Inferno

Argentovsky surrealisticky snové a osmdesátkově atmosfericky tíživé. Skvělá hudba, která je u hororu tradičně důležitá a množství krve, které je tradičně důležité pro Itálii. Naštěstí však na červené tekutině film ani nestojí, ani v ní přílišně neplave a Argento nezapomíná na své kořeny - typický giallo feeling je všudypřítomný a v kombinaci s precizní kamerou a červeno žlutými interiéry připravuje netuctový zážitek i pro hororově vzdělaného diváka. Důraz na vizuál a snovou atmosféru přebíjí důležitost příběhu a není to vůbec na škodu. Děj se ztrácí, kvalita zůstává. Zamrzí jen fakt, že charismatický Sacha Pitoëff po Infernu nepokračoval ve své slibně rozjeté kariéře hororových záporáků. (22.08.2009)

Nejlepší Argentovka, nejlepší atmosférickej horor a určitě jeden z nejlepších hororů vůbec! Po delší době jsem měl možnost Inferno shlédnout a to v HD kvalitě a úžasem jsem slintal a cvrkal si do trenek. Ty úžasný barvy, vyčnívající červená, krásný baráky, sklepení, měsíc...a ty mordy!! Scény s kočkama a krysama!!! Ouuu, orgasmus!!! Hudba!!! " Lacrimarum! Tenebrarum! Suspiria! " Ouuuu, další orgasmus!!! Tohle je prostě kult jak hovado, víc nemá cenu psát! Ukončení je naprosto parádní, kdyby nebylo od Argenta, tak bych se asi pousmál, jenže Argento to nádherně zkombinoval se všemi zmíněnými atributy a vyznívá to přesně tak jak má!!! Bravo!!! Chci další orgasmus!! Už to žhavím... " Lacrimarum, Tenebrarum, Suspiria!!!! " Achhhhhhhhhhhhhhhhh!!!! Kult!!!!! (22.06.2011)

Kompozice jednotlivých scén, práce s kamerou, nasvícení a vizual - to vše bylo zpracováno na výbornou. Snímek je doslova pastvou pro oči, zaujal mne také i svou „snovou" atmosférou - tolik absurdit, nečekaných rozuzlení a situací, které naprosto odporovaly zdravé logice, nebylo snad ani v Divokých snech Maxipsa Fíka. Skoro až umělecky nafilmované záběry jsou však spolu s originálními mordy (gilotina neměla chybu) to jediné, čím snímek disponuje - sympatické postavy nebo snad nedejbože nějaký ten  děj zde totiž opravdu nenajdeme. Neuškodilo by ani zkrátit dělku alespoň o dvacet minut. Možná ale kvality snímku v budoucnu docením, prozatím bych ohodnotil za 50% (11.10.2023)

V Ríme, New Yorku a v nemeckom Freiburgu sídlia Tri Matky, ktoré za pomoci smútku, plaču a temnoty vládnu celému svetu. Najstaršia Mater Suspiriorum (Matka vzdychov) žije vo Freiburgu. Mater Lachrymarum (Matka sĺz) je z Ríma a najmladšia a najkrutejšia Mater Tenebrarum (Matka temnoty) prebýva v New Yorku. Všetky sú Matky a zároveň aj Sestry. Pôda na ktorej majú postavené svoje sídla nasiakla zárodkami smrteľnej nákazy a celé okolie preto hrozivo zapácha. Tieto tri bytosti (trojjediná nesvätá trojica) majú jedno spoločné desivé meno - Smrť. ***** (13.09.2015)

Tak druhý diel trilógie je fakt úžasný. Dokonca sa mi páčil viac ako jednotka. Konečne sa dozvedáme kto tri matky sú a celú mytológiu okolo toho. Prekvapili ma gore efekty na veľmi vysokej úrovni na rok vzniku filmu. Geniálny príbeh a vynikajúce herecké výkony posilnili zážitok na maximum. V jednotke zaostáva Inferno iba slabšími interiérmi, no to je v pohode vykryté väčším množstvom vrážd. Napríklad vražda mačiek, to ma fakt dostalo. Celý filmom sa tiahne symbol mačky, odkaz na zviera čarodejníc. Ko niec bol tiež geniálny, dúfam, že tretí diel nebude prepadák. Celá séria "Tri matky": Suspiria (1977), Inferno (1980), Terza madre, La (2007) (13.06.2010)