Nøgle hus spejl
Key House Mirror
Režie:
Michael NoerScénář:
Anders Frithiof AugustKamera:
Magnus Nordenhof JønckHrají:
Ghita Nørby, Sven Wollter, Trine Pallesen, Jens Brenaa, Michael Sand, Marie-Louise Coninck, Martin Hall, Eva KååsObsahy(2)
V domově důchodců Lily pečuje o svého Maxe, který se po několika mrtvicích nemůže hýbat ani mluvit. Po boku manžela se ale cítí v pasti, takže když se sem nastěhuje temperamentní džentlmen, je Lily jím i jeho vášní k životu zcela okouzlena. Manželé Lily (Ghita Nørby) a Max (Jens Brenaa) jsou svoji už přes padesát let. Teď společně žijí v pečovatelském domě, na jehož profesionální péči je Max po prodělání mrtvice zcela závislý. Lily, která tak musela odložit vlastní život stranou, zoufale touží po vzrušení a intimitě. Když se pak vedle nich nastěhuje muž, který si říká "pilot" (Sven Wollter), je Lily jím i jeho vášní k životu naprosto okouzlena. Lilyini příbuzní ani ostatní obyvatelé domova ale nejsou z její nové známosti příliš nadšení. Lily, která u vlastní rodiny naráží na nepochopení a po boku Maxe se cítí jako v pasti, se rozhodne prolomit mříže svého neviditelného vězení a získat zpět kýženou svobodu. (Cinemax)
(více)Videa (2)
Recenze (20)
Viem, že veľa ľudí tento snímok chváli, ako je citlivo a dramaticky veľmi dobre spracovaný, ale nemôžem si pomôcť... na mňa to pôsobilo dosť umelo a cudzo. Ale možno je to len tým, že v dánskych domovoch pre dôchodcov to funguje trochu inak ako u nás, tak to vidím skreslene. U nás je to peklo kde romantika je na poslednom mieste, tam v Dánsku je to asi prechádzka ružovou záhradou. Jediné čo ma výraznejšie oslovilo bol zaujímavo vykreslený vzťah matky s dcérou. 60/100 ()
Smutný, řemeslně po seversku dobře odvedený film, který míří na emoce, nicméně mne v tomto svém hlavním zacílení míjí. Obdivuji úroveň dánského domova důchodců, ale onu hlavní důchodkyni nedokážu litovat, jak bych podle autorů asi měl. Připadá mi přes všechny pochopitelné okolnosti sobecká, a to vůči všem: manželovi, rodině i milenci. Nejsem schopen jí pocitově přijmout, jít s s ní. ()
K něčemu takovému se strašně těžko píše, jaké jsem měla pocity. Bylo to moc smutný a myslím, že to hlavně ocení ti, kteří mají rodiče v tomto věku. Nakonec se to bude jednou týkat i nás samotných. Možná pochopíme, jak je důležitá empatie a pochopení, jak je důležité dát vědět, jak jsou pro nás stále důležití a jak je milujeme....... ()
Silný film. Většinu z nás čeká stáří, já už do něho nakročil. A navíc v dnešní společnosti, kdy se prodlužuje věk, ale nikoliv kvalita života, snad není rodiny, která by nezažila problémy se svým blízkým, upoutaným na lůžko anebo zase se starcem, u něhož se projevují první příznaky demence. Ale i ti chtějí žít. Žít a užívat života. Lily hluboce milovala svého manžela a doprovodila jej až do Domu seniorů, jenže - jak se postupně dozvídáme, bylo to také především proto, že její dcera s manželem se rozhodly prodat její domek... Nebylo divu, že našla vztah k optimistickému staříkovi, bývalému pilotovi, který jí vyprávěl o krásných vzdálených městech a slíbil jí cestu do Paříže, ačkoliv sám věděl, že jeho zdravotní stav mu takovou cestu již neumožňuje. A že se pak dostala k dalšímu konfliktu s rodinou... Asi nejlepší dánský film, který jsem v posledních letech viděl. ()
Téma tak blízké, až mě mrazí. Té paní mi bylo líto, strašně moc! Brečel jsem a vzpomínal na svou nevlastní prababičku. Byla to filmová pocta všem starým nemocným lidem, kteří to mají velmi těžké. Ta postupující demence, ztráta soudnosti, neuvědomování si souvislostí... Tenhle film mě bolel. A zanechává mi v srdci strach z budoucnosti. ()
Reklama