborní noví začínající herci jako Jean Texier nebo Ilona Bachelier a mezi nimi ještě pohledný "pár" Laeririe Casty a Guillaume Canet. Parádní "bojové scény" zvláště ta, kdy proti jedné hordě vyrazila horda jen v trenýrkách a tílcích. Takže já byla spokojená, je to zase něco jiného..prostě Francouzi točí krásné snímky, ale nebylo to nic převratného, takže 3*. (26.11.2012)