Vinnetou
Winnetou - Eine neue Welt
Nový svet
Režie:
Philipp StölzlScénář:
Jan BergerKamera:
Sten MendeHrají:
Wotan Wilke Möhring, Nik Xhelilaj, Iazua Larios, Milan Peschel, Jürgen Vogel, Oliver Masucci, Predrag Bjelac, Rainer Bock, Leslie Malton, Henny Reents, Adrian Maaß, Gojko Mitić, Marie Versini, Yu Fang (více)Obsahy(1)
V době, kdy Divoký západ začínal ustupovat před civilizací, přichází na americký kontinent s dalšími imigranty také německý inženýr jménem Karel May. Čeká na něj místo zeměměřiče u železniční společnosti Pacific Railroad, jež zrovna soutěží s konkurencí, která postupuje z druhé strany kontinentu, kdo z nich postaví delší část trati, než se někde uprostřed nepokořené divočiny protnou. Jenže na nadšeného muže, okouzleného přírodou a možnostmi nového světa, čeká také rozčarování z barbarismu osadníků, kteří si uzurpují právo na půdu, jež patří původním obyvatelům. Tak se dostává do křížku s grobiánem Rattlerem, který vede skupinu pistolníků pověřených úkolem chránit stavbu před indiány. Během průzkumu terénu se Mayova družina dostane do přestřelky s indiánskými bojovníky a on sám je vážně zraněn. Jeho odvaha v boji učaruje vůdci bojovníků, náčelnickému synovi Vinnetouovi. Tak se Karel May původně jako zajatec dostává ke kmeni Apačů a díky Vinnetouově sestře Nšo-či, poznává indiánský způsob života a jeho hodnoty. Díky své síle dostává nové indiánské jméno Old Shatterhand a je rozhodnutý zajistit smír mezi železniční společností a indiány. (Česká televize)
(více)Recenze (150)
Je těžké překonávat něco, co je natočeno velmi dobře. Musí se vůči tomu vymezit. Co se týče vizuální stránky, tak to se velmi povedlo, to musím pochválit. Po příběhové stránce je to již horší. Ano, některé věci se musí udělat jinak, ale ne vymyslet si celý ději od začátku, to prostě nejde. Povedlo se pár vtipů, to zase jo. Ale celkově u mě převládají smíšené pocity. ()
Karl May jako německý imigrant přijíždí do Ameriky pomoct dovybudovat železnici vedoucí přes apačské území. Shodou okolností je Apači raněn, u nich léčen, uzavře s nimi přátelství, dostane jméno Old Shatterhand a přesvědčí je k uzavření dohody s bílými o vybudování železnice. Jenže to se samozřejmě vyvine v neprospěch Indiálnů a jejich masakrem. Jenže to by nebyl novodobý Old Shatterhand, aby společně s Vinnetuem nepotrestali záporáky. Díl to není špatný, pokud si odmyslíme původního Vinnetua, zbude nám dobrodružný příběh s několika drsnými scénami a silnými záporáky. ()
Naprosto nechápu, jak může mít tento film tak relativně vysoké ohodnocení. Snad jediné vysvětlení, které pro to mám, je že mezi hodnotiteli je málo těch, co jako já v dětství milovali tzv. "mayovky" (knihy Karla Maye). Je fakt, že dnešní generaci dětí tohle už nic moc neříká. Aspoň to je moje zkušenost u mého syna. Ale pořád je zde hodně lidí, pro něž jsou postavy Vinnetoua a Old Shatterhanda nostalgickou vzpomínkou na jejich dětství. Pokud zde někdo argumentuje tím, že toto pojetí je bližší tomu, jak to na divokém západě skutečně bylo, má možná pravdu. Ale to nic nemění na tom, že to jde zcela proti duchu knih Karla Maye, který postavy Vinnetoua a Old Shatterhanda vymyslel. Není pravdou, že to romantické pojetí je až produktem série filmů z 60 let. Není pravdou, že Old Shatterhand v podání Lex Barkera je příliš uhlazený gentleman. Vše tohle v zásadě odpovídá knihám Karly Maye, které v minulosti v několika generacích hltaly miliony dětí. V tomto směru považuju tuhle minisérii za "svatokrádež" a celý koncept alternativního příběhu za pomýlený. Protože boří hezkou legendu a nenabízí nic pozitivního, co by mohlo tuhle legendu nahradit. ()
Snímek se bez známek sentimentu odpoutal od nadoblačných výšin naivní dobrodružné romantiky klasické trilogie o šlechetném apačském náčelníkovi a jeho bílem bratrovi z šedesátých let minulého století, s níž jsem vyrůstala - a sestoupil o pár pater níž, aby se alespoň vzdáleně přiblížil drsné realitě Divokého západu ... možná se bál, že by pragmatická a občas nemístně cynická současnost nepřijala téměř pohádkovou story, kterou svým čtenářům kdysi naservíroval Karel May - a kterou respektoval i Harald Reinl. Přesto se k jejich odkazu hlásí - stejně jako hudební doprovod, v němž se legendární melodie původních filmů proplétá se zbrusu novými tóny. I když se dějová linie v tvůrčím rozletu rozhodla zachovat jen ty nejzákladnějsí záchytné body příběhu a jinak neponechala takřka kámen na kameni, lze se s ní ztotožnit, neboť si dala záležet: Výprava je velkorysá, lokace fotogenické, hrdinové akceptovatelní (i když ... pro mě osobně je Nik Xhelilaj poněkud akceptovatelnější nežli Wotan Wilke Möhring), zápletka zajímavá (byť si v několika případech počíná mírně řečeno nemotorně) a mantinely jasně dané ... zase jde o boj dobra se zlem, jako už tolikrát - a je nad slunce jasnější, na čí straně máte stát. Slabší 4*. P.S.: Ovšem původní verze je pro mě (tak jako pro mnoho dalších) srdeční záležitostí, která stojí mimo čas a prostor a jakákoli hodnocení ... vlastně teprve tehle počin mě přiměl upravit jí počet přidělených hvězd - možná trochu neobjektivně ... na maximum. ()
Tak toto byla ovšem ztělesněná katastrofa. Chudák Karel May, ač ve věčných lovištích, tak jej určitě svědí prst na spoušti zázračné pětadvacetiranné Henryovky jeho alter ega Oldy Šetrnýho, v touze zúčtovat s tvůrci tohoto paskvilu a lidumil Vinnetou, pevně svírající tomahawk, se už poohlíží po volném mučednickém kůlu pro scénáristu. K tomuto výtvoru jsem od samého začátku zásadně nepřistupoval jako k remaku německo-jugoslávských filmů ze 60. let, ale jako k pokusu o novou adaptaci literární klasiky. Sice ony už zmiňované filmy ze 60. let měly s literárními předlohami často společné jen jména titulních postav a někdy ani to ne, ale alespoň první dvě z nich se jakžtakž snažily držet základního schématu dle svých předloh, byly krásně naivní a měly své určité kouzlo, které si pro mnohé generace zachovaly i doposud, hlavně díky velké míře nostalgie, ale nová třídílná minisérií Mayových krajanů je plivnutím na celé jeho úctyhodné dílo (byť někdy, v některých případech i poněkud rozporuplné a ne příliš valné kvality, jak si musí i každý zarytý mayofil přiznat) a z románové předlohy už nyní nezbyl ani kámen na kameni. Z polopouštních Apačů obývajících opuštěné pueblo Hopiů jsou, soudě dle vizáže, náhle prérijní Siuxové, hovořící Lakotsky a žijící v tee-pee, Krásný Den (což není nikdo jiný než v románu tragicky zahynuvší sestra Vinnetoua Nšo-či) si zde příliš svého půvabu z románu nepřinesla a ještě je navíc šamankou (WTF!?!?), která se snad má, jak jsem slyšel, v druhé části za Oldu provdat, chybí řada stěžejních událostí a postav, např. Klekí-petra, který měl velký vliv na vývoj, charakter a chování, dle románů, původně poměrně civilizovaného Vinnetoua…má vůbec cenu pokračovat? Podivovat se nad nelogickým chováním postav? Faktografickými nesmysly? Mimózními reáliemi. Hloupými dialogy? Pozastavovat se na arzenálem, který filmaři hercům svěřili? Prostě historicko-geograficko-kulturologicko-etnologicko-faktografický galimatyáš. Pokud by se tvůrci rozhodli pojmout minisérii jako béčkový western, o kterém by netvrdili, že se zakládá na románech Karla Maye, nevypůjčili si z jeho děl jména postav, nevydávali zde zobrazené původní obyvatele Ameriky za Apače, a tak dále, a tak dále, tak pak by si snad taková minisérie zasloužila přijmout na milost a tím pádem i trochu schovívavější hodnocení. Upozorňuji na to, že mé, zde uvedené, dojmy a kritika nepramení z celé minisérie, ale pouze zhruba dvou třetin prvního dílu. Sílu dodívat se alespoň na první část až do konce, jsem v sobě bohužel nenašel. A na závěr bych si dovolil jednu drobnou výtku správcům čsfd. Pokud by někdo natočil řekněme porno, třeba na nějakém barokním zámku ve střední Evropě a hlavní aktéry by pojmenoval Macbeth I. a Lady Macbeth, tak byl zde byl taky jako autor předlohy uveden Shakespeare? Silně o tom pochybuji. I když, kdo ví... ()
Reklama