Vrásky z lásky

Vrásky z lásky začínají s velmi nadějným náběhem na drama s prvky tragikomedie o těžkém staří, generačním střetu a nevděčné roli starého člověka v dnešní době. Scéna, ve které dávají do šrotu to staré auto je docela silná. Ale potenciál na pořádné drama je poměrně rychle zabit, jakmile se na scéně objeví bouřící se Bohdalka proti přísnému řádu v pečovatelském domě. To mi připadalo nápadně podobné s Pozor Vizita!. Pasáž kdy se snaží Jana s pomocí Otty dostat na konkurz do Prahy obsahuje pár typických klišé a má poměrně předvídatelný a okoukaný průběh. Prostě obyčejná road-movie lovestrory, akorát obráceně. Až teprve od příchodu na konkurz se film z té průměrné roviny s nevyužitým potenciálem, přehoupne do docela slušného dramatu. Ještě teď mi zamrazí při tom jaký pocit musel být pro tu starou postavu Jany, když tam přede všemi a hlavně před sebou ukázala, že je šedivá a stará. Stará i na roli staré. Scéna na konkurzu a pak ještě následný rozhovor Otty s Janou byly třeba už docela silné scény. Škoda, že samotný konec je zase takový nijáky. Jenom jako pocta panu Brzobohatému a Bohdalcem to nestačí. I když je fajn, že je tento film ještě předtím než pan Brzobohatý odešel odpočívat do svatého pokoje dokázal usmířit. Často se v tomto filmu chválí výkon Bohdalové. Mně připadalo neodolatelné Brzobohatého osobité charisma a velmi příjemný civilní projev. Bohdalová mu jen zdatně sekundovala. (30.01.2018)

Filmy o stáří nebývají nijak zvlášť optimistické a navíc současným mladým člověkem vyhledávané. Není divu, stáří, i když mám občas někdo podsouvá jeho výhody, tak příjemné zas až nebývá. Je to o tom, jaké si to kdo udělá a především, co mu zdraví dovolí. Vrásky z lásky jsou prostým a jednoduchým filmem o stáří a o tom, že stáří nemusí znamenat vždy jen rezignaci na život. Krásný snímek, dnes již osvědčeného zkušeného scénáristy M. Epsteina a neméně úspěšného režiséra J. Stracha umocňují skvěle pojaté herecké role R. Brzobohatého a J. Bohdalové v hlavních rolích. Tenhle film nebyl stvořen pouze pro běžnou zábavu diváka, a není tedy pro každého. Tento film osloví jen diváka přemýšlejícího, tedy kulturního. Díky pane Epsteine, díky pane Strachu a v neposlední řadě paní Bohdalová a Vám "tam nahoře" pane Radku Brzobohatý. (02.01.2014)

Měla jsem dojem, že tvůrcům je téma filmu ukradené, což je dost zásadní problém. Sám Epstein v diskusi po projekci říkal, že ho k napsání scénáře inspirovala praprateta, na niž už se nepamatuje, a jakýsi zaměstnanec domova důchodců, kterého jednou svezl autem a který mu vyprávěl cosi o sedativech. Vznikl z toho eklektický, povrchní blábol s několika silnějšími místy. Nemám samozřejmě nic proti obsazování starých dobrých herců, ale pokud je to touhle formou „dávání šance“, je to zlé. A jako francouzštinář nechápu to [defuró]. (27.07.2012)

Pravda, že příliš sentimentu ve mě film nezanechal. Záchrana od jedné hvězdy mu byl hlavně celkem pěkný konec, který nebyl ukončen smrtí Bohdalové nebo Brzobohatého...Docela paradoxní, že si zahráli spolu takhle před smrtí Radoslava Brzobohatého - bývalí manželé. No přesto nevím co si o tom mám myslet, protože je to už druhý film, který se dá označit jako "rozhovory před smrtí" konkrétně Školní výlet. Lenka Vlasáková byla skvělá a o zbytku řekněme, že ušel. Škoda, protože to mohlo být trochu vtipnější. (11.12.2012)

Tak tohle je učebnicový příklad průměrného, zcela zapomenutelného díla. 100 minut laciných, pohlednicových krajinek a v tom tucet dialogů, šedých, konformních, bez kouska originality. Pravda, řemeslo je to solidní - kamera, zvuk, herecké výkony... ale to snad mohu pokládat za samozřejmý základ, ne? --- Film byl podpořen z peněz daňového poplatníka. Snad aby český film nezanikl. Ale když se české slovesné umění nezmůže na nic lepšího než na takovýhle scénář, tak by snad bylo lépe netočit nic. Každopádně mě pobuřuje, že čeští kultur-papaláši mají tu aroganci mi sebrat peníze a spáchat za ně takové nula nula nic. (13.12.2021)