Raději vidličky než nože

Celosvetová produkcia prekračuje spotrebu, zvieratá sa vaznia a masakrujú po miliónoch mnohokrát úplne zbytočne. To čo budeme jesť už nezávisí od ročného obdobia, či zemepisnej šírky, alebo úrody. V dnešnej dobe máme obrovskú možnosť voľby. Keby sme prestali chovať jatočné zvieratá a transportovať ich stovky kilometrov myslím, že by sa planéte a ovzdušiu tak odľahčilo od hromady toxických látok produkovaných práve týmito veľkochovmi, že by nebol veľký problém z času na čas si dopriať aj nejaké exotickejšie potraviny, ak už vážne musíme byť tak náročný a nestačí nám jesť aby sme žili, ale žijeme, aby sme jedli.. každopádne je živočíšna strava silne preceňovaná a naopak jej negatívne dopady na náš organizmus pri nadmernej spotrebe je cielene bagatelizovaný. Celá živočíšna výroba je obrovský biznis- to predovšetkým a tak sa aj pristupuje k jeho produktom, ktoré sú nám vnucované nenormálnym sposobom či už na bilboardoch a pútačoch, alebo v televíznych reklamách. Nedajme sa manipulovať, utvorme si vlastný názor a akceptujme aj morálne aspekty našich skutkov, každá minca má dve strany. (02.07.2014)

V módní vlně žrádlomentary (chráněno TM) se musel najít někdo přebývající, někdo musí z kola ven. Já vybírám Lee Fulkersona, jehož opus je sice motivujícím, ale jako filmový dokument nepříliš nefungujícím snímkem. Pár zajímavých čísel, dále jenom boring příklady z praxe. Feature lenght stopáž je příliš velkorysá a dává možnost k zaškobrtnutí a nedej bože opakovanému zaškobrtnutí. Fulkerson se nachytal a zaškobrtává několikrát a více to opakuje. 40 % (18.01.2013)

Aby sme mohli jedenie mäsa označiť za prirodzené a normálne, museli by sme sa vrátiť do čias zberačov a lovcov. A to nielen našim životným štýlom a myslením, ale aj naším počtom. Vtedy to bolo prirodzené. Dnešné veľkochovy, bitúnky, umelé oplodňovanie, malé železné klietky, elektrické kliešte, jatočné pištole, mnohohodinové transporty, mláďatá oddelované od matiek hneď po narodení a znova umelo oplodňované, poodsekávané zobáky kuriatok, prasatá ktoré sa strachom pomočujú, pesticídy, antibiotiká, steroidy vyvolávajúce u ľudí desiatky chorôb, to nemá s prirodzenosťou vôbec nič spoločné. Každý deň je zabitých 159 miliónov suchozemských zvierat pre mäso (celosvetovo), pritom tony jedál končí v košoch. Čo je na tom normálne? Každý jedinec sa môže pridať k desiatkam miliónom vegánov - k tým, ktorí sa rozhodli tento krvavý biznis prestať financovať. Ak nie pre svoje morálne uvedomenie, tak aspoň pre svoje vlastné zdravie. (23.03.2014)

Tak nějak ideálně na hraně mezi agitkou a seriozním dokumentem. Ale pořád jsem se nemohl zbavit pocitu, že jim jde stejnou měrou A) o ukázání "špatnosti" zabíjení "nevinných zvířat" a B) o zdraví lidí. A to si vážně myslíte, že bych šel do takového extrému jaký je celorostlinná strava (nebo jak to bylo). Nijak vábně to teda nevypadalo. - 60 % (12.12.2011)

Film, který vás přesvědčuje, že když budete jíst pouze zeleninu, nikdy neonemocníte rakovinou, infarktem, mrtvicí, osteoporózou, cukrovkou apod., a pokud už jste onemocněli, změnou jídelníčku se uzdravíte. Nechce se mi pátrat po tom, nakolik jsou zde prezentované informace a statistiky hodnověrné (film působí dost jako agitka), protože je mi to celkem jedno, maso jím stejně jen málo. Ne kvůli tomu, že je snad nezdravé, ale prostě proto, že jsem schopen pozřít jen libovou svalovinu, a z čehokoli jiného se mi zvedá kufr. A jsem přesvědčen, že jistá míra pestrosti ve stravě je jen žádoucí. A pokud se mám na toto dílo podívat jako na film, tak si říkám, že by klidně mohl mít 30 minut, protože se tu opakují stejné myšlenky a animace ucpaných cév až do zblbnutí. Jenže bohužel kategorie "krátkometrážní dokument" na Oscarech nikoho nezajímá a tak krátké DVD by si nikdo nekoupil, tak se spousta dokumentaristů snaží natahovat svá díla na 90 minut.. (06.01.2012)