MINDHUNTER: Lovci myšlenek

Podľa môjho názoru to síce nebolo tak dobré ako snáď naznačujú percentá hodnotenia, no i tak som si tento seriál užil. Hlavne po tej psychologickej stránke. Najviac sa mi páčilo (okrem príjemného retro kabátika), akým spôsobom hlavné postavy agentov FBI Holdena a Billa viedli svoj výskum a ako všetky novonadobudnuté poznatky z výsluchov tých najhorších zločincov potom premietali do praxe. Až je ťažké uveriť, že kedysi FBI psychologickému profilu páchateľov nevenovala skoro žiadnu pozornosť. Do toho ešte nejaká tá osobná dráma oboch hlavných účinkujúcich a k spokojnosti mi už viac nebolo treba. Samozrejme, netvrdím, že seriál neobsahoval aj hluché, menej záživné miesta. Avšak na základe vývoja deja poslednej časti si myslím, že druhá séria bude ešte lepšia. Nadpriemer. 75/100 (23.01.2018)

Zatímco u House of Cards jsem až příliš bolestivě vnímal rozdíly mezi díly, které natáčel David Fincher, a těmi ostatními, u Mindhuntera jsem podobným problémem netrpěl. Do značné míry je to způsobeno skvěle vymyšleným příběhem, ve kterém jsou jednotlivé díly natolik provázané, že je od sebe nejde moc oddělovat, zároveň je ale třeba ocenit, nakolik se zbylá trojice režisérů adaptovala na Fincherův chirurgicky pečlivý styl a důraz na nenápadné vyvolávání hutného napětí. David jim bezpochyby stál za zády. Jinak obrovská radost ze seriálu, který je v podstatě Zodiacem na ploše osmi hodin. Je fajn, že tvůrčí tým rezignoval na detektivku v klasickém slova smyslu, protože na pátrání se tu hraje až ve druhém, možná i třetím plánu. Vše startuje se studií myslí vrahů, studie se následně aplikuje v praxi, aby pak dále měla vliv i na osobní životy jednotlivých protagonistů. Vše je do sebe přitom takřka neoddělitelně zaklesnuto, takže je pro diváka velmi složité tvořit si předpoklady o tom, co uvidí v následující části. Plus výborně vystavěný vývoj ústřední postavy, Jonathan Groff je možná vzhledově kombinací Henryho Cavilla a Taylora Kitsche, ale oba je o třídu přehrává. Jediná výtka? Čekal jsem uzavřenou minisérii, ale opět je třeba očekávat druhou sérii. Tak uvidíme, kam se projekt podaří příště posunout. 95 % (30.01.2018)

,,BYL JSEM KUREVSKY SMUTNEJ…“ (Charles Manson) /// Taková autobiografie o práci na jedný příručce. Zkoumání zločinecký scény a práce na profilech pachatelů. Dát do kupy jejich návyky a pokusit se o předpověď jejich dalších kroků. Posedlost tím, jak přemejšlí masovej vrah, nebyla přijímána kolegy ani nadřízenými s nadšením, takže to přesvědčivě vypovídá o zločincích stejně jako o práci u FBI. Postavám sloužili jak předobraz skuteční psychopati, což oceníte u výslechů. Frajerský jsou ty mini úvody, který maj bejt předzvěstí něčeho velkýho. Žeru jim to… Trnitá cesta behaviorální jednotky k úspěchu. Ačkoliv si myslí, že jsou imunní, celkem dost se na nich setkávání s rozbitejma jedincema podepisuje. Je to ukecanej seriál. Výpovědi, hodiny nahranejch a absolvovanejch výslechů (rozhovorů). Dramatický napětí a výborná Finscherovská atmosféra. Zajímá vás, jak přemejšlí masovej vrah? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Mindhunter: Inside the FBI's Elite Serial Crime Unit“, kterou napsali John E. Douglas a Mark Olshaker v roce 1995. 2.) Jsem spíš psycholog než hrdlořez. 3.) Zajímá mě, podle koho byl napsán Hannibal Lecter. 4.) Thx za titule „Annie2809 a mikokika“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (03.12.2017)

Mindhunter je hloubková sonda do nejtemnějších koutů lidské mysli. Do myslí těch, za jejichž zdánlivě klidnými výrazy sídlí ti nejhorší vrahové a pomatenci. David Fincher umíchal další parádní thriller, z něhož vám promrzne tělo. Nečekejte ovšem akci, násilí a krev, protože tady se jede čistě na chytrý dialogy, při kterých se vám - v průběhu každého rozhovoru se šíleným vrahem - budou ježit všechny vlasy na hlavě! Kdo zná a má rád Fincherova Zodiaca, bude u série Mindhunter slintat blahem. Pro ostatní to bude skvělej výlet do sedmdesátých let, kdy se parta agentů FBI snažila složit psychologický profil pro sexuálně vyšinutý vrahy. (15.10.2017)

Retro s olivovým nádechem a zvoňáky z polyesteru nastíní, jak se zakládalo v FBI nové oddělení, kdy naši hrdinové vybaveni moudry hlav pomazaných v oboru psychologie a sebedůvěrou hodlali rozebrat duté palice vraždících mašin na kousky s pomocí neochvějné víry ve své manipulativní schopnosti. Dokonalé především v tom, jak jsou nejednoznačné údery do diváka jemné a nenápadné, o to efektnější... konzerva rybiček z osamělé ruky vstříc mňoukání ve tmě, kterou místo koťátka sežerou červi ... nemůžu se dočkat pokračování. (05.12.2017)