Vrásky z lásky

Vlastimilu Brodskému a Stelle Zázvorkové připravil Vladimír Michálek Babí léto, Radoslavu Brzobohatému a Jiřině Bohdalové zase Jiří Strach Vrásky z lásky (pikantnější o to víc, jak byl provázaný jejich profesní i osobní život). Důstojné loučení...i když v případě Jiřiny Bohdalové nevím, nevím, zda jde o loučení...to je možná opravdu nesmrtelná teta... Ale herečka je to vynikající (i když se na to díky jejímu šaškování v kdejaké televizní estrádě poslední dobou pomalu zapomíná), čehož jsou Vrásky z lásky nesporným důkazem... (12.11.2013)

Já nemůžu uvěřit tomu, že pan Radoslav Brzobohatý už prostě mezi námi není. Mě to hlava nějak nebere. Totéž bych mohla říct i o Jiřině Jiráskové, ale ta tady vypadala už velmi nemocně a sešle. Jiří Strach nám naservíroval hořkosladký příběh, kde i v malých rolích jsou herci a herečkly zvučných jmen a přestože mají pouze omezený prostor, tak jsou jejich postavy nezastupitelné. Ivan trojan zahrál svůj klasický standard. Aňa Geislerová mi tady přišla taková mladší než ve skutečnosti je. Asi to bylo těmi delšími sepnutými vlasy. Omladily ji. Jiný učes dokáže udělat hodně a člověka pořádně změnit. To platí i o paruce, kterou měla Bohdalová. Něktará místa natáčení mi přišla strašně známá a mám pocit, že jsem se tam také pohybovala, takže předpokládám správně, že pan Strach točil na jeho oblíbené Šumavě, na Klatovsku apod. (14.03.2013)

Vrásky z lásky jsou filmem o stáří. A stáří je svině, o tom žádná. Nikdo mi to nevymluví. Netěším se na ten podzim života. Tělo pozvolna chřadne, polovinu času člověk stráví u doktora, za důchod si nic nekoupí a odchází jeden kamarád za druhým a není nic horšího než jak říká textař Horáček - škrtat jména přátel v notesu... Děsím se všech stařeckých demencí, alzheimerů, slepoty, inkontinence.... Stáří je nefér. ---- Film byl zajímavý, ale nijak výrazně nevybočoval. Nic na tom nemění ani účast nedávno zesnulých herců Jiráskové a Brzobohatého. Jen kvůli tomu sázet hvězdy nebudu. Paní Jiřinu jsem nikdy ve filmu moc nemusel vyjma skvělého hlasu pro večerníčky a tím spíše ji nemusím teď na stará kolena. (A o jejím posledním účinkování v hororru kámošky jezevce z Vysočiny ani nemluvě). Film mi přišel takový plochý. I přes vážnost tématu - Brzobohatého hledání dávné lásky a ,,great escape'' Bohdalové, mi to přišlo tak nějak málo uvěřitelné. Jakoby tvůrci vsadili na známé figury a nechali je si s tím nějak poradit jak kdo umí... Marně nás Strach oblažuje čarokrásnými průhledy do podzimních hor, podmaněnými nevtíravým klavírním doprovodem... Na komedii se u filmu moc nezasmějete a vyloženě dramatických okamžiků ve filmu také moc nehledejte. Resp. oni tam jsou, ale nefungují. - Zkrátka, přišlo mi to málo a ducha skvělého Brainstormu se už znovu vyvolat nepodařilo. Bohužel. * * * (31.01.2013)

Vrásky z lásky začínají s velmi nadějným náběhem na drama s prvky tragikomedie o těžkém staří, generačním střetu a nevděčné roli starého člověka v dnešní době. Scéna, ve které dávají do šrotu to staré auto je docela silná. Ale potenciál na pořádné drama je poměrně rychle zabit, jakmile se na scéně objeví bouřící se Bohdalka proti přísnému řádu v pečovatelském domě. To mi připadalo nápadně podobné s Pozor Vizita!. Pasáž kdy se snaží Jana s pomocí Otty dostat na konkurz do Prahy obsahuje pár typických klišé a má poměrně předvídatelný a okoukaný průběh. Prostě obyčejná road-movie lovestrory, akorát obráceně. Až teprve od příchodu na konkurz se film z té průměrné roviny s nevyužitým potenciálem, přehoupne do docela slušného dramatu. Ještě teď mi zamrazí při tom jaký pocit musel být pro tu starou postavu Jany, když tam přede všemi a hlavně před sebou ukázala, že je šedivá a stará. Stará i na roli staré. Scéna na konkurzu a pak ještě následný rozhovor Otty s Janou byly třeba už docela silné scény. Škoda, že samotný konec je zase takový nijáky. Jenom jako pocta panu Brzobohatému a Bohdalcem to nestačí. I když je fajn, že je tento film ještě předtím než pan Brzobohatý odešel odpočívat do svatého pokoje dokázal usmířit. Často se v tomto filmu chválí výkon Bohdalové. Mně připadalo neodolatelné Brzobohatého osobité charisma a velmi příjemný civilní projev. Bohdalová mu jen zdatně sekundovala. (30.01.2018)

Část humoru je strašně laciná, ale docela zabírá - tahle věta, nejen co do humoru, to asi vystihuje nejlíp. Jak moc je to realistické... těžko říct... spíš moc ne. Jenže se to snad ani netváří, že by to chtělo mít výpovědní hodnotu (čest pár dramatickým výjimkám, které naznačují neproměněný potenciál). (10.04.2012)