Bůh žehnej Americe

Veľmi fajn nápad len veľmi ťažkopádne prevedenie. S každým jedným aspektom filmu súhlasím. Ale okrem ústrednej dvojice bolo všetko od réžie, herectva, atmosféry, tempa a režijného rukopisu príšerné. Myslím si že som asi nevidel film, ktorý by bol takto zlý ale zároveň tak fajn. Niekoľko fajn referencií. Hrsť fungujúcich vtipov a celkom fajn kritika amerického debilizmu. Ale Bobcat je fakt nenápaditý režisér. Takže priemer. (20.10.2018)

J*A*S*M - jsem normální :) Popravdě komentář kolegy vystihl veškeré moje pocity a dojmy z filmu, jen s tím hodnocením půjdu ještě o kousek výš.. Nejde neocenit něco tak aktuálního a přes veškerou nadsázku zatraceně blízkého - protože, co jiného vplývá na člověka více než masmédia, krmící populaci, rychle se měnící na stádo nemyslících zombie, odpadem nejtěžšího kalibru. Lidé si hrají na bohy, soukromí je přežitek a mravy jsou staromódní. Potom se nelze divit rozhořčení některých, ne dokonalých, ale aspon trochu přemýšlejících lidí.. A tato komedie tak ve velmi příjemném provedení vystihla, co se určitě každému z nich občas musí honit hlavou a co se jednou i může stát i realitou. Nekorektní, dobře zahrané, s dobrou hudební složkou a mrazivým obrazem.. Úvod s monologem v kanceláři určitě nejlepší část filmu, co se myšlenky týče, ale když se rozjede vybíjená, zadostiučinění nelze odehnat.. Roxy je úžasná a ještě trošičku více psycho než Frank :)) Škoda jen, že je to ve finále tak smutně realistické a výsledkem celého snažení je vlastně nic.. Jediná výtka by směřovala k malé pravděpodobnosti jejich tak dlouhého road tripu - ale to vlastně taky fungovalo jako jedna z výtek zdegenerované společnosti, a film rozhodně neměl sledovat osudy Bonnieho a Clydea, ale vyjádřit zhnusení a jak by řekli kamarádi z Iron Sky, nemoc... 5 (24.06.2012)

Podle prvních asi tak 30 minut a při první vraždě mi to přišlo jako výborná, totálně přestřelená komedie, ale pak se ve filmu začne pseudomoudře žvanit a taky Frank s Roxy střílejí lidi na základě trochu podivných parametrů. Posledních 30 minut už jsem jen skákal po živějších scénách.... Každopádně, pokud jste měli někdy chuť vzít kvér, ideálně samonabíjecí útočnou pušku, a jít vykostit všechny ty zjevy ze superstár a reality show, minimálně u dvou tří scén si budete rochnit blahem. (23.05.2012)

A já si myslel, že jim musím dát svolení, když o mně chtějí natočit film. Dobrá no, jsem přeci jen mladší generace, tudíž nejsem (až) tak radikální, ale Frankovo vnímání světa se od toho mého příliš neliší. Prvních cirka dvacet, dvacet pět minut je naprosto geniálních. Zoufalost, čišící z Frankova výrazu, je tak výmluvná, že jsem nevěděl, mám-li se (škodolibě) smát, nebo z dnešní doby zvracet. Následně už to není tak dobré, ale námět přesto zůstává skvělý. Vážené popové hvězdičky a jim podobné populární zrůdičky, nepřejte si, abych dostal rakovinu (což vzhledem k mému kouření může velice lehce nastat) a jako bonus revolver k tomu... 80% (26.08.2012)

Klasická kritika moderního způsobu života ve vtipném a šťavnatém provedení. Některé scénky lepší než jiné, ale pociťoval jsem téměř vždy pocit zadostiučinění. Vznikají však nepříjemné otázky. Měníme se v američany? Je na tom i náš národ opravdu tak špatně? Natočí někdy někdo, Bůh žehnej ČR? Poselství je rozhodně na plné hodnocení. (27.03.2013)