MINDHUNTER: Lovci myšlenek

Seriál Mindhunter je hodně konverzační a především pracuje s atmosférou u vyslýchaných sériových vrahů. Není zde moc napětí a už vůbec ne akce. Většinu tvoří psychologické rozbory, založené na skutečných událostech. Možná proto tam nejsou žádné velké dějové zvraty. Celé to působí tak reálně, až to skoro vyvolává pocit, že by to chtělo něčím oživit. Velmi poctivé, ale trochu tomu chybí motivace chtít vidět další díl, i když vás předchozí bavil. (22.01.2021)

Po pravde, celkovému ošiaľu ohľadom seriálu sa pomerne čudujem. Nechápte ma zle, Mindhunters sa mi páčil, a to veľmi, ale mal som z neho dojem, že jednoducho nebude určený pre masy - a to on nie je. Nečakal som teda, že toľkému množstvu divákov sadne podobne ako mne. V každom prípade, prvá séria je za mnou a môžem vyjadriť veľkú spokojnosť. Na druhú stranu, od druhej sezóny by som pokojne prijal popri skvelých dialógoch, dobre budovanom napätí a atmosfére i nejakú tú drsnejšiu akciu. (27.11.2017)

Obdobně jako u Zodiaca sází i zde Fincher (režíruje dvě první a dvě poslední epizody) na chladný perfekcionismus, jehož cílem rozhodně nemá být strhující emocionální podívaná, ale co nejvíce autentická rekonstrukce konkrétních událostí. Z pohledu uvěřitelnosti a zasazení příběhu do mnohoznačných sedmdesátých let v USA je Mindhunter po všech stránkách naprosto profesionální prací. Prakticky v něm nejsou skoro žádné emoce, ale skutečně mám za to, že právě ten chlad a odtažitost jsou v tomto případě opět cílené (což není u Finchera nic nového). Závěrečný pocit jakési "emocionální vyprahlosti" pak zjevně působivě koresponduje s tvůrčím záměrem. Rozhovory s Edem totální špíca. (01.01.2018)

Zatímco u House of Cards jsem až příliš bolestivě vnímal rozdíly mezi díly, které natáčel David Fincher, a těmi ostatními, u Mindhuntera jsem podobným problémem netrpěl. Do značné míry je to způsobeno skvěle vymyšleným příběhem, ve kterém jsou jednotlivé díly natolik provázané, že je od sebe nejde moc oddělovat, zároveň je ale třeba ocenit, nakolik se zbylá trojice režisérů adaptovala na Fincherův chirurgicky pečlivý styl a důraz na nenápadné vyvolávání hutného napětí. David jim bezpochyby stál za zády. Jinak obrovská radost ze seriálu, který je v podstatě Zodiacem na ploše osmi hodin. Je fajn, že tvůrčí tým rezignoval na detektivku v klasickém slova smyslu, protože na pátrání se tu hraje až ve druhém, možná i třetím plánu. Vše startuje se studií myslí vrahů, studie se následně aplikuje v praxi, aby pak dále měla vliv i na osobní životy jednotlivých protagonistů. Vše je do sebe přitom takřka neoddělitelně zaklesnuto, takže je pro diváka velmi složité tvořit si předpoklady o tom, co uvidí v následující části. Plus výborně vystavěný vývoj ústřední postavy, Jonathan Groff je možná vzhledově kombinací Henryho Cavilla a Taylora Kitsche, ale oba je o třídu přehrává. Jediná výtka? Čekal jsem uzavřenou minisérii, ale opět je třeba očekávat druhou sérii. Tak uvidíme, kam se projekt podaří příště posunout. 95 % (30.01.2018)

SPOILERY! Rovnako ako vo svojom komentári spomína ScarPoul, tiež úplne nerozumiem, že kriminálka bez jedinej akčnej scény dokáže fungovať ako zábava pre masy (a tiež mi to pripomína Zodiaca, hlavne ten záver vs Zodiacova kultová pivničná scéna). O dialógoch, úspornom herectve, tam kde by si 90 percent tvorcov spravila emocionálne orgie, Fincher to ustrihne, než príde najlepšie (asi iba raz mu to ušlo; rozchodová scéna na verande je asi najznámejším pozitívnym, divácky obľúbeným klišé a la Sherlock, Sheldon a ďalší). Spätne rozmýšlam, kedy presne sa mi dostali pod kožu. Prvý impulz bola asi hneď prvá škaredá fotka, potom možno tie tuniakové konzervy? Hodne pomáha postava Debbie. Zvláštne pocity. Viem prečo zaberajú u mňa, nie som si istý ako to poberá klasický seriálový divák, v prestávke medzi 19.tou sériou Walking Dead a Simpsonovcami. Fascinácia bude správne slovo. Ps: Napadlo niekoho, prečo dostala hlavná postava meno Holden? :) (29.03.2019)